brát vše s humorem 2

Jen slíbené malé pokračování ze včera.

Někdy fotíte, aniž přesně vnímáte, co se před vámi odehrává. Vybíráte si záběry, co se vám líbí, do novin hlavně lidi a ani nevíte, že zrovna v té chvíli se před vámi odehrává příběh.

Tenhle teda vůbec není hezký, ale bohužel patří asi už dnes k adventu.

Zabírám lidi přes náměstí až k rozsvícené bráně a jen si pomyslím, proč tam ten člověk sedí s krabicí uprostřed a zabírá půl vchodu, je to nezdvořilé.

Můj muž si jej všimne tady a nakloní se ke mně: 

to je určitě nějaký podvodník, prý vybírá na nemocné děti.

Moc se tím nezabývám.

Myslíš? Naivně si myslím, že ten člověk má určitě jiný důvod, proč sedí s nataženou rukou. 

Měl by vybírat spíš na sebe, nemocný vypadá až až.

Zabírám podruhé tím samým směrem, protože scéna se změnila, ten chlap mi tam sice vadí, ale fotím reportážní fotky ne umělecké, no nee?

Všimne si mého foťáku, dnes všichni fotí na mobil, takže větší objektiv nejde přehlédnout, a rychle vstává sbírá krabici a otáčí se ke mně zády. 

Tohle si uvědomím ale až doma a vzpomene si na to můj muž.

Prohlížím a vybírám fotky do novin a všimnu si, že asi po deseti minutách, kdy znovu zabírám bránu z jiné strany, pán naprosto z trhů zmizel.

Můj muž měl pravdu a já cítím velké zklamání. Furt mám růžové brýle.

Na fotkách v deníku pán z dálky je vidět. Nikomu nepřeji nic špatného, ale tady si docela přeji, ať si toho někdo všimne. My to nemůžeme ani ohlásit, protože jsme se jej ani nezeptali, na co vybírá. Kdyby mi to došlo, půjdu ho požádat, ať mi ukáže průkaz organizace, pro kterou vybírá prostředky.

Můj muž si doma vzpomněl, že jej vloni viděl takto vybírat při nějaké akci před zámkem Veltrusy.
Ježíši, jak se někdo takhle může nepoctivě přiživovat?! 
Já bych mu nikdy nic nedala.

Dnes přidávám ještě pár fotek z Mělnických vánočních trhů, které se včera nevešly.

K dnešnímu příspěvku se název moc nehodí, protože tohle nejde brát s humorem.
Tak přidávám jeden recept pro ty, kdo ještě nemají napečeno.

Mějte pěknou čtvrtou adventní neděli. 
Já doufám, že dnes nezapomenu zapálit adventní svícen jako před týdnem.
Jo a docela jsem ráda, že pro letošek moje reportáže skončily.
Těším se na další příští rok.