k tomuhle filmu si asi popcorn nedáte

foto zdroj Pixabay

Dnes jsem psala článek o dokumentárním filmu Pan Nikdo proti Putinovi, a protože je k dispozici ke shlédnutí na webu ČT už jen pět dní, dávám jej hned i na blog, kdybyste někdo měli zájem. Odkaz je v článku. 

Mějte pohodový pátek.

Ke sledování filmu Pan Nikdo proti Putinovi se popcorn nehodí

Marta Dušková

Včera jsem konečně měla možnost shlédnout dokument Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v roce 2025 a přiznám se, že mě dost zasáhl. Samozřejmě o ruské válečné propagandě v ruských školách jsem četla a psala, ale zachycení skutečné reality je přece jen něco jiného. A hlavně realita je podstatně horší, než si člověk umí vůbec představit. Skutečné zážitky člověka, který vše prožil, vyvolaly ve mně silný dojem. Pochodující děti po chodbách školy za zvuků ruské hymny, skutečné zbraně v dětských rukou, kdy je místo učitelů učí Wagnerovci mířit těmi zbraněmi, přednášky o historii, které přednáší učitel upravené v duchu válečné propagandy sedícím malým dětem v lavicích, debaty učitelů ve sborovně, jak z toho ven a hledání řešení zhoršení známek všech žáků z důvodu nedostatku času na vyučování, protože je důležitější dodržování nařízení ze shora než vzdělávání. A tak bych mohla pokračovat, ale můj popis jen málo přiblíží dokument, který je nutné vidět.

Film vznikl díky odvaze oblíbeného učitele Pavla Talankina, které tajně natáčel dění ve své škole v Karabaši. Dokud to šlo, učil děti ve svém stále otevřeném kabinetu svobodnému projevu a k dětem přistupoval jako k přátelům. Natáčel jako dokumentarista dění ve škole, například školní slavnosti apod.

Po invazi na Ukrajinu přišly do škol povinné válečné osnovy a atmosféra se ve škole i ve městě začala měnit. Talankin nově musel natáčet nacionalistické nástupy a válečnou výuku. Natáčení nakonec využil i k boji proti zlu, se kterým nemohl souhlasit, a natáčel potají i to, co neměl v popisu práce. Povedlo se mu zdokumentovat, jak válka a násilná aplikace nové ideologie postupně ničí každodenní život i budoucnost příští generace, životy studentů a samozřejmě i učitelů, z nichž většina s násilnou změnou nesouhlasila. Ovšem odpor v Rusku je nebezpečný a je trestán. Z dokumentu je cítit naprostá beznaděj, a když se začne o školství zajímat v rámci válečné propagandy Putin a ve všech školách po celé zemi musí všichni povinně sledovat jeho proslov k učitelům a studentům, kde mimo jiné tvrdí, že válku nevyhrávají vojáci, ale učitelé, je nemožné projevit jakýkoliv odpor. Jen odvážný Talankin se odhodlá k nějakým protestům, například když pustí místo ruské hymny americkou. Od svých aktivit je však odrazován vedením školy a ocitá se uprostřed propagandistického tlaku.

Je nucen k natáčení propagandistických materiálů pro státní instituce a kvůli tomu se začíná měnit i přístup lidí z města a školy k němu, jeho děti už se bojí za ním chodit do kabinetu. Jeho natáčení ve městě se stává podezřelým a lidé před ním jen šeptají. Talankin několikrát ve filmu zdůrazňuje svoji lásku k městu a i k Rusku, ale rozhodne se záznamy tajně uchovat a vyvézt z Ruska, aby vydal svědectví o tom, jak propaganda a válka postupně proměňují každodenní život i vzdělávací systém v současném Rusku. Jeho poslední akce, kterou na škole zajišťuje, je poslední zvonění a při projevu se se všemi loučí a všem děkuje a má to vypadat jako loučení se školním rokem. Nikdo netuší, že je to jeho vlastní poslední rozloučení a i jeho matka při loučení je přesvědčena, že se brzy vrátí. Muselo to být hodně těžké rozhodnutí, ale daleko těžší asi bylo žít pod nátlakem v situaci, se kterou nesouhlasil a která se pro něj stala nebezpečnou. Kolem něj začala nucená mobilizace, která se týkala i Talankinových studentů a někteří se z války už nevrátili.

Jeho velká odvaha přinesla jeho dokumentu, který rozhodně za vidění stojí, sošku Oskara. Pozornost k dokumentu připoutala neplánovaná propagace v souvislosti se ztracenou a znovu nalezenou soškou Oskara. Soud v Čeljabinsku zakázal v Rusku šířit oscarový film Pan Nikdo proti Putinovi z česko-dánské produkce, což se dalo očekávat. Ruský učitel Pavel Talankin žije nyní v Česku a je přesvědčen, že kdyby neutekl z Ruska, byl by dávno za mřížemi. A to je rozhodně pravděpodobné.

Dokument vysílala nyní v květnu i Česká televize a dokument, který je možné si přehrát ještě pět dní, je k dispozici na webu ČT .

Války prý nevyhrávají generálové, ale učitelé - Médium.cz (seznam.cz)