o Čapkovi

Inspirací pro napsání včerejšího článku o Karlu Čapkovi, který už vyšel na seznamu.cz, pro mě byla informace z ČTK, že Karel Čapek je jedním z nejvíc překládaných českých autorů. Tak dnes trochu jiné téma. Třeba vás zaujme.

Pohodový den všem.

P.S. Ještě jsem nepoděkovala za vaše komentáře plné podpory a přání brzkého uzdravení po operaci, které mě moc potěšily. Moc děkuji.

Knihy Karla Čapka byly přeloženy do 58 jazyků

Ústav pro českou literaturu Akademie věd vyvinul metodu, jak sledovat šíření překladů českých knih po světě. Je založená na sběru velkých dat a příprava trvala tři roky.

Ústav právě vydal Atlas české světové literatury, kde je možné se dozvědět, jak se šířila česká literatura po světě za posledních dvě stě let, které knihy, autoři a autorky se prosadili v zahraničí apod.

Z českých spisovatelů byl do největšího počtu jazyků a to 58 přeložen Karel Čapek, za ním následuje Julius Fučík se svou Reportáží psanou na oprátce. Mezi globální autory patří v současné době Milan Kundera, Jaroslav Hašek či Bohumil Hrabal, z žen se do první desítky nejpřekládanějších autorů probojovala jen Božena Němcová.

Karel Čapek je jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů, byl také žurnalistou, prozaikem, překladatelem, kritikem a autorem knih pro děti. Dal světu slovo robot, které celý svět používá. Vymyslel jej Josef Čapek a poprvé je použil Karel Čapek ve své hře R.U.R. Čapek chtěl původně použít slovo labor (pravděpodobně odvozenina od slova dělník z latiny), to se mu nelíbilo, tak se obrátil na bratra, který vymyslel slovo robot od slova robota.

Jeho rozsáhlá tvorba je vydávána po celém světě, i když pro Čapkovu obdivuhodně rozsáhlou slovní zásobu (25 000 slov) jsou překlady do cizích jazyků velmi obtížné. Byl přeložen i do japonštiny. Čapek neskrýval své politické názory a kritizoval kapitalismus i komunismus, byl sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Stávající politická situace se odráží i v jeho díle, například ve hře Bílá nemoc, kde se hlavní postava Maršál nápadně podobá Hitlerovi.

U nás doma se čte Čapek pořád, v současné době čtu vnoučatům jeho pohádky. Některá díla znám nejen z knih, ale i z divadelních představení. Mám ráda Věc Makropulos, Ze života hmyzu, Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy jsou u nás už trochu v salátovém vydání, líbí se mi i R.U.R, Válka s mloky či Dášeňka neboli Život štěněte. Většina z nás zná Čapkovu tvorbu i z filmového zpracování.

Jeho tvorba neztratila na významu ani dnes a zpětnou vazbou popularity je i umístění v žebříčku nejpřekládanějších českých autorů na prvním místě. Zmíněný Atlas české světové literatury je přehledem toho, jak byla a je česká literatura přijímána v cizojazyčném kontextu od počátku 19. století až po současnost.

Čapkovou zásluhou je i založení českého PEN klubu 15. února 1925, který dodnes chrání svobodu slova a tisku. S tímto úmyslem jej Čapek i založil a stal se jeho předsedou. Český PEN klub je součástí mezinárodní sítě PEN klubů. Trvale sleduje osudy pronásledovaných spisovatelů po celém světě a ve spojení s výborem pro vězněné spisovatele a novináře se pokouší o jejich osvobození. To se mu v minulosti několikrát podařilo.

„Domnívám se, že jsem novinář. Nedělám to vedlejší rukou, beru to stejně vážně jako literaturu.“ Karel Čapek V rozmluvě s Vilémem Závadou 1931