pátek 5. května 2017

možnost volby je svoboda

V posledních dnech či týdnech jsem na toto možná trochu kontroverzní téma debatovala s dcerou, s mým mužem i s mojí kamarádkou Bárou. Náš názor na povinnou předškolní docházku se neliší, ale k dnešní úvaze mě vlastně přiměl až článek s názvem Tolerantní výchova ničí dětem hodnoty. Jsou nezvladatelné, zlé a ničeho si neváží. 
No nic objevného, už jsem o tom na blogu i psala a článek je staršího data, ale já jsem na něj narazila na facebooku teprve před několika dny.
Hlavní důvod pro opětovné zavedení povinné předškolní docházky je prý naučit děti k úctě k autoritám. Nevím, kdo tohle vymyslel, ale myslím si, že někdo, kdo děti ještě nevychoval.
Za prvé si myslím, že děti se mají učit především k úctě k lidem, ke všem lidem. 
Kdo má přirozenou autoritu, má i úctu lidí okolo a k těm umělým či určeným autoritám nemám úctu ani já, tak jak to naučit děti, páč výchova je dle mého soudu nutná především příkladem v rodině.
Co do dětí dostaneme do pěti let, to tam přirozeně je a je to automatické. V pěti letech, kdy je povinná předškolní výchova, je už na zásady slušného chování trochu pozdě. Pokud se to vůbec povede, není to automatické a přirozené, ovšem nedá se to samozřejmě brát paušálně, každý z nás je individualita. 
Našemu Alánkovi ještě nejsou ani dva roky a vždy mi poděkuje za mlíčko, jablíčko, hračku a umí i prosit. Jde mu to už automaticky, podám věc a ozve se dík. Je to přirozené a automatické, protože tak se to zkrátka dělá. My všichni okolo mu taky za vše děkujeme a prosíme. A naučit se základy slušnosti k lidem právě musí dítě v rodině a nějaká předškolní docházka to už moc nespraví. A navíc pokud je rozpor v přístupu v rodině a škole, míjí se naše sebelepší přání účinkem.
Kdykoliv nastupuju do našeho místního autobusu, sedí nezletilí i zletilí u oken a na sedadle vedle nich sedí taška či batoh. Všichni, kdo nastupují, se povinně postaví, páč místo k sezení už není.
Kromě mě. Mě takové chování a neúcta k ostatním irituje a vždy si nějaké místo vyberu a provokativně se zeptám, zda je místo volné. Už je to teda nenaučím, páč je pozdě, ale odmítám se podřídit těmto příšerným dnes již pravidlům neslušného chování..
Vychovali jsme tři děti, z nichž jedno muselo absolvovat povinnou školní docházku a ostatní dvě do školky vůbec nechodily. Co se týká úcty k lidem či zařazení se do kolektivu, nebyl mezi nimi vůbec žádný rozdíl. Výchova je zkrátka na bedrech rodičů, aspoň tedy její základ. 
Předškolní docházka mi přijde jako zářný příklad omezování svobody. Rozhodnutí má být svobodné. Nevím, jestli je nějaká studie, která by analyzovala dopad docházky do školky, já však rozdíl nevidím. Když jsem byla s dětmi doma, chodily k nám "školkové" děti a já doufala, že nás naučí něco nového. Nakonec jsem učila já je, nové písně, básně, různé hry.
Navíc nevím, jestli se někdo zabýval tím, že předškolní povinná docházka zabere místa těm, kteří školku třeba nutně potřebují ať již z jakéhokoliv důvodu, protože kapacita je samozřejmě omezená a nevím, že by se nějak rozmáhala výstavba nových školek. Děti, které by si rodiče mohli nechat doma a rádi, obsadí místa dětem, které do školky chtějí anebo rodina školku zkrátka potřebuje. 
Na další důvod mluvící proti této povinnosti mě upozornila dcera. Lola chodí do školky ráda, ale jen asi na tři dny v týdny. Až bude chtít Alánek do školky, půjde také, ale vzhledem k tomu, že Lola bude muset na celý týden, nebude možné do stejné školky dávat Alánka na pár dní, i když by to maminka tak chtěla. Ano, máte možnost nechat si dítě doma, ale pak musíte vodit pětiletého caparta na přezkoušení před cizí lidi, aby ukázal, co umí. 
Koukám, jak jsem se rozepsala. Ani nevím, jestli tohle někdo přečte.
Zkrátka toto rozhodnutí mi přijde nesmyslné a děti úctě rozhodně nenaučí. 
A možnost volby pro mě znamená svobodu.
Nemyslím si, že by moje úvaha něčemu pomohla. Pokud bude opět povinná školní docházka zrušena, a já jsem o tom přesvědčená, bude to z důvodu nedostatku míst pro děti.

12 komentářů:

  1. Dočetla jsem do konce.-)Povinná školka mi příjde nesmyslná.Mé tři dospělé děti do mš nechodily...jsou slušní,ve škole nebyl problém.Maty (12 let) chviličku chodil a byl tam strašně nespokojený,vystrašený,nemocný...nejmladšího jsme už také radši nedali.Rozhodně bych volbu nechala na rodičích.Občas jsou některé naše zákony hodně nedomyšlené.Krásný prodloužený víkend přeji:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám stejnou zkušenost se synem a pamatuji si i hrůzu svojí školky. Dnes je to pravda jiné, je tolik možností na výběr, ale pořád to má být na rozhodnutí rodičů. Také přeji hezký víkend.

      Vymazat
  2. Přečetla jsem, souhlasím, a to dělám ve školství 35.rok. Jestliže není dítě vedeno v rodině, škola to nedožene. Možná v některých případech něco málo k socializaci přidá. Třeba mytí rukou pod dohledem. Dítě, které se může umýt bez dozoru, už to má dávno v sobě. To jen tak na okraj, protože ani nemohu napsat, co se mnou změny v našem školství dělají. Marti, jinak Ti přeji krásný víkend a mně vůbec nebude vadit, když bude u nás na jihu dál cedit. Marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marcelko, změny ve školství sleduji jen okrajově a ne všemu dobře rozumím, protože ve školství jsem se nikdy nepohybovala. Hezký a pohodový víkend.

      Vymazat
  3. Mám 3 dospělé děti. Chodily do školky, protože to jinak nešlo. Chodily tam moc nerady, utíkaly domů, šly přes frekventovanou silnici. Doma nikdo nebyl a tak zase zpět do školky, zaťukaly na paní kuchařku... No prostě hrozné. Chodilo tam vždy 1 dítě, protože jsme měli větší odstup. Dneska na to moc rády vzpomínají jak bylo v naší školce fajn. O tom, co jsem zažívala s nimi na základce, to raději nevzpomínat. Nejraději by byly doma se mnou místo školky a zvolily by si domácí vzdělávání s přezkoušením. Stejně si myslím, že někomu něco nařizovat je na capa. Co děti do sebe nedostanou do tří let od rodičů, to do sebe nedostanou stejně nikdy od nikoho. Zdraví Iwka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iwko, taky jsem si myslela, že hranice jsou tři roky, ale mám osobní zkušenost, každé dítě je jiné a někomu to trvá dýl, takže myslím, že do těch pěti let se to dá ještě zvládnout. No děti na to nepříjemné snadno zapomenou a v dospělosti si pamatují jen to dobré. Já jsem asi výjimka, na školku nemám dobré vzpomínky :-) Přeji ti hezký prodloužený víkend plný svobodných rozhodnutí.

      Vymazat
  4. Marti, máš pravdu, dítě se doma učí vše od rodičů, ve školce to nedožene, naše tři vnučky jsou hodné, pozdraví, poděkují a jsou ale své, Eliška chodí do školky od tří let musí, Lucka pracuje, jejich školka je hodně aktivní a chodí už poslední rok, po prázdninách jde do školy a u toho jsem se zarazila, jde do jakési výběrové třídy, kde se učí i angličtina a ty děti dělaly testy, jestli to zvládnou, a vůbec nebyla u zápisu, ty testy ho nahradily, Sofi jde do školky v září musí, tak jsem na ni docela zvědavá, protože teď chdila jen na dva dny. Měj krásný víkend :) Maryša :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maryško, naše Lolinka se ve školce také učí angličtinu. Včera nečekaně přijeli a angličtinu jsme trochu zkoušeli :-) Já jsem naše malé děti taky trochu učila angličtinu, tenkrát jsem ji ještě trochu uměla. Měj se krásně. M.

      Vymazat
  5. Moje děti občas do školky chodily, ale ani jedno rádo, Jenda dělal hysterické scény, ELiška plakala...ale to jen proto, že okolí mělo pocit, že se musí socializovat a že si musí zvykat na kolektiv dětí a na učitelky...byla to chyba. Doma jim bylo mnohem líp a naučily se toho mnohem víc než ve školce. ELiška zažívala šikanu, stála vždy na okraji, nikdo si s ní nehrál, učitelky si na ni věčně stěžovaly...a nikdy na to nezapomene.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A to je přesně ten důvod, anebo důvody, proč si myslím, že volba má být na rodičích, páč svoje děti znají, a jakékoliv nucení přinese jen špatné zážitky. Amélie, jen samé hezké a pohodové dny.

      Vymazat
  6. Dobry den...jen k tomu prikladu z domova.Mam dve deti starsi dcera je stale stejna,syn byl prominte mi to slovo jeste vloni na jare normalni.Pak...od te doby me trapi jeho chovani,ciny....Za me jen vidim....samozrejme vyjimky jsou. Deti neumi zdravit i nekt.dospeli.Ja jen doufam,ze ten norm.prac.kluk se mi zase vrati...Hezke dny JP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den Jiřinko, neznám samozřejmě váš příběh, ale někdy se v životě dostane člověk do situace, třeba pro něj stresující a zoufalé, že se může chovat jinak, než se třeba očekává a pokud byl dospělý syn normální, nemůže se podle mého jen tak změnit. Může to být jen přechodná změna anebo třeba opravdu volání o pomoc, já nevím. Přeji vám lepší dny. M.

      Vymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.