Tak zase pokračuji se svým malým projektem, který si už někteří z vás oblíbili. Minulý díl, zveřejněný v prosinci, obsahoval konec roku 2017, a tak logicky pokračuji rokem následujícím. Tentokrát jsem se moc daleko nedostala, jen do února, protože zrovna leden obsahuje tolik vašich zajímavých a dlouhých komentářů, které by mohly normálně stát samy o sobě. A kdybych zabrala půl rok, což normálně bývá, už by to muselo být na díly.
A vysvětlení pro ty, kdo jepičí život neznají. Ani nevím, kdy mě to poprvé napadlo. Vaše komentáře pod svými příspěvky mám moc ráda a děkuji za ně, vždy mě potěší a psaní dává větší smysl. Některé komentáře obsahuje malé osobní příběhy a mně bylo líto, že mají opravdu jen jepičí život. Zaskví se jednou a už nic. Proto vznikl tenhle můj projektík. Některé vaše zajímavé komentáře ještě jednou vytáhnu ze tmy a dám jim na chvíli nový život. Takových pět minut slávy.
Tak tady je pátý díl. Musím říct, že mě baví se probírat víc než rok starými komentáři a někdy si musím i přečíst svůj příspěvek, páč se mi ani nevybaví, o čem jsem psala.
Tak snad si také rádi zase počtete. Pěknou neděli.
Tak tady je pátý díl. Musím říct, že mě baví se probírat víc než rok starými komentáři a někdy si musím i přečíst svůj příspěvek, páč se mi ani nevybaví, o čem jsem psala.
Tak snad si také rádi zase počtete. Pěknou neděli.
Tak, a teď mi v hlavě rezonují slova a nejsem schopná je sestavit do věty. A to nejsem po úrazu :o) (chci zlehčit můj komentář!). Myslím, že chápu tvé pocity Marti, protože já tvrdím, že máme mysl příliš mladou k tomu zchátralému tělu co se každé ráno snažíme zvednout z postele. Jo, zatím mi to ještě jde v pohodě, manža heká víc, je o pět let starší. Loni na podzim se z něj stal také důchodce, ale ještě pracuje, protože jsme se dohodli, že se svou činností OSVČ sekne až nastoupím do důchodu i já. Máme výhodu, že máme pracovní stanoviště doma, které jsme si před mnoha lety zbudovali, už jsme měli dost pronájmů ve městě. Ušetřili jsme mraky peněz a manžel spoustu času. Ve své kanceláři si může pracovat i po večerech a je stále doma. Takže to je zase naše symbióza, roky pracujeme spolu, nelezeme si na nervy a tak i ten volný čas, který nás čeká, nebude vůbec nudný. Ono je stejně nejdůležitější to zdraví, co si budeme povídat. Myslím, že váš společný humor je důkazem toho, že když se chce, tak to jde - i s bolavými zády a ostatními neduhy. Jsou to výzvy, viď? A já vždy říkám - Když jsme na to dva, tak to zvládneme!!
No, tak nakonec jsem ta slova nějak pospojovala. Nic světoborného ze mne nevypadlo, ale měla jsem přerušované spaní. Spali u nás vnoučata a Jonášek své sny huláká na celé kolo. Takže jeho - Paní učitelko, já chci to kolo. Já ho ale chci - a další výkřiky mi znějí v hlavě ještě teď :o))).
Marti, hele měj se pohodově a díky!!
Ála
No, tak nakonec jsem ta slova nějak pospojovala. Nic světoborného ze mne nevypadlo, ale měla jsem přerušované spaní. Spali u nás vnoučata a Jonášek své sny huláká na celé kolo. Takže jeho - Paní učitelko, já chci to kolo. Já ho ale chci - a další výkřiky mi znějí v hlavě ještě teď :o))).
Marti, hele měj se pohodově a díky!!
Ála
Marti,
moc Vás obdivuji, že jste odhalila záda i nitro... :) Já bych některé věci tak ráda "vykřičela", dokonce si myslím, že by se o nich mělo mluvit a psát, protože když jsem v té situaci skončila sama, neměla jsem se kam obrátit a ač je internet různých věcí plný, tak zrovna moje bolavé téma je zahalenou jakýmsi tajemným embargem... já zatím ale nemám tu odvahu se tak moc odhalit, píši jen v náznacích, které podle mě stejně všem dojdou... takže za mě klobouk dolů... je jasné, že čím je schránka starší, tím víc chátrá a můžeme se na hlavu stavět, jako ve dvaceti se cítit nebudeme... :) Já to například pociťuji teď, coby "stará" matka (na druhou stranu prostě jsem nejprve neměla správného tátu pro mé děti a potom byly nějaké zdravotní problémy, takže jsem ráda, že matka vůbec jsem), že mi síly dochází dříve než maminkám, co jsou o sedm a více let mladší... :) Ale snažím se stejně jako vy s manželem, říkat si, že dokud je mladá hlava, stále to jde... je skvělé, že teď můžete svobodně a volně tvořit, určitě čas zaplníte a je potřeba si ten čas užít, kašlete na to, že se tomu říká důchod... je to prostě ten čas, který můžete věnovat sobě a tomu, co Vás baví a naplňuje... :) A já se moc těším, že si u Vás - ve virtuálním obýváčku - budu moct číst Vaše prima články! :)
Mějte se moc hezky, držte se,
Peťka :)
moc Vás obdivuji, že jste odhalila záda i nitro... :) Já bych některé věci tak ráda "vykřičela", dokonce si myslím, že by se o nich mělo mluvit a psát, protože když jsem v té situaci skončila sama, neměla jsem se kam obrátit a ač je internet různých věcí plný, tak zrovna moje bolavé téma je zahalenou jakýmsi tajemným embargem... já zatím ale nemám tu odvahu se tak moc odhalit, píši jen v náznacích, které podle mě stejně všem dojdou... takže za mě klobouk dolů... je jasné, že čím je schránka starší, tím víc chátrá a můžeme se na hlavu stavět, jako ve dvaceti se cítit nebudeme... :) Já to například pociťuji teď, coby "stará" matka (na druhou stranu prostě jsem nejprve neměla správného tátu pro mé děti a potom byly nějaké zdravotní problémy, takže jsem ráda, že matka vůbec jsem), že mi síly dochází dříve než maminkám, co jsou o sedm a více let mladší... :) Ale snažím se stejně jako vy s manželem, říkat si, že dokud je mladá hlava, stále to jde... je skvělé, že teď můžete svobodně a volně tvořit, určitě čas zaplníte a je potřeba si ten čas užít, kašlete na to, že se tomu říká důchod... je to prostě ten čas, který můžete věnovat sobě a tomu, co Vás baví a naplňuje... :) A já se moc těším, že si u Vás - ve virtuálním obýváčku - budu moct číst Vaše prima články! :)
Mějte se moc hezky, držte se,
Peťka :)
Marti,
přečetla jsem si Tvoje dnešní dlouhé vyznání. Jak jinak to pojmenovat.
Určitě Ti rozumím. Ale je zbytečné děsit se slova důchodce. Už jsem do té kategorie zařazená nějaký ten rok a nemám s tím problém. Jen když si něco o důchodcích čtu, tak jako když se mne to netýká, musím se postavit nohama na zem a říci si- holka, vždyť Ty tam patříš taky. Pokud si člověk vytvoří během života nějaké aktivity-koníčky, tak mu ten důchod ani nepřijde. Mně alespoň ne.
Ano, hodně je to o zdraví. Tebe potkal velmi nepříjemný úraz, ale Ty jsi taková silná, činorodá , takže o nějaké lítosti vůči Tobě by bylo zbytečné přemýšlet.
Snad každému život přinesl, co se nedá nazvat procházka růžovým sadem. Je to pak o tom, jak to člověk umí přijmout, jak se k tomu postaví. A Ty to zcela určitě umíš. Alespoň na mne tak svými příspěvky tady působíš.
Takže asi tak ode mně.
Hezké odpoledne. Tady u nás se to z nebe sype a sype.
přečetla jsem si Tvoje dnešní dlouhé vyznání. Jak jinak to pojmenovat.
Určitě Ti rozumím. Ale je zbytečné děsit se slova důchodce. Už jsem do té kategorie zařazená nějaký ten rok a nemám s tím problém. Jen když si něco o důchodcích čtu, tak jako když se mne to netýká, musím se postavit nohama na zem a říci si- holka, vždyť Ty tam patříš taky. Pokud si člověk vytvoří během života nějaké aktivity-koníčky, tak mu ten důchod ani nepřijde. Mně alespoň ne.
Ano, hodně je to o zdraví. Tebe potkal velmi nepříjemný úraz, ale Ty jsi taková silná, činorodá , takže o nějaké lítosti vůči Tobě by bylo zbytečné přemýšlet.
Snad každému život přinesl, co se nedá nazvat procházka růžovým sadem. Je to pak o tom, jak to člověk umí přijmout, jak se k tomu postaví. A Ty to zcela určitě umíš. Alespoň na mne tak svými příspěvky tady působíš.
Takže asi tak ode mně.
Hezké odpoledne. Tady u nás se to z nebe sype a sype.
Hanka
Marti, kdysi jsem se slova starobní důchod také děsila - až děti mi vysvětlily, co zkratka SD znamená - SOBĚ DOBŘE- a tak když už vím, že za čtyři měsíce budu dostávat měsíční příspěvek na živobytí, že se budu tímto řídit a budu dělat to, co mne baví a na co v životě nebylo nikdy dost času.
Každý si svůj úděl neseme celý život s sebou. Je jen na nás, jak se k tomu postavíme, jak budeme žít. Mám manžela skoro ležáka a bez mých dětí bych to nezvládala. (Jeho děti o něj nemají zájem, neviděli jsme je víc jak rok. Tato situace mne naučila žít tak, jako to potebuji já, jak to vyžaduje moje zdraví a jak to jde..... co si myslí okolí se už dávno nestarám a mám od té doby pokoj.
Sněhu ti mohu poslat kolik chceš, už mne nebaví, říkám že padá cosi nesmyslného bílého zhůry......... Pěkný večer a řid se heslem mých dětí - SD=sobě dobře. Zdraví Dana
Každý si svůj úděl neseme celý život s sebou. Je jen na nás, jak se k tomu postavíme, jak budeme žít. Mám manžela skoro ležáka a bez mých dětí bych to nezvládala. (Jeho děti o něj nemají zájem, neviděli jsme je víc jak rok. Tato situace mne naučila žít tak, jako to potebuji já, jak to vyžaduje moje zdraví a jak to jde..... co si myslí okolí se už dávno nestarám a mám od té doby pokoj.
Sněhu ti mohu poslat kolik chceš, už mne nebaví, říkám že padá cosi nesmyslného bílého zhůry......... Pěkný večer a řid se heslem mých dětí - SD=sobě dobře. Zdraví Dana
Anonymní18. ledna 2018 18:39
Paní Slunečnice, je mi 64. let. Jsem PRASE (pracující senior) šestým rokem a letos to chci v prosinci ukončit. Mí koledové a kolegyně jsou mladší lidé a zažívám s nimi hodně humoru. Nejsem teď zrovna fit, ale už teď mám naplánováno co všechno chci ještě dělat a vidět. A tak popravdě, se svými vrstevníky se ani moc nechci stýkat, protože to jsou opravdu hodně staří, ublížení a ufňukaní lidé. A ty jejich nářky na všechno, tak ty by mne psychicky zcela rozložily. No jo, tělo zhuntované a mozek mladý. Ale, když to dám já, tak i vy to dáte, nemám o vás paní Slunečnice strach. A pomalu padá a padá a je tu velký vítr a padá..., pane bože dej, ať opět neupadnu i já. Zdraví Iwka
Anonymní18. ledna 2018 19:17
Marti, kašli na slova, která se ti nelíbí např. starobní důchod. Důležité je, že máš pěkné, upravené ruce a mladé myšlenky. Jinak Tě naprosto chápu, jelikož jsem o Tebe jen o rok mladší, ale tento týden jsme potkala spolužačku ze základky, řekly jsme si, jak je důležité, že jsme stále hezké a se smíchem jsme se rozešly. A ještě něco. Každý máme svoje tajemství, které skrýváme jen tak dlouho, než zjistíme, že na tom vůbec není. Takže Marti, užívej dne, nadále se raduj z barev, rodiny, nových příležitostí a opatrujte si tam někde v Čechách v domečku své zdraví. Marcela
Marti, odchod do důchodu není nic špatného a to, že si v něm zvládneš přivydělat nějakou tu korunu je také skvělé. Samozřejmě, že kdyby nebyly ty bolesti, žilo by se lépe, ale mohlo by být i hůř. Tím nic nechci zlehčovat, ale kdo ví, kdy my se dostaneme do důchodu. A jestli si v něm zvládneme ještě něco vydělat. Buď na sebe hrdá, máš čas na sebe, na své koníčky, na vnoučátka, na manžela a i na trochu práce. Vždyť to je SUPER.
Přeji krásné dny plné radosti. D.
Přeji krásné dny plné radosti. D.
Musím říct, že po přečtení tohoto článku mne napadlo ledacos, ale že by lítost, tak to ani omylem.
Upřímně, jestli jsi v důchodu nebo nejsi, pro mě není důležité, protože jsi nesmírně vitální v názorech, tak i v činech. Je mnoho daleko mladších lidí, se kterými si připadám nepatřičně stará, ty jsi pravý opak.
Drahá vyzobaná, buď ještě dlouho tak svěží a inspirující.
Upřímně, jestli jsi v důchodu nebo nejsi, pro mě není důležité, protože jsi nesmírně vitální v názorech, tak i v činech. Je mnoho daleko mladších lidí, se kterými si připadám nepatřičně stará, ty jsi pravý opak.
Drahá vyzobaná, buď ještě dlouho tak svěží a inspirující.
Já myslím Marti, že Ty máš slovo důchod opravdu jen napsané na tom výpisu z účtu. Jinak se Tě fakticky moc netýká. Rozhodně mi nepadá na rozum, abych Tě litovala, spíš máš můj obdiv. Pro mě jsi přes všechny své neduhy po nehodě vitální človíček, který umí žít. Ač ,,jen" tak, jak mu zdraví dovolí, ale našla jsi smysly svého života v různých činnostech, které Tě baví a O TOM TO JE!
Přeji Ti hodně šťastných chvil a užívej času, se kterým můžeš naložit dle svého.
Přeji Ti hodně šťastných chvil a užívej času, se kterým můžeš naložit dle svého.
Marti, já se do důchodu docela těším. Momentálně mi to v práci úplně nesedí (ne vlastní práce, ale věci okolo), takže pocit, že kdykoliv můžu položit tužku a jít by byl vlastně docela povznášející ;-). A taky bych věděla, čím se zabavit, kdybych se rozhodla z práce odejít. Ale mám to ještě za několik let, takže zatím to musím brát, jak to jde.
A jinak - z tvých článků je cítit tolik vitality, že by ti ji spousta lidí, co mají na narozeninovém dortu mnohem nižší číslo než ty, mohla závidět. Přeju ti,a ť ti život dál (a dlouho) přináší většinou příjemné věci a užij si je (myslím, že ty to umíš)
A jinak - z tvých článků je cítit tolik vitality, že by ti ji spousta lidí, co mají na narozeninovém dortu mnohem nižší číslo než ty, mohla závidět. Přeju ti,a ť ti život dál (a dlouho) přináší většinou příjemné věci a užij si je (myslím, že ty to umíš)
Toľko múdrosti bolo už napísaných predo mnou ... Predovšetkým ti chcem poďakovať za tvoje vyznanie, či priznanie ? :)) Tiež by som ten dôchodok nebrala tragicky ... Nie je dôležitý status, ale životný pocit, stav mysle ... ochota byť činorodý, aktívny ... Teda všetko v rámci možností ... to je jasné ... Ty si mala vážny úraz, ktorý ťa posotil medzi dôchodcov. U mňa to bola zas vážna nemoc v mladom veku. Od 43.rokov mám mimokĺbovú reumu - Lupus a bola som na tom hodne zle. Nasadili liečbu, šupli ma na invalidný dôchodok ... Niesla som to hrozne ... Ale všetko sa utriaslo, liečba zabrala, Lupus uspali ... do pracovného procesu som sa už nevrátila ... na dôchodku som stále, i keď teraz už na starobnom ... Božinku ... strašne to znie ... :)))) Ale som spokojná ... môžem robiť čo chcem, čo ma baví a je toho neúrekom ... Dávam si pozor, aby sa Lupus neprebudil ... :))) A úplne sa stotožňujem s pisateľkou nado mnou , že nie je dôležité či si na dôchodku, alebo nie, stále si to ty a tvoje schopnosti využiť život vo svoj prospech. Veď vek je len číslo ... Prajem tebe aj manželovi všetko dobré ... a teším sa na ďalšie veselé príspevky ...
Tak dnes jste mě vážně pobavila. Já jsem zvědavá ženská a dlouho mi vrtalo hlavou jak to s váma vlastně je. Nějaké detaily jste odhalila už dřív a teď to do sebe pěkně zapadlo. Teď už vím, že zahradník vrah není 😊. Děkuji.
Držte se s manželem, zdraví je to nejdůležitější.
Jarka
Držte se s manželem, zdraví je to nejdůležitější.
Jarka
Marti, nedá mi to, a píši ještě jednou.vše je jen o mysli a o tom, jak to kdo cítí. A proč píšu. Jeden rychlý příběh z mé rodiny. Syn se se snachou poznal, když jemu bylo 16 a jí 18 let. Po dvouleté známosti jsem jim říkala že jsou jak manžele po padesáti letech. Včera měli volno a tak přijeli na oběd. Spolu se 4letým vnukem. Synovi je 33 a jeho manželce odva více - 35. Naobědvali jsme se, a že půjdeme blbnou na sněhu. Po delším přemlouvání šla mladá s náma. Já, syn a vnuk jsme blbnuli na sněhu, bobovali, koulovali se a ona tam jen znuděně stála, že ji to nebaví, že jsme jak malé děti a nakonec odešla domů bez nás, že se takových "blbin nezúčastní a ani se na ně nebude dívat". Doma vzala knížku a cosi si četla. Později syn mi přiznal, že je to takové skoro stále. Přijde z práce, je unavená a na kluka nemá už náladu. Takře vše je na synovi. A proč to píšu? Ne, nestěžuji si, je to jejich život, ale mladá je už vlastně od mládí stará, nic ji nebaví, o nic nemá zájem, nikam nechodí. Kdyby mohla, tak ani do práce nechodí, nebaví ji dojíždět, nebaví ji vařit, zkrátka nebaví ji život. Mohu ji a syna s vnukem jen litovat, ale je to jejich život.
Ale my si takovýto život neumíme představit. Nedovedu si představit můj ani ostatních a ani tvůj život bez koníčků, plánů, nápadů. Stáří nepřichází s věkem, ale s životním postojem a myšlením. Dana
Ale my si takovýto život neumíme představit. Nedovedu si představit můj ani ostatních a ani tvůj život bez koníčků, plánů, nápadů. Stáří nepřichází s věkem, ale s životním postojem a myšlením. Dana
Zajímáme se také Marti o volby, chodíme volit vždy. Protože nadávat, kritizovat a nechodit k volbám považuji za slabošství. Souhlasím naprosto s autorem textu. Prezident nás má hlavně reprezentovat v zahraničí. A my bychom měli být hrdí na svou zemi, na vlast, na svého prezidenta. Kde se tohle všechno ztratilo?? Učí se dnes děti vůbec ve škole být vlastenci? Proč jsme pořád tak ubulení, věční stěžovatelé, ač se vůbec nemáme špatně.
Brzdím :o))).
Měj hezký den.
Ála
Brzdím :o))).
Měj hezký den.
Ála
Anonymní25. ledna 2018 14:15
Milá Marti, moc u tebe nekomentuju, omlouvám se- vesměs jsou již názory napsány. ALE teď děkuji, že jsi klidnou a mírnou formou vyjádřila svůj názor, a jako bonus jsi přidala shrnutí faktů, které většina voličů nebere v potaz. Jsem zhnusená tím, jak se lidi mezi sebou chovají a jak řeší volby prezidenta vesměs ti, kteří volí prezidenta stávajícího. A používají přesně ty argumenty, které jsou uvedeny jako mylné, v tvém článku. Moc si přeji, aby konečně zvítězili lidé, kteří preferují slušnost a byl zvolen ten, který nám nebude dělat ostudu . Pozdravuj Justýnku, posílám jí pohlazení.. Lenka kočka.
Marti, také se bojím, že to bude hodně vyrovnaný souboj. Ani v naší širší rodině se neshodneme na jednom kandidátovi. My s manželem máme jasno, chceme změnu. Tak snad to vyjde. Už dnes večer se uvidí. D.
Marti, já také stříhala a lepila, byla jsem nadšená a také mi docela mrzí, že se sešity nezachovaly. A ještě jsem měla období přepisovací - citáty, básničky, úryvky z knih. Ten sešit mám dodnes :o)).
Plakáty jsou opravdu moc krásné.
Měj se hezky.
Ála
Plakáty jsou opravdu moc krásné.
Měj se hezky.
Ála
Taky jsem měla podobný sešit, ale nezachoval se. Plakáty jsou moc hezké. Vyjímal by se jeden jako solitér, ovšem otázka je: který !Každý má něco do sebe.Ten co sis vybrala, je moc hezký, zajímavý.
Zvláštní a zajímavý byl i film, na kterém jsem včera byla. Jmenoval se S láskou Vincent a byl o Goghovi. Chodím už teď hodně málo do kina a včera jsem si uvědomila, že televize doma ten prožitek člověku nedá. Zvlášť u včerejšího filmu, kdy se jednalo o oživlé obrazy malíře. Ale,ale - to jsem se trochu dostala jinam, než by měl být komentář k Tvému příspěvku :-).
Hezké páteční odpoledne.
Hanka
Zvláštní a zajímavý byl i film, na kterém jsem včera byla. Jmenoval se S láskou Vincent a byl o Goghovi. Chodím už teď hodně málo do kina a včera jsem si uvědomila, že televize doma ten prožitek člověku nedá. Zvlášť u včerejšího filmu, kdy se jednalo o oživlé obrazy malíře. Ale,ale - to jsem se trochu dostala jinam, než by měl být komentář k Tvému příspěvku :-).
Hezké páteční odpoledne.
Hanka
Slunečnice,
nevím jestli je to nějaká telepatie, ale právě jsme si přečetla na seznamu v rubrice Žena rozhovor s Léné Braun.
Do té doby jsme jí vůbec neznala!
Pak otevřu blog, tvé stránky a kdo tam její obrázky !
Je to náhoda ?
Jinak časopis Kino a film jsme doma měli také - rodiče po práci ve svém volném čase pracovali ještě u nás na malém předměstí v kině :-)
Táta promítal ještě na staré promítačce s kotoučemi a máma byla uvaděčka.
Kolikrát já jsem ze stupínku nebo přímo z promítací kabiny viděla Vlka a zajíce,...ale i jiné!
nevím jestli je to nějaká telepatie, ale právě jsme si přečetla na seznamu v rubrice Žena rozhovor s Léné Braun.
Do té doby jsme jí vůbec neznala!
Pak otevřu blog, tvé stránky a kdo tam její obrázky !
Je to náhoda ?
Jinak časopis Kino a film jsme doma měli také - rodiče po práci ve svém volném čase pracovali ještě u nás na malém předměstí v kině :-)
Táta promítal ještě na staré promítačce s kotoučemi a máma byla uvaděčka.
Kolikrát já jsem ze stupínku nebo přímo z promítací kabiny viděla Vlka a zajíce,...ale i jiné!
Pri čítaní tvojho dnešného príspevku som sa zasnila, zaspomínala na školské časy ... Rovnako ako ty, som si z novín vystrihovala krasokorčuliarov a lepila som si ich do zošitov. Kvalita fotiek bola príšerná ... :) Neskôr som mala plné zošity hercov a spevákov ... Na steny som si však radšej lepila svoje kresby ...
S Lenou Brauner som sa pred časom zoznámila prostredníctvom relácie Schow Jana Krause, kde bola hosťkou ... Očarila ma svojim zjavom i tvorbou ... Po skončení programu som si hneď o nej čo - to zisťovala ... :)
Marti, prajem pekný víkend ... L.
S Lenou Brauner som sa pred časom zoznámila prostredníctvom relácie Schow Jana Krause, kde bola hosťkou ... Očarila ma svojim zjavom i tvorbou ... Po skončení programu som si hneď o nej čo - to zisťovala ... :)
Marti, prajem pekný víkend ... L.
Milá Slunečnice, krásně jsem si početla, děkuji :-) Mám doma krabici plnou časopisových vystřihovánek z dětství. Tisk je krásně nedokonalý a černobílý a tak zvláštně voní, jsou to obrázky plné vzpomínek. Také děkuji za Lenu Brauner, její svět je kouzelný. Přeji báječné dny :-)
Marti, já jsem také lepila své oblíbené herce a zpěváky, ale na vnitřní stěnu dveří od skříně. Když dnes přijdu k tatínkovi a skříň otevřu - dívám se na tváře, které zestárly a někteří již nejsou mezi námi a já jsem zestárla s nimi. Už před dveřmi skříně nestojí čtrnáctileté děvče.......... Hezký víkend.
Milá Slunečnice,
tvůj příspěvek je sice nesourodý, ale je vidět, že ani s bílými plášti, tě humor neopouští ;-)
Šavle , biče, olejovky, je super hláška !
A humor se i dědí přes koleno, protože věnec ;-D
Přeji ať noty netrčí, polštáře na sedačku padnou jak ulité, koupelna je opět funkční,...prostě klidný únorový víkend!
tvůj příspěvek je sice nesourodý, ale je vidět, že ani s bílými plášti, tě humor neopouští ;-)
Šavle , biče, olejovky, je super hláška !
A humor se i dědí přes koleno, protože věnec ;-D
Přeji ať noty netrčí, polštáře na sedačku padnou jak ulité, koupelna je opět funkční,...prostě klidný únorový víkend!
Tak teď jsi mě nachytala. Fakt jsem byla zvědavá, co se bude pod názvem příspěvku ukrývat...Ale dočetla jsem dokonce, takže teď už vím:-))
Hláška pravnučky, myšlená jistě nevinně, rozhodně pobavila:-).
Hezké únorové dny
Henrieta
Hláška pravnučky, myšlená jistě nevinně, rozhodně pobavila:-).
Hezké únorové dny
Henrieta
A mě jsi dnes pobavila, skoro jsem si přičůrla...
Takový pestrý týden jsi měla ...:-)
Hláška tvé vnučky mi připomněla vyznání mé (tehdy asi 4leté) neteře mému tátovi - "Dědečku, já tě budu mít ráda i v hrobečku.". Děti mají někdy dobré hlášky...
Hláška tvé vnučky mi připomněla vyznání mé (tehdy asi 4leté) neteře mému tátovi - "Dědečku, já tě budu mít ráda i v hrobečku.". Děti mají někdy dobré hlášky...
Marti, jak máme stejné pocity :o). Jsem kverulantka a zásadně Valentýna bojkotuji a je mi úplně jednou, že kdysi nějaký mnich tak urputně přál lásce. Stejně si myslím, že si ho vymyslel někdo, kdo chtěl prostě prodávat své srdíčkové zboží :o))). Čeho je moc, toho je prostě příliš. Nemám ráda, když mi vnucují oslavy a nikdy jsem to ráda neměla, tak se prostě přizpůsobovat nebudu ani dnes. S mužem si děláme radosti kdykoliv to jednoho či druhého napadne. Můj muž mi občas vozí z jednoho města vynikající chlebíčky z bufetu, kde je připravují prostě skvostné a já na nich "ujíždím" a on to ví. Přijede a huláká - "Vezu svačinku!" A nepotřebujeme k tomu růžová srdíčka. Ale ať si každým slaví co chce, kdy chce a jak chce - o tom žádná diskuse. Jen ať ta komerce nám vleze na záda...
Ála
Ála
Napíšu to z té druhé strany, jsem již nějaký pátek rozešlá, ale mohu zcela zodpovědně říci, že ani nepáchám sebevraždu, ani na mne srdíčkové šílenství nezanechává tik, jsem žena natolik vyrovnaná, že vím, že láska a vzájemné jiskření není o pugétu.
Tato komerční záležitost je hlavně o mladých , oni s tím žijí, třepou se na to, vymýšlejí, jak toho druhého překvapit a já jim to přeju, protože o tom to je.
Až dozrají, pak mají nárok na ten věneček, pak u to bude skutečně o něčem jiném, mimochodem , skutečně dobrý věneček potažmo zákusek bych si ráda dala, ale přesně takový jako když jsme byly děti .
Tato komerční záležitost je hlavně o mladých , oni s tím žijí, třepou se na to, vymýšlejí, jak toho druhého překvapit a já jim to přeju, protože o tom to je.
Až dozrají, pak mají nárok na ten věneček, pak u to bude skutečně o něčem jiném, mimochodem , skutečně dobrý věneček potažmo zákusek bych si ráda dala, ale přesně takový jako když jsme byly děti .
A Martičko, když nad tím přemýšlím, on by mne potěšil i krajíc měkkého chleba se škvarkovým sádlem, což jsem neměla nejméně 200let...
Můj muž bojkotuje všechny "organizované" svátky - ať už jde o Valentýna, MDŽ nebo 1. máj. Ale zase mi občas přinese kytku nebo čokoládu jen tak. A výročí si kupodivu pamatuje.
Komerci holt neunikneme, i když neslavíme - čokoládoví Mikuláši v říjnu, velikonoční zajíčci pomalu v únoru, i ty dušičkové svíčky na nás vykouknou z letáků supermarketů... A musím říci, že vánoční ozdoby v říjnu mne štvou víc než celý Valentýn, protože mi přijde, že rozmělňují vánoční atmosféru
Komerci holt neunikneme, i když neslavíme - čokoládoví Mikuláši v říjnu, velikonoční zajíčci pomalu v únoru, i ty dušičkové svíčky na nás vykouknou z letáků supermarketů... A musím říci, že vánoční ozdoby v říjnu mne štvou víc než celý Valentýn, protože mi přijde, že rozmělňují vánoční atmosféru
Milá Marti, myslím, že my všichni, kteří jsme zažili "povinné" slavení MDŽ, budeme vždy proti nadiktovaným svátkům. Ať už diktuje kdokoli. Obchodníci dělají, co umí a my si budeme dělat drobné radosti, kdy chceme my. Přeji hezký den.
Věra
Věra
Anonymní13. února 2018 21:08
Marti, muž i já nesnášíme tzv. importované svátky. Je třeba si vážit toho, co máme, a že tedy máme hezké svátky. Valentin sem, Valentin tam, mladí ho ohromně slaví, a za dva měsíce se nenávidí. Jsem nemocná, moc mi zrovna nic nechutná a dneska manžel byl nakupovat. Jak vynášel kabely, tak už od vchodu volal: "Mám pro tebe koláček". Koláček s povidly mám moc ráda, a tak mám zítra dobrou snídani. Myslím si, že je to lepší projev toho, že mne má rád, než dárek od komerčního Valentýna. Zdraví Iwka
Proboha ... já tu brečím nad bolavým žlučníkem a jediný můj sen je chleba se sádlem :)
OdpovědětVymazatMiluju tyhle výtahy do minulosti, naše komentáře a občas se divím, co ze mne vypadlo, ještěže nikdo neví, kdo je Beallara !!!
😂😂😂 Blondýnko, taky jsem si to dala do stejné souvislosti jako ty a tvůj chleba se sádlem mě fakt pobavil. Já vím, kdo je Beallara!
VymazatA taky jsem se bavila tím, co tenkrát člověk napsal, co si myslel a jestli si to myslí ještě teď.
Tohle je zajímavý pohled zpět, ony ty komentáře, ať si kdo chce co chce říká, jsou kořením blogování, protože jako odezvy blogerovi ukáží jestli to dělá dobře nebo špatně.A co si budem povídat, každý asi chce mít co nejvíc pozitivních ohlasů, potažmo komentářů ;-). Navíc je toi hezké popovídání s virtuálními přáteli .... hezký a slunný zbytek neděle
OdpovědětVymazatVendy, ano, člověk by asi svůj deník psal dál, ale ta pospolitost prostřednictvím komentářů je nenahraditelná a navíc přesně je to vlastně povídání s přáteli. Měj hezký pondělí.
VymazatTvoje ohlédnutí se mi líbí. Některé články jsem si přečetla, protože na začátku loňského roku jsem Tvůj blog ještě nesledovala.
OdpovědětVymazatMěj hezkou neděli. Růža
Růži, vidíš a já mám pocit, že se známe věčnost :-) Měj hezký začátek nového týdne.
VymazatMarti je to hezké ohlédnutí a mnohdy i hezké nakopnutí do dalšího života. Myslím si, že když máš tak pěkné články na svém blogu, tak i komentáře musí bezva. I virtuální známí mohou být našimi kamarády, byť sídlí na opačném konci republiky. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatIwko, ano i já to tak cítím. Beru vás všechny, kteří se zastavíte, jako své přátele. Měj se moc hezky.
VymazatMarti, hezké ohlédnutí. A spousta komentářů je moc příjemných, tak proč si je znovu nepřipomenout.
OdpovědětVymazatPřeji krásnou neděli. D.
Dáši, díky a měj hezký nový týden.
VymazatNávraty v čase - i v komentářích jsou docela fajn.
OdpovědětVymazatStáni, díky a měj pěkné pondělí.
VymazatK první kávě super čtení!
OdpovědětVymazatMarti, přeji příjemný den, Helena
Helenko, to jsem ráda a pěkné vykročení do nového týdne.
VymazatByl to od Tebe fakt dobrý nápad!
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka
Hani, díky a měj pěkné pondělí.
Vymazat