středa 7. srpna 2019

prázdninový den v muzeu








Úterý dopoledne z těchto tentokrát kratších prázdnin jsme trávili na dvou výstavách v muzeu. 
Na vodnících a na výstavě lega. Na výstavě lega sice děti už se mnou byly, ale na vernisáži, při které bylo narváno. Než jsme šli na výstavu vodníků, povídala jsem trochu o nich, že patří do pohádek a jak vlastně vypadají. 
Výstava vodníků už na blogu taky byla. 
Je plná nejen loutek, ale i velkých vodníků v mojí velikosti.
Alánek se rozhlédl po celém sále a pak na mě nahlas zavolal: 
No, babičko, a kde jsou ty vodníci😀?
Zasmála jsem se nejen já, ale i ostatní návštěvníci a já se jala ukazovat všechny postavy a postavičky, které vodníky představovaly. 
Uvědomila jsem si vlastně už doma, že sice pohádková postava je ryze česká a patří do našich pohádek a pověstí, ale současné pohádky o vodnících moc nejsou. 
Doma navečer jsme tedy vyhledali na netu vodníka Česílko a děti viděly jednu starou pohádku. 
Ale ještě se vrátím do muzea. Po výstavách jsme šli na občerstvení v muzejní kavárně a venku si děti daly závody v běhu, takže hořické trubičky, které si vybraly ze všech druhů zákusků, vzápětí vyběhaly. 
Trubičky mého dětství. Vyprávěla jsem, jak vypadaly tenkrát. 
Byly podstatně menší a balené.
Na nějaký delší výlet to včera nebylo. Byly přeháňky a bouřky. 
Ale i bazén byl a vodní bomby a hraní se stavebnicemi.
Došlo i na koukání s dědou na malé vlaštovky v hnízdě v naší garáži, miminka, která se narodila před pár dny a jejichž smutný příběh, ale se šťastným koncem vám povím někdy v příštích dnech. 
Bude o tom, jak můj muž ze žebříku krmil dva dny malé vlaštovky.
A málem bych zapomněla ještě na jeden důležitý úkol, který jsme před sebou včera měli. 
Lolinka se rozhodla, že už tolik hraček jako nastávající školačka nepotřebuje, a tak s maminkou vytřídily, a že toho bylo hodně, a Lola měla radost, že hračky dostanou děti, které je potřebují víc.
Navíc vše je velmi zachovalé a krásné a většina vypadá jako nová.
Tak jsme část, co se nám vešla do našeho malého getzíku, odvezli do azylového domu. No musím přiznat, že bylo nutné aspoň část odvézt rychle. Když jsem všechny hračky srovnávala, děti každou chvíli něco vytáhly s tím, babi, to bychom mohly mít ale tady u tebe, ne? Babička byla ovšem neoblomná, a tak Lola na vlastní oči viděla radost přebírající paní a slyšela slova díků. Paní jsem znala, protože jsem s ní dělala rozhovor pro článek. Když jsem hlásila, že bude ještě jedna várka a ptala se, zda se jim hodí i nočníky, odpověď byla rozhodně a "paní Dušková, vy můžete přijet kdykoliv". 
Tak jsme udělali dobrý skutek a Lolinka viděla přesně, kam její hračky jdou.













14 komentářů:

  1. Máš pravdu, že o vodnících tolik současných pohádek není. Ale tady u nás tento pojem je pro děti docela známý, protože na různých akcích vodník z hodně blízkých Havlovic se co by známá postava vyskytuje.
    Je vidět, že si Lola a Alánek obě výstavy užili.
    Tak ať jsou prima i další dny!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, užily. Tentokrát tu byly jen na pár dní, maminka si je chce taky užít :-) Takže už jsme už sami a největší radost má Justýna. Měj se krásně.

      Vymazat
  2. Marti, včera jste měli krásný den. Děti si určitě obě výstavy užily a doma ještě viděly krásnou pohádku o vodníku Česílkovi. Moc se mi líbí, že se Lola vzdala některých hraček a viděla, že budou dělat radost jiným dětem. Nevím, jestli by to náš vnouček dokázal, děti se někdy nerady svých hraček vzdávají.
    My jsme včera byli na výletě, cíl cesty vymyslel muž. Jeli jsme do Pelhřimova a cesta tam byla docela očistec. Opravuje se silnice a pořád jsme stáli na semaforech a děti vyzvídali, kdy už pojedeme. V Pelhřimově jsme šli do Pekla, je to strašidelná expozice . Venda je zapsal do knihy hříchů a na Verunce bylo vidět, že se bojí. Děda si sedl na trůn Lucifera, chtěla jsem je vyfotit, ale chtěly jít pryč. Děda jim koupil odznáčky na památku. Venku se rychle oklepaly a šly s dědou na vyhlídkovou věž. Vyšlapaly statečně 134 schodů. Já jsem na ně čekala dole, poslední dobou mě zlobí tlak a točí se mi hlava, nedala bych to. Myslím, že se jim i přes strašidelný zážitek z Pekla výlet líbil.
    Měj pěkný den. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, Lola je na svůj věk velmi dospělá a její inteligence nás neustále překvapuje. Když viděla tu radost a slyšela ty díky, měla radost velkou i ona. No vy si taky koukám užíváte. Tak všem pěkné dny.

      Vymazat
  3. Marti, "závodnické" fotky jsou skvělé. A na výstavách se dětem určitě muselo líbit. Ony se u vás ostatně mají skvěle vžycky :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, zrovna ten pohyb nebylo lehké focení a jsem ráda, že se povedlo. Díky a měj hezký čtvrtek.

      Vymazat
  4. Marti, děti budou mít na co vzpomínat. Hezký program jim chystáte, víc takových babiček a dědů. Jste skvělí.
    Měj se krásně a užívejte si všichni prázdniny. D.

    OdpovědětVymazat
  5. Marti, co dodat.Opět jste jim připravili činnost, ale bezva.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, my jsme dost akční rodina, takže nějaká činnost u nás musí být. Měj pěkný den.

      Vymazat
  6. Marti, děti si u vás užívají opravdu parádní prázdniny. A hořickou trubičky bych si dala....
    Přeji hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, možná jsem zapomněla, ale dnešní hořické trubičky nechutnají tak, jak si je pamatuju. Měj se krásně.

      Vymazat
  7. Hodně sil, vzpomínky na hořické trubičky či vodníky, jednou tyhle vzpomínky budou hodně sentimentální, až je budou předávat svým dětem ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blondýnko, krásně jsi to napsala a vehnala si mi trochu slzy do očí...

      Vymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.