něco prostě uniká mému chápání

Ne, nebojte se, nebude to dnes zase o růžích, jen jsem nechtěla použít fotku z Pixabay, jako jsem použila k tomuto článku, který byl schválen na seznam.cz. Chtěla jsem, aby na blogu byla moje fotka a k tématu žádnou nemám, tak dnes růže z naší zahrady. Fotek téhle růže mám víc, tak je dám někdy příště. 

A vzhledem k tomu, že se zabývám v článku koncem školního roku, možná není růže tak úplně od věci. K tématu jsem vše napsala v článku, který byl zveřejněn ve středu a dnes jej dávám i na blog. 

Mějte pěkný čtvrtek.

Vysvědčení by nemělo být pro rodiče překvapením

Přiznám se, že moc nechápu velké emoce, které vysvědčení vyvolává.  Proč ty obavy, ten strach, přece rodiče znají svoje dítě.

Za necelé tři dny přinesou děti domů vysvědčení a už několik dní jsou média plná rad pro rodiče, aby se uklidnili, netrestali, nenadávali, nevyhrožovali apod. Ale je tomu opravdu tak, že se rodiče bojí vysvědčení? Nechce se tomu věřit. Vysvědčení je přece výsledkem celoroční práce, úsilí a snahy dítěte, a pokud se mu věnujeme po celý rok, víme přece, co máme očekávat. Máme se tedy společně s dětmi těšit na prázdniny, protože i my si od školy odpočineme, nejen děti.

A ať už se to dítěti někde nepovedlo, není to přece konec světa, prostě se na ten malý neúspěch po prázdninovém odpočinku více soustředíme. U nás v rodině jsme tomu nekladli tak velkou důležitost, jako slýchám dnes a není to ani v rodinách našich tří dětí. Vlastně žádné takové rodiče, kteří by se nepřiměřeně soustřeďovali na vysvědčení a měli to jako téma, ani neznám.

Pokud dítě sleduju a pomáhám mu celý školní rok, nemůže být vysvědčení překvapením. Vím zhruba, jak bude přece vypadat a lišit se může snad jen v tom, že konečně budeme vědět známku, která vyhrála, pokud to bylo něco mezi. U nás nervozita z vysvědčení ani u dospělých ani u dětí nikdy nepanovala. Nakonec jsou to jenom známky a život jde dál. Důležitější je spokojené dítě a s tím souvisí i spokojený rodič.

Jak říkají psychologové, vysvědčení není vizitkou dítěte a prázdniny nejsou na doučování. Prázdniny jsou svoboda po roční práci nejen pro děti, ale i rodiče, kteří se školou zabývají každý den. A mám zkušenost, že je s dětmi nutné mluvit každý den či každý večer.

Když byly naše tři děti školou povinné, jednou jedinkrát jsem toto pravidelné povídání vynechala kvůli pozdnímu příchodu z práce po řešení nějakého velkého problému a můj muž tohle nedělal, byla to moje tradice. Druhý den při povídání jsem se velmi divila, co proboha se všechno událo, a to jsem přeskočila jen jeden den a svět dětí byl najednou úplně jiný. Tohle pravidlo jsem se snažila vždy dodržovat, a protože jsem poslouchala, děti byly zvyklé se svěřovat, někdy možná víc, než po čem bych toužila, takže na konci roku jsem nemohla být a ani nebyla překvapená.

Podle průzkumu UNICEF Mladé hlasy školní výkony z loňského roku je třetina dětí nešťastná, když se jim nedaří. Jejich pocity, a i výkony ve škole souvisí do velké míry s podporou rodičů a prostředím. Vysvědčení je ve skutečnosti hodnocení aktuální snahy a úsilí, život na tom nestojí.

Je mi líto dětí, které se bojí kvůli vysvědčení jít domů, protože jim rodiče už předem za vysvědčení vyhrožují. Já jsem si vždycky přála, aby moje děti byly hlavně šťastné jak v jejich dětství, tak v dospělosti. A je dobré se jim věnovat celý rok nejen před vysvědčením, to už je pozdě. A tvrzení, že známky vyvíjejí tlak na děti, je dost scestné. Spíše vyvíjejí tlak na děti rodiče a vyvolávají v dětech pocit velké důležitosti dobrých známek.