malý výlet

Tento týden jsme si udělali výlet za mojí mámou, sestrou a bráchou a dalšími příbuznými do mého rodného města. Jezdím tam tak třikrát do roka na pár dní, takže se nedá říct, že bych snad město už neznala, ale tentokrát, nevím proč, jsem trochu vzpomínala. Podívala jsem se na školu a uvědomila jsem si, že jsem tam, tedy na první stupeň, chodila moc nerada. Měli jsme velmi zlou paní učitelku a až na druhém stupni, kde se situace trochu zlepšila výměnou vyučujících, jsem si dospívajíc uvědomila, že to byla především kovaná "soudružka" a učit neuměla.Školu jsem si ani nevyfotila.
Fotila jsem hlavní třídu, kde jsou krásně opravené domy. Fotila jsem ulici svého dětství, kde jsme bydleli do mojí první třídy. Náš dům už nestojí, ale v ulici je trochu ulítlá restaurace Plechárna, kde ze střechy trčí auto i se značkou Stop.

Výlet jsem zakončila jak jinak tradičně opět "hrabárnou", Navštívila jsem antik a objevila tuto krásnou vázičku, naprosto jednoduchou, která je zakončena těžkou koulí s bublinkami.
A ještě jsem z výletu přivezla nové slangové slovo, které sice nepatří do našeho rodinného slangu, ale myslím, že bude. Je to slovo "kikirinda". Nenechte se mýlit. Slovo je mužského rodu a je synonymem a slušnější variantou pro mnohem sprostější slovo a to "pi..s".
Přišlo nám s mojí ségrou, která slovo přinesla, velmi vtipné. Bylo použito ve větě mužem o muži: to je kikirinda.
Asi ho budu používat.