výlet na Kokořínsko

Opět po roce pozvánka k čertům, tedy do kvelbu u Čerta. Už jsem tady o něm několikrát psala i o jeho vzniku, tak dnes dávám reportáž bez dalších informací. V podstatě vše je v článku i s odkazy na předchozí reportáže. Fotek je hodně, tak na blog dávám jen část, kdo máte chuť se podívat na další, můžete tady.

Mějte pohodovou neděli.

V pískovcové skále na vás čeká občerstvení, ale i kultura

Marta Dušková

Samoobslužný Kvelb u Čerta, který vznikl v roce 2022 na Kokořínsku v obci Horní Vidim v pískovcové skále, se otevřel na Velikonoce nové sezóně. A návštěvníky překvapí další novinky jako každý rok.

Na uvítanou je pozdraví čert a čertík, kteří se přes zimu naučili mluvit, mluví i čertovský ocas, pokud jej někdo zatahá. V kvelbu se mohou cyklisté nejen občerstvit, není to totiž jen samoobslužné občerstvení, ale mohou se zastavit a prožít si trochu kultury. Jako by ve skále vzniklo malinké kulturní centrum. Jedním tlačítkem se rozezní vyprávění dávno zapomenutého příběhu a druhým tlačítkem je možné si poslechnout něco málo z historie v prostředí pískovcové skály, která sama o sobě dýchá historií.

Autorem originálního nápadu je Miroslav Jehlář, který upravil spolu s manželkou vlastní sklep v pískovcové skále a proměnil jej v krásné a originální místo.

K zahájení sezóny majitel kvelbu podotýká:„Čerti otevřeli oficiálně novou sezónu, ale my jsme vlastně vůbec nezavřeli. V zimě tady chodilo tolik výletníků, tak přes víkendy bylo otevřeno i v zimě. I když to nebylo ideální, byť byla mírná zima, ale bylo hrozné vlhko. Takže jsme měli co dělat to vysušit, vydesinfikovat a na Velikonoce jsme to oficiálně otevřeli. A máme před kvelbem i novou výzdobu a lidé si myslí, že je velikonoční, ale jsou to jen barevné míčky, předchozí fáborky vybledaly. Znovu jsme otevřeli a snažili jsme se přijít zase s něčím novým. Tak se nám konečně po roce podařilo naučit čerty mluvit. Zatím jsou tam s čerty tři atrakce, ale počítám ještě s dalšími. Teď čerti umí pozdravit, další, když tam vejdete, je čertův ocas, který si mohou potahat a třetí je čertí kotlík, a když se tam hodí mince, tak čerti za ni poděkují. Další novinkou jsou audioukázky z knihy Zapomenuté příběhy, kterou napsala moje žena a namluvila i vyprávění. Je možné si zvolit příběhy nebo historii a výběr je náhodný. To zařízení jsem sháněl půl roku, než se mi povedlo sehnat firmu na Moravě, která vyráběla interaktivní informativní mapy. A přiznám se, že půl roku trvalo, než jsem pochopil, jak to funguje“.

Jaká byla pro vás uplynulá sezóna?

„Spoustu lidí se ptá, jestli jsme neprodělali, neprodělali, ale ani nevydělali. Je to všechno okolo dost drahá záležitost, ale to vůbec nevadí, protože to člověk nedělá pro peníze, ale pro radost. Udělali jsme i novou informativní tabuli, protože spoustu lidí neví, co je to samooblužný kvelb, takže je na ceduli nápis Občerstvení. Na zboží neproděláváme, lidé jsou poctiví. Od loňska jsme ještě přidali QR kód, takže i tak je možné zaplatit. Dost lidí toho využívá. Zpočátku jsme se tomu bránili, protože jsme tyhle elektronické věci nechtěli do kvelbu zatahovat, ale pak jsme podlehli době“.

Vyděláte trochu na provoz?

„Provoz se bez problémů zaplatí. Já tvrdím, že když se lidem dá důvěra, jsou poctiví. Samozřejmě se tady stalo asi dvakrát, že někdo vybral všechny mince, tedy kasičku, když šel asi do hospody. Jinak jsou lidé féroví. Člověk to dělá pro radost a ta radost je v tom, když vidíte, že lidé z toho mají radost. A lidé by si měli umět navzájem udělat jen radost, a ne furt myslet jen na peníze. Lidé se diví, jak se něco může dělat zadarmo jen pro tu radost. Mě moc těší, když náhodou zaslechnu, jak jsou lidé nadšení. Zrovna nedávno tady zastavilo a po obhlídce se muž vrátil do auta pro svoji maminku: pojď to musíš vidět. Tohle je pro mě odměna za to, co dělám. Teď je to s těmi atrakcemi vlastně trochu zkušební provoz a některé děti se čertů bojí. Tak je trochu dvousečné. Provoz se zaplatí bez problémů, ale to audio zařízení vyšlo na deset až patnáct tisíc, a to samozřejmě nepočítám práci. Vůbec to nepočítám. Odměna je ta radost, to je pro mě důležité. Máte to jako koníčka. Ano, je to prostě koníček. Je to zpestření a baví mě to vymýšlet něco nového. A lidé se ptají, kdo vám dal návrhy na to povídání? No to jsem si vymyslel sám, že jo. Ale nemám malého čerta, tak jsem musel využít malou čertici, svoji vnučku, která namluvila malého Eliáška a já toho velkého čerta. Tak jsme to tady tvořili amatérsky“.

Všechny nové atrakce oživily prostor, který je zase o něco zajímavější, a ne že by to potřeboval.

Bližší informace o knize Iry Jehlářové Zapomenuté příběhy jsou v rozhovoru Nadšená hledačka zapomenutých příběhů je autorkou knihy se stejnojmenným názvem (kanalem.com).

Informace o vzniku kvelbu je možné si přečíst v článku Na Kokořínsku je otevřen jedinečný samoobslužný kvelb (kanalem.com) či Jak se žije a jak to žije na Kokořínsku u Čerta po roce… (kanalem.com)