Sára často mění místa, kam se uloží ke spánku a většinou mi spává v nohách a já se bojím, abych ji neskopla. Od úrazu hlavy vstávám brzy v podstatě ještě v noci a Sára samozřejmě hned se mnou. Jdeme spolu na chvíli ven, potom je čas krmení a ranní pití kávy, u které píšu články. Napíšu několik článků, a protože jsem opravdu vzhůru už několik hodin, rozhodnu se, že si půjdu ještě chvíli lehnout. Ale Sára se rozhodne někdy dřív než já a zabere mi místo v posteli a někdy si dá hlavičku i na polštář. Já fakt nemám povahu na to ji vyhnat, i když ona by mě i sama asi pustila. Stačí, když se přiblížím a hned zvedá hlavu a kouká, co se bude dít. Když řeknu, že může, hned si zpátky lehne. Někdy si lehnu k ní do nohou a ležíme obráceně.
Ještě na závěr, co jsem napsala na facebook k fotkám: Už si se konečně vyspala? Hurá! Teď budu v posteli spát já. Stačí chvilka a už si není kam lehnout. Náš častý ranní boj se Sárou😂.
Sára nemá ráda focení a pokusy o fotky v posteli nedopadly většinou podle představ. Konečně se mi dvě aspoň trochu povedly.
Mějte hezký den.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.