vzpomínka na festival

No, jsou to tři roky a na blogu jsem už psala svoje festivalové postřehy.

Když nás syn pozval na filmový festival do Karlových Varů, měla jsem velkou radost. Nikdy jsem tam nebyla, a teď už bych tam sama ani nechtěla, nehledě na to, že bych to ani nedala, do toho festivalového mumraje a shánět na poslední chvíli lístky do kina a běhat po Varech z jednoho konce na druhý. 
Je to docela dobrodružství.

 Ale syn byl dobrý manažer a jsem mu vděčná, že jsme to zažili. Je to taková ta vzpomínka, kde jste už zapomněli detaily, nevíte, jaké filmy jste viděli, ale zůstává ve vás celková atmosféra festivalu a možná navždy.

Tereza, která nebyla vlastně celých šest let vůbec bez dětí až na pár večerů, kdy jsme pohlídali, se v červnu ozvala: mami, pojedete letos na festival? 

Ježíši, ty děláš, jako když nevíš, jak chodím, proboha! Na festival teda se pravděpodobně už nikdy nepodívám. A vlastně to už není ani moje přání. 
Chtěla jsem to zažít a zažila.

Tak myslíš, že byste pohlídali děti a já bych tam jela? 

Ještě nikdy jsem tam nebyla a Tomáš dostal VIP lístky.

No, rozhodně, jeď a odpočiň si.

Vidím na ní, jak moc je někdy unavená, její profesionální focení se natolik rozjelo, že je hodně vytížená a po práci, kterou přizpůsobuje dětem, se jim věnuje v podstatě pořád.

Má to v genech po mamince😀

Děti, jak víte, jsem hlídali, a maminka jela na festival, i když se jí po dětech stýskalo. 

A když mi řekla, jak si to moc užila, měla jsem velkou radost, pořád je to moje dítě, i když velké.

Dostali jsme kromě jiných dárků ještě dárek s příběhem.

Mami, koupila jsem si hrnek na památku a zrovna, když telefonuju s Jakubem, tak si všimnu, že je z úplně jiného ročníku. Tak to hned hlásím Jakubovi, chtěla jsem samozřejmě letošní ročník, a on říká:
no to je ročník, kde byla máma s tátou!

V té chvíli mám velkou radost a po celých Varech začnu shánět ještě jeden.

No, my jsme si z festivalu kromě visačky nic nepřivezli. 

Ani mě to tenkrát nenapadlo, byla jsem plná zážitků.

Ale nakonec to je dobře. 
Takhle zpětně jsem vzpomínku na náš festival ocenila víc.

Hrnky jsou obrovské, skoro půl litrové.

Teď v této chvíli ani nevím, jestli je budeme používat.

Možná je necháme jen jako památku.

P.S. Dnes mám na vás dotaz. Mám nápad na nějakou výzvu. Už tady dlouho žádná nebyla a výzvy nás spojují, o tom není pochyb. Ale nevím, jestli je teď v létě vhodný čas na hledání po domě. Napište mi, jestli máte na ni chuť teď anebo to mám odložit na podzim.