tak dovnitř nebo ven?!

Toto dilema jít či nejít teď na chvíli skončilo.

Justýna za oknem.

Trochu se oteplilo, takže náš jezevec vyrazil ven.

Sice ven chodí, i když je zima, ale odhodlává se dlouho. Nepoužívá svoje dvířka, to jen když nejsme doma a zavolá, pokud jsme v dosahu, abychom jí otevřeli dveře.

Přece se nebude cpát do malého otvoru, když si může počkat.

My s tím problém nemáme, kdyby šla ven hned. Většinou strčí mezi dveře jen čumáček, a pokud je zima, sklopí uši a je na ní vidět to dilema, to několikaminutové rozhodování jít či nejít.

Nicméně předevčírem bylo teplo, tak se zdržela na zahradě o něco dýl a dveřmi prošla bez rozmýšlení..

Vypadá tedy, že na něco číhá. Nevím, ovšem na co, páč myši tady nejsou.

I když minulý rok jsme měli jednu v domě, nevím, kde se vzala a tu vytrvale ignorovala a museli jsme ji chytit my.

V našem okolí se jinak myši nevyskytují, a tak skončilo nošení "dárečků" samozřejmě do domu s očekáváním pochvaly.

Na facebooku jsem našla hezký vtip, který plně odpovídá naší zimní realitě. 

A podle komentářů jsem zjistila, že to není jen náš problém. 

Někdo dokonce psal, že musí pouštět kočku i pětkrát za noc. 

Tak takový problém my nemáme, my spíme způsobně celou noc v posteli a funíme paničce do obličeje a někdy vstaneme až za dlouho po paničce.

V posledních dnech vstaneme, nasnídáme se, jdeme se několikrát projít, vždy tak po dvaceti minutách se vracíme domů, zobneme si granulku a zase jdeme ven. 

Po několika opakováních tohoto rituálu jdeme spát až do odpoledne opět do paniččiny postele, páč ji konečně máme jen pro sebe.

zdroj bydlím u své kočky

A když nečíhá venku, boří další tabu v domě. 

Myslela jsem si, že ležení na skořápkách na lince byla výjimka.

Omyl..

Odložené desky s dokumenty jsou také dobré.

Usnula tam, tak ji přece nebudu budit.

Když jsem dala poslední fotku na facebook, měla jsem tam krásný komentář. 

Údajně před námi skrývá nějakou pokutu a nechce, abychom to viděli.

No Justýnka by mohla mít tak maximálně pokutu za dráždění hus celé léto.

Chodí pozorovat husy sousedů a můj muž ji zahlédl, jak sedí ostentativně před jejich plotem a asi ji baví, jak se husy rozčilují a kejhají, páč na Justýnu nemohou.

Celé léto jsme se divili, proč se husy rozkejhají právě v době, kdy náš jezevec vyrazil na okružní procházku. Podezírala jsem ji, že je to schválně a podezření se potvrdilo.

Jinak je to ale moc hodný mazlíček a někdy i velmi poslušný, takže jinou pokutu si neumím představit.

Hezkou adventní neděli vám i všem vašim mazlíčkům :-)