pondělní studený podvečer

Aneb jak se křtí pivem.

Včera jsme docela venku vymrzli. 

Pořád se oblékáme celkem na lehko, protože se nám zdá, že zima vypadá jinak.

Včera jsme se shodli s mým mužem, že už je čas na zimní svršky. Přišli jsme domů po více než dvou hodinách stání venku zmrzlí jak ..... - doplňte si sami.

Včera jsme se účastnili křtění kalendáře Bezpečný Mělník a zároveň vernisáže výstavy velmi akčních fotek, které ukazují, že v Mělníku není spolupráce Městské policie a Policie ČR jen o zákonné součinnosti, ale o skutečné spolupráci. Kalendář na rok 2020 zobrazuje akci, dynamiku a nebezpečí.

Jelikož jsem chtěla stihnout ještě rozsvícení vánočního stromu u nás v obci a na vernisáži bylo fakt strašně narváno, vůbec jsem si fotografie neužila. 
Ostatně skoro jako vždy. 

Musím na výstavu znovu, snad to stihnu. 

Z obou akcí přináším jen pár momentek pro sebe, víc jsem nestihla. 
Navíc mi před rozsvícením stromu u nás selhal externí blesk k foťáku a já volala Pavlovi, mému muži SOS, bylo tam narváno, a protože šel zaparkovat, neviděla jsem jej. 
Blesk se nepovedl zprovoznit. 

Nebyl by to problém, kdybych si nevybila baterii na foťáku u první akce, takže trochu stres. 

Ale když pracujete, nesmíte očekávat, že si akci užijete i osobně.

Dnes jsem stihla už napsat oba články a upravit fotografie z obou akcí. Odeslala jsem zatím jen jeden. Musím si vždy trochu od psaní odstoupit a přečíst napsané znovu s odstupem.

Tak dnes trochu pro vás i pro mě.

Většinou, když pracuju, si to užívám nakonec jen na fotkách. 
Ale výstavu jsem moc nafotit nestihla, jen drobky, páč bylo narváno a já se k některým fotkám z kalendáře ani nedostala. 
Podtrženo a sečteno jsem vlastně neviděla skoro nic.

Přidávám nakonec na blog i článek, který jsem ráno napsala, protože si myslím, že tenhle projekt překračuje hranice našeho regionu.

Kalendář policistů a strážníků na rok 2020 zobrazuje akci, dynamiku a nebezpečí
Marta Dušková

Před Regionálním muzeem Mělník se v pondělí 2. prosince uskutečnil křest nového kalendáře Bezpečný Mělník Městské policie Mělník a Policie ČR, který na snímcích zachycuje významnou spolupráci těchto dvou složek.

Po úvodním slovu tvůrců tohoto unikátního projektu kpt. Petra Limprechta, kpt. Mgr. Tomáše Svobody a fotografa Tomáše Lorenze byl kalendář slavnostně pokřtěn za přítomnosti starosty města Ctirada Mikeše půllitrem piva, byla přestřižena policejní páska a vernisáž výstavy fotografií instalovaná ve vstupních prostorách muzea byla zahájena.
Výstavu, která zachycuje nejen vlastní fotografie kalendáře, ale i snímky ze zákulisí, shlédly desítky zájemců, účastníků vernisáže.

„Prvotní nápad na vznik tohoto kalendáře byl vlastně můj“, vysvětluje fotograf Tomáš Lorenz. „Chtěl jsem si nafotit akční fotky, které jsou postaveny na nějakém reálném základě akcí, které obě složky provádějí. Jinak fotím svatby a reportážní fotografie. Tady byla původní myšlenka nafotit si to jen pro sebe, pro zábavu, užít si to a ukázat co umím. Zkrátka udělat si fotky podle sebe. Nakonec jsem přišel s tímto nápadem za svým kamarádem Petrem Limprechtem a zajímavý projekt byl na světě“.

„Kalendář poukazuje na skvělou spolupráci Městské policie Mělník a Policie ČR. Zájemci si jej mohou zakoupit v mělnickém informačním centru a v antikvariátu Želví doupě. Výtěžek z prodeje bude použit na akce pro děti v rámci prevence kriminality“, doplňuje vedoucí kanceláře vedení úřadu Barbora Walterová Benešová.

Výstava snímků z kalendáře pro rok 2020 ukazuje a naznačuje skutečnou spolupráci, nikoliv jen zákonnou součinnost obou zmiňovaných složek. Výstavu je možné shlédnout ve vstupních prostorách regionálního muzea do neděle 8. prosince. V lednu 2020 bude výstava instalována v malém sále muzea od 13. do 24. ledna.

Hodně z dálky jsem stihla vyfotit vánoční strom na náměstí Míru. Původní můj záměr byl, že si nafotím celé adventně ozdobené náměstí tentokrát večer bez lidí. Nestíhala jsem, tak někdy příště.

Nakonec jsem se rozhodla dát dnešní příspěvek na pokračování. 

Takže rozsvěcení stromu u nás bude zítra. 

Mějte pěkný den.

adventní

 

No, naše adventní výzdoba není ještě úplně hotová. 

Na některých oknech chybí světýlka, včera se už večer nějak nechtělo.

Něco jsme stihli, první adventní svíčku jsme zapálili a dokonce jsem přání hezkého adventu stihla dát na facebook. Dnes to dokončíme, kam spěchat?

Ten andílek uprostřed našeho adventního svícnu je charita, takže má letos čestné místo.

Náš celoroční věnec, který visí na vchodových dveřích do domu celý rok, jsem jen kapku vánočně přizdobila. Ten věnec na vrátkách je starý třicet let. 
Už tedy moc jako původní nevypadá. 

Doznal hodně změn, musela jsem trochu opravit a už ani nemá stejný počet šišek. 

Každý rok si říkáme, že už koupíme nový. 
Letos jsem ho zase jen trochu opravila. 

Je s podivem, že po víc než dvanácti letech venku v dešti, sněhu a mrazu pořád drží.

Včera jsem v příspěvku psala, že je čas na konání dobrých skutků. 
Samozřejmě se mají konat kdykoliv během roku, ale adventní čas k tomu vysloveně vybízí.

Na sobotních trzích jediné, co jsme si koupili, byl právě ten anděl a ještě drobnosti, které nadělí vnoučatům Mikuláš do tašky s dalšími věcmi. 
A pravděpodobně dětem řeknu, kde se ta malá zvířátka vzala. 
Všechny výrobky vyrobili mentálně postižení a my jsme jim rádi přispěli. 

Nebýt tohoto stánečku, tak jsme domů nenesli nic. 
Tohle mělo pro nás přidanou hodnotu.

A já navíc miluju nedokonalost, což je vidět u anděla. 

Pejsci a kočičky jsou na mě už příliš dokonalí😀

Paní ředitelce chráněného bydlení Domov, o které jsem psala v článku včera, jsme udělali nákupem velkou radost. 
Neměli jsme u sebe moc hotových peněz a všechny jsme nechali tam. A s radostí.

Tak všichni od nás doma včetně Justýny a ježků přejeme všem pohodový a klidný advent plný krásných zážitků a setkávání bez stresu, bláznivého úklidu a bláznivého pečení.

vítání adventu

Dnes je první adventní neděle. Dnes ale píšu o včerejším vítání adventu. 
U nás jsme ještě advent nepřivítali. 
Doma ho dle naší rodinné tradice přivítáme až dnes. 
Tradičně děláme adventní výzdobu až první adventní neděli, a když nestíháme klidně o den později. 
A upřimně rok od roku mě to těší míň a míň. Uspěchané reklamy na vánoce od září, kdy chodím ještě v triku s krátkým rukávem, mně berou ten výjimečný pocit krásného a slavnostního okamžiku. 
Už si to tak neužívám jako dřív, nejsem tak nedočkavá.

No ale to je život. Přijímám názor zřejmě většiny.

Reportáž ze včera byla pro nás víceméně jen pracovní. Jednak jsme se letos rozhodli, že nebudeme už hromadit a druhak nás ani předvánoční příliš pestrobarevná nabídka nijak neoslovuje. Ano, vánoce jsou trochu kýč v každém případě, ale přece jen nás oslovuje jednoduchost.

No, něčemu jsme přece jen neodolali. Kdo si přečtete přiložený článek, který jsem brzy ráno odeslala, možná uhodnete, co jsme si koupili.

Prozradím až zítra a možná i ukážu naši adventní výzdobu, pokud stihneme😀 .
No něco určitě bude.

Včera bylo všude narváno, tak jsem většinou musela na blog vyřezávat lidi, ale něco jsem pro nás nafotila. Vloni byl na dřevěném betlému sníh.

Na mělnickém náměstí a v muzeu se vítal advent
Marta Dušková

Náměstí Míru a Regionální muzeum Mělník patřilo v sobotu 30. listopadu vítání adventu. Akce ohlašovala právě začínající adventní čas, i když slunečné počasí připomínalo spíše jaro.

V muzeu se uskutečnil tradiční Předvánoční řemeslný jarmark s ukázkou lidových řemesel a dílničkami pro děti ve všech prostorách muzea, kde se mimo jiné vyrábělo mýdlo či koupelové kuličky. Všude byly k vidění vánoční či adventní dekorace, které lákaly k nákupu. K adventu patří i konání dobrých skutků a nákup některého z krásných výrobků u stánku Chráněného bydlení Domov z Nebužel mohl mít tedy ještě další přidanou hodnotu kromě radosti i dobrý pocit, že člověk pomohl potřebným. „V Nebuželích poskytujeme sociální služby a staráme se o klienty s mentálním a kombinovaným postižením. V našem areálu máme dílničku, kde právě naši klienti vyrábí anebo se podílí na výrobě těchto dekorací a my pak krásné dřevěné anděli či látková zvířátka prodáváme na jarmarcích. Část výtěžku prodeje používáme přímo pro klienty, aby měli nějakou finanční odměnu z toho, co vyrobili, část výtěžku jde na náklady výroby dekorací a část jde přímo do chráněného bydlení“, vysvětluje ředitelka služby Zdeňka Vlčková. Tento stánek nenechali návštěvníci bez povšimnutí a jistě nejen z důvodu pěkné nabídky.

Náměstí Miru ožilo od dopoledních hodin adventními trhy, které mohli návštěvníci navštívit po celý den až do večera a čekala je nejen tradiční předvánoční nabídka adventních výzdob a řemeslných výrobků, vánočních ozdob, ale i přehlídka mladých vín mělnických vinařů. Trhy oživila hudební a pěvecká vystoupení, která navodila předvánoční atmosféru. Součástí akce Vítání adventu bylo v 17 hodin rozsvícení již nazdobeného velkého stromu, který stojí na náměstí.

Dnes je to teda dost dlouhý, ale ještě přidám svůj osobní postřeh ze včera, který do novin napsat nemůžu. 

Tento krámek s úžasnou keramikou a dalšími krásnými věcmi si pamatuju od loňska. Už vloni se u něj nikdo nezastavil a letos jedině my. 
Prozradím vám, co je příčinou. 

U stánku sedí zamračená a evidentně naštvaná paní, to už byla vloni, které pořád nedošlo, že se lidé nezastavují u jejího krásného zboží, protože vyzařuje nepohodu a negativní energii. 

Ještě jí nedošlo, že takto nic neprodá. I my jsme se báli docela přiblížit, a když jsem se jí s úsměvem a zdvořile zeptala, zda ji mohu nafotit do novin i se stánkem, nezvedla se ze židle, zamračila se ještě víc a jen zakroutila hlavou. 

Já jsem ani jinou její reakci neočekávala, jen jsem si myslela bláhově, že možná při milé konverzaci roztaje. 

Můj muž dokonce uvažoval, že bychom koupili někomu krásné hrníčky, ale nakonec to vzdal.

Tak mějte pěknou adventní neděli a usmívejte se na svět. 

Vždyť to nic nestojí a přináší to dobrou náladu i nám.