čtvrtek 4. června 2020

nakouknutí do Liběchova



Slíbila jsem v minulém příspěvku o výstavě v zámecké konírně ještě fotky zámku v Liběchově, jeho okolí a kostelíku sv. Ducha. Tak dnes malé nahlédnutí. 
Jak jsem psala, zámek není otevřen veřejnosti, otevírá se jen při zvláštních příležitostech, což bude letos při Dnech evropského dědictví v září. V sobotu byl tedy přístupný částečně park a samozřejmě zámecká konírna, kde byla výstava, ale o té jsem na blogu psala ve výše zmíněném příspěvku. 
O trochu víc fotek najdete v již zveřejněném článku v deníku.












Fotky zámku a zahrady se sochami najdete v mém starším příspěvku tady
A ještě nahlédnutí dovnitř zámku je v tomto příspěvku na blogu. 
Někteří z vás už viděli, ale i já jsem si to ráda připomenula.
Zámek jsem nafotila z druhé strany, která teď nebyla přístupná.
A tady je ten kostelík v hlavní roli a jeho okolí. Nad městem. 
Minule jsem se zmínila, že k němu vede Křížová cesta, kterou jsem neviděla ke své lítosti. 
Na konci zpětný pohled na město. 
Mějte pěkný den a zítra bude reportáž z výstavy.





středa 3. června 2020

hra skončila


Před časem jsem vyhlásila hru a včera jsme se konečně dostali večer k losování. 
No nebylo to úplně losování, můj muž mi musel napsat čísla od 1 do 14 podle vašich komentářů. 
Původně jsem chtěla vybrat a očíslovat jen ty komentáře, kde jste se hry zúčastnili. Nakonec mi to přišlo strašně složité a lenoch si to musel zjednodušit, tak jsem řekla všechna čísla s tím, pokud se tam vyskytne číslo někoho, kdo se nechtěl zúčastnit, vyberu komentář pod ním.
No můj muž napsal tři čísla za sebou a první dvě trefil správně. 
Na potřetí už trefil vedle. 
Vylosoval čísla 3,8, a 11 a místo posledního čísla dávám tedy 12.
Tak teď konec napínání.
Jako první s číslem tři je Maruška Králová a poletí k ní Podzim v oranžové.


Pod číslem osm je Jarka z Kroměříže a její přání Na břehu Moravy.


Pod číslem dvanáct je Iva a Zámecká zeď.


Mám radost, že se povedlo a k vám se dostane ta první varianta, kterou jste si přáli. 
Moc všem děkuji za účast a milé komentáře, které mi udělaly radost.
Maruško, Jarko a Ivy prosím pošlete mi na můj email m_duskova@seznam.cz adresu zásilkovny, kam balíček půjde, údaje pro zásilkovnu jméno a příjmení, telefon a email. Někdy příští týden balíčky pošlu, snad vám udělají radost. 
Tento týden mám fakt naprosto plný, takže nestíhám.
Ještě jednou všem děkuji a mějte pěkný den.
Pokračováni z Liběchova dám zítra.

úterý 2. června 2020

trochu jiná pouť




Sobota v Liběchově. Vlastně jsem tam byla hlavně pracovně, ale já si většinou, pokud je to možné, vybírám reportáž, která nás aspoň trochu zajímá a tahle mě zajímala.
Tradiční svatodušní pouť byla vzhledem k opatřením trochu jiná, než je obvyklé. Informace si můžete přečíst níže v konceptu mého článku, který by měl dnes vyjít. 
Nafotila jsem trochu i zámek Liběchov, ale nebyl otevřený. 
Běžně není veřejnosti přístupný, otvírá se jen při nějakých příležitostech a článek na blogu už o zámku byl. 
Byli jsme tam při Dnech evropského dědictví vloni nebo předloni, už nevím.
Letos v září právě při této akci bude zámek přístupný veřejnosti.
Dnes sem dávám fotografie z výstavy, víc se sem nevejde. Výstava představuje návrhy rekonstrukce Kostela sv. Ducha, kde se násilím vytratilo pietní místo. Vše najdete v článku.
Fotografie zámku a kostelíku, o který se hlavně jedná, sem dám příště. 
Kostelík je nad městem a vede k němu křížová cesta. 
Lituji, že jsem si ji nemohla projít a i se podívat do toho kostelíka, který měl na této zvláštní pouti čestné místo. Ale nedá se tam ani kousek dostat autem a to já teď fakt nedám. 
Po dlouhé době mi bylo něčeho opravdu líto. 
Jinak jsem dávno srovnaná s tím, jaká omezení mi úraz přinesl.









Pouť v Liběchově naplnila prapůvodní význam cesty
Marta Dušková

Tradiční Svatodušní pouti v Liběchově patřila slunečná sobota 30. května. Letošní ročník byl ve skromnějším pojetí a program respektoval nařízení vlády.

Pouť se vrátila ke kořenům poutí na významná místa a zaměřila se více na duchovní podstatu bez obvyklých pouťových atrakcí a bez kolotočů. Pouť je především cesta.

Program akce nabídl mimo jiné poutní zastavení u kostela sv. Ducha a u Božího hrobu v Liběchově s projitím křížovou cestou, a především výstavu v konírně Liběchovského zámku věnovanou návrhům na pietní místo kostela.

V bývalé patronátní hrobce kostela Svatého ducha a Božího hrobu by mělo vzniknout pietní místo, které bude připomínat původní uložení 27 historických katolických hrobů, které byly v roce 1973 odstraněny a zbytky zneuctěných ostatků byly na liběchovském hřbitově pohřbeny hromadně a bez obřadu v opuštěných německých hrobech.

Pořadatelem tradiční akce je Liběchov sobě – Spolek pro záchranu kostelíčka a jeho cílem je pomoc s péčí o památku a také snaha přiblížit obyvatelům a návštěvníkům Liběchova toto místo s geniem loci jako budoucí prostor pro konání koncertů a kulturních akcí.

„Výstava prezentuje budoucí podobu pietního místa v kostele sv. Ducha. Takhle bychom chtěli, aby to vypadalo a zároveň to mělo souvislost s památníky na liběchovském hřbitově, jejichž autorem je historik Vítězslav Štajnochr. Chceme, aby byl použit stejný autor i stejný materiál. Výstava návrhů je instalována v zámecké konírně, kde bylo původně ustájeno 32 koní a v 50. letech minulého století zde probíhaly cenzury filmů. Letošní pouť jsme věnovali hlavně výstavě“, upřesňuje místopředsedkyně spolku Liběchov sobě Šárka Bínová.

„Můj návrh navazuje na památník, který je na hřbitově a chtěli bychom, aby se pohřbení v kostelíčku symbolicky vrátili zpět. V 70. letech v době normalizace bylo záhodno vymazat dějiny, proto bylo z kostela odstraněno 27 hrobů panstva, aby byli zapomenuti. Spolek všechny hroby našel a identifikoval. Nyní prázdná hrobka je koncipována po vzoru římských katakomb, což je architektonický unikát. Po rekonstrukci kostelíka zde budou umístěny kovové desky se jmény, která budou připomínat jednotlivé příslušníky tehdejšího panstva“, vysvětluje Vítězslav Štrajnochr.

Šárka Bínová dodává: „Kostelíček nahoře je ve vlastnictví města a měl by do budoucna sloužit jako kulturní centrum. A zároveň by měl být místem, které by připomínalo jeho historii. Vítězslav Štajnochr přišel s nápadem na vytvoření pietního místa a nám se ten nápad líbil. Požádali jsme jej tedy o vytvoření návrhu pietního místa a zde v zámecké konírně jsou vystaveny makety, jak by jednou kostelík měl vypadat“.

Na výstavě byla prezentována i maketa mříže, která bude osazena u vstupu do hrobky kostelíčka.





Snad se vám nahlédnutí na výstavu líbilo, i když v konírně se nefotilo moc dobře.
Mějte pěkný den a pokračování příště.
Na závěr dávám dvě fotografie makety mříže, která bude v kostelíku. Maketu přivezli až po našem odjezdu, tak tyhle dvě fotografie jsou z archivu sdružení Liběchov sobě.

P.S. Na losování jsem nezapomněla, jen jsem ještě nestihla, tak prosím vydržte. Díky moc za všechny komentáře. A nestihnu asi ani dnes, páč mám dnes dvě reportáže, které se sešly v jednom dni.


pondělí 1. června 2020

dvě v jednom


Neděle u nás byla ve znamení oslav. Byly tedy trochu zmatky, protože déšť nám zkazil původní plán grilování, takže byla domácí varianta.
Včera jsem vůbec nefotila, jen vlastně dorty. 
Slavily se narozeniny mého muže, které měl v sobotu a také Den dětí, který je dnes.
Dort tekoucí pivo, ta plechovka je skutečná, vyráběla moje kamarádka Bára. 
Byl tak velký, že se musel držet v rukách, abych jej vůbec nějak nafotila. 
Je to přímo umělecké dílo. 
Bára umí, ale to jsem věděla, už tady kromě knih, které napsala, byly i dorty, které vyráběla.





Děti dostaly dortíky panáčka z lega. Všechno moc krásné, tohle já neumím. 
A ještě je panáček každý jiný. 



Můj muž dětem na dárky koupil úžasné tašky s vystřihovánkami. 
Proč si mi nekoupil taky jednu???



A protože na blog tradičně dávám i prezentaci dárků, tak letos jen něco málo. 
Od dětí dostal můj muž nový počítač, ode mě dvě předplatné na motoristické časopisy a spoustu malých hloupostí (pro milovníky piva) pro zasmání, které jsem nakoupila na Albi.
Tak jen pár fotek třeba pro inspiraci. Paradoxně se mému muži nejvíc líbilo to přání. Tedy samozřejmě hlavně počítač, ten nic nepředčilo, páč jeho staré "počítačové puzzle" už bylo ke vzteku. Při startování si mohl obejít celý dům, vypít kafe a možná teprve potom staroušek ožil. 
Jo a ten hrnek, co vypadá jako plecháček, je skutečně plecháček. 
Nemám ráda ty napodobeniny z keramiky či porcelánu. 
Jo a zvonek na korbeli na pivo hezky zvoní.
Dnes je to vše jen v rychlosti, hodně odbytý článek, myšlenky mám jinde.. Příště se snad polepším. 
Za chvíli jedeme do Prahy na odložené preventivní prohlídky a taky vyřizovat různé jiné záležitosti.
Mějte pěkný nový týden.