Ale na druhou stranu, co je mi po jiném životě, pokud nezasahuje do mého.
Už jsem tady zdůrazňovala, že podobné typy článků nevyhledávám. Zprávy na netu čtu z různých serverů, ale rozbaluji většinou jen články, jejichž název mě zaujme anebo mu vůbec nerozumím, a tak si musím přečíst podrobnosti.
Stejné to bylo s článkem s názvem Otroku, pošli výplatu, který na mě vykoukl na facebooku.
Otroctví se v dnešní době naštěstí už nenosí, i když to se říká, kdo ví jestli, páč někdy si myslím, že já jsem otrokem naší Justýny.
Tedy opravuji, otrokářství se v našem životě v nějaké vzdálené podobě objevuje a i tomu celkem rozumím. Tedy pokud v tom nehrají nějakou roli děti.
Poprvé jsem četla ale o finančních otrocích, kteří posílají na druhý konec světa, teď už i k nám, páč si tím vydělávají české vysokoškolačky, část anebo i celou svoji výplatu. Jen tak, člověku, tedy ženě, kterou neznají, v životě ji neviděli a pravděpodobně nikdy neuvidí. Jedině prostřednictvím kamery.
Rozuměla bych tomu v případě, že za své peníze dostávali nějakou protislužbu, například virtuální sex, sex po telefonu či jiné obvyklé služby.
Ale oni nedostanou nic.
Můj muž četl článek rovněž a asi hodinu jsme si o tom povídali a ani po hodině jsme nebyli blíž porozumění.
Já vím, to není podstatné tomuhle rozumět. Nota bene, když je tohle záhada i pro české sexuology.
Ale zajímáme se o svět, zajímá nás, co se v něm děje a něco bychom chtěli i pochopit.
Já jsem se na to koukala ze strany těch žen. Já jsem byla pyšná, že jsem nezávislá, když teda opominu tři mateřské, a soběstačná, a dokážu vydělat peníze a v krizi bych dokázala uživit i tři děti a nečekala jsem jen, až partner přinese nějaké peníze. Jo, svět se mění a s ním i hodnoty.
Tady vidím závislost z obou stran, jak otrokáře, tak otrokyně.
A to by mi vadilo.
Dovolila jsem si trochu kritiku, ale hovořím jen sama za sebe.
Není to můj život.
Člověk by si myslel, že už ho máloco překvapí.
A pořád je něco nového. Dnes to tedy posílám i vám.
P.S. Děkuji za komentáře pod včerejším příspěvkem a hrajeme dál do 30. srpna.
Marti, přesně! Tohle moje hlava také nebere. Nechápu, co ty lidi k tomu vede. Naučila jsem se pomáhat konkrétním lidem i konkrétním projektům, věcem. Např. spolužákovi mé nejlepší kamarádky, který má ALS (vím, že mu 100%peníze předá), psímu útulku, kde majitelka pro nic jiného nežije, má prostě velké srdce... Přeji krásné dny.
OdpovědětVymazatPavly, přesně, tohle není pomáhání, tohle je úplně mimo. Měj pěkný den.
VymazatS tímhle jsem se bohužel setkávala často v práci, protože jsme dělali převody peněz přes WesternUnion. Kolikrát jsem to někomu rozmlouvala, protože posílali peníze podvodníkům.. :/
OdpovědětVymazatGrünHauz
Š.
Šári, tohle není úplně ono, taky jsem pracovala několik let v bance. Tohle není podvod, páč obě strany vědí, co činí. Měj pěkný den.
VymazatMarti, o tomto novém fenoménu jsem taky někde četla, už ani nevím kde. Přijde mi to hodně zvláštní - oboustranně. Když o tom přemýšlím - líbilo by se mi, kdybych mohla začít jen jezdit po výletech ... (a nemusela řešit práci) Ale představa, že mi někdo dává peníze za nic mi přijde prostě divná právě kvůli pocitu závislosti. No, ale myslím, že řešení toho, jestli bych to překousla nebo ne, mi nehrozí :-D
OdpovědětVymazatHezký den
Stáni, já jsem svoji práci milovala a nebýt shody negativních okolností dělala bych ji pravděpodobně dosud. Měj pěkný den.
VymazatMarti, jen zírám jak se dají získat peníze. Je to hodně ujeté. na to bych neměla žaludek. Růža
OdpovědětVymazatRůži, je ale otázka, zda si ženy nezvyknou na tento způsob zvedání svojí životní úrovně, který nebude trvalý. A co budou dělat potom? Měj pěkný den.
VymazatTaky jsem něco takového četla, asi jsem naivní.... nechápu, hlava mi to nebere.
OdpovědětVymazatMěj hezký den, Helena
Helenko, vítám tě v klubu naivních :-) Měj pěknou sobotu.
Vymazat