Mám ráda varhany a spojení s Bachem je pro mě fakt luxusní záležitost. A tak dnes jsem šla s mým mužem do Muzea Škoda z jediného důvodu. Nechci jít sama příští týden na varhanní koncert. Autům totiž vůbec nerozumím a ani se nesnažím a netrápí mě to. Auta vnímám pouze jako přibližovací prostředek a rozeznávám je jen podle barev. Takže pokud jsou služební auta modrá, stojím zkrátka v době odjezdu u nějakého modrého auta. a stěhuji se až na zavolání, že to skutečně není ta správná modrá :-) Vytáčela jsem tímto svého předchozího báječného šéfa, protože jsem byla schopná stát u nějaké kraksny místo luxusní značky. Fakt je mi to jedno. Nedosáhla jsem však mety mojí sestry, která náš handicap, páč se domnívám, že je to dědičné, dotáhla k dokonalosti. Po jednání nastoupila do auta, které, jak se domnívala, je přistaveno pro ni a zavelela, tak můžeme jet. Ozvalo se nesmělé: já pojedu, ale řekněte kam. Teprve po té zjistila, že to není ten správný řidič a ani správné auto. Mělo však stejnou barvu.
Takže, jak jsem již říkala, autům nerozumím, ale musím přiznat, že v muzeu mě historická auta fakt oslovila, takže jsem si je musela zvěčnit aspoň na mobil.
Ale už se těším na varhanní koncert příští týden a na Bacha :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.