Nakouknutí na listopadovou zahradu. Sousedův ořech je už úplně bez listů a už přestaly i padat ořechy, které vyvolávaly děsivý zvuk. Vždycky jsem se lekla, než jsem si uvědomila, co to je. Ve tmě a brzkém ranním tichu to byly opravdu velké rány. Doteď jsem čekala, až se naše třešeň barevně vybarví. Tak včera jsem se dočkala. Paradoxem je, že keřík s fialovými kvítky, opět nevím, jak se jmenuje i přes vlastní výběr v zahradnictví, začal po dvou měsících opět rozkvétat. Ale už jsem se několikrát zmínila, že krása nemusí mít jméno.
Keřík se nějak zapomněl a rozkvétá v listopadu.
Mějte krásné barevné pondělí.
