čtvrtek 22. března 2018

kouzlo minulosti



Já vím, je to velmi aktuální současnost, přesto mi něco připomnělo moje dětství a moji prababičku. Říkali jsme jí slovensky stará mami. Bylo to vlastně zavádějící, páč toto oslovení používala její vnoučata a i my pravnoučata. Když jsem byla mrňavá, myslela jsem si, že stará mami je jedno slovo. Sice napůl Slovenka ale i tak jsem nerozuměla. Až později jsem pochopila a na otázku "kam ideš?" jsem odpovídala: ke starej mami.
Ty kouzelné hrníčky mi ji připomněly. Mývala podobné, ze kterých jsme pili meltu a s hrníčky si spojuji i výšivky na zdech s náboženskými texty Hospodine náš apod. Vzpomínám, jak mě vždy poslala do svojí zahrádky otrhat si z mnoha keřů nádherné krásné maliny. 
A ještě mám jednu vzpomínku, která z pohledu současné doby není vůbec hezká a pravděpodobně by to bylo i trestné.
Bylo mi asi deset možná jedenáct a všichni jsem šli na svatbu mojí tetě. Mého dvouletého či tříletého bratra hlídala právě stará mami. Když jsme se pro něj vrátili, naskytl se mi pohled, na který nikdy v životě nezapomenu. Moje laskavá a milá stará mami přivázala brášku za nohu k jídelnímu stolu. A když se moje máma ptala, co se proboha děje, odpověď byla: šak naháňal sliepky, šak by umrely. Je pravda, že můj brácha byl divoch a nejen, že slepice honil, ale ještě je uspával hlazením po zobáku, takže byl plný dvůr spících mrtvol.
Směju se, ale dnes bych se tomu fakt už nezasmála a vidět to, tak zavolám sociálku.
Už jsem asi vysvětlila, proč mají pro mě hrníčky takové kouzlo.
Šli jsme do Pepco, jak já říkám do pepča, pro něco úplně jiného. Jako obvykle samozřejmě. Potřebovala jsem rám, do kterého chci dát někomu překvapení k narozeninám. Rám se sklem odpovídajících rozměrů však neměli, za to měli regály plné nového zboží. Hrníčky jsem prostě koupit musela. Pro vnoučata.
A když tak tady na ně koukám už od pondělí a než je podaruju, ještě u nás chvíli trůnit budou, uvažuji, že si ho musím koupit na kafe, i když je dětskej. Doufám, že je ještě budou mít, než se tam dostanu.
Rám jsem koupila v Jysku. 

16 komentářů:

  1. Hrnečky jsou hezoučké, se ani nedivím, že ho chceš taky :-).
    Hezké čtvrteční odpoledne!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  2. :-) ....snad tvůj brácha z toho už vyrostl :-) ...ale úsměvná vzpomínka to určitě je :-) Ivana

    OdpovědětVymazat
  3. Marti, hrníčky jsou opravdu nádherné a krásné jsou i vzpomínky na dětství. A s tím bráškou bych to neviděla tak špatně, vždyť mu jen stará mami na chvilku omezila volný pohyb a k fyzickému násilí nedošlo. :o) Pobavilo mne to, ale dnes by to opravdu mohlo být bráno jinak. K babičce na maliny jsem také chodívala, pamatuji si to dodnes.
    Přeji krásné dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, no ono mu to nijak neublížilo, tenkrát byla jiná doma a pobyt mu ale omezila ne na chvilku, ale na pár hodin, páč svatba byla celkem daleko :-) Měj pěkný večer.

      Vymazat
  4. Dnešní tvoje vyprávění je úsměvné, já pochází z Moravy, kde na vesnici nebyly i lidé daleko od toho, si dobře poradit, stanovit si své zákony a hlavně řešit situace podle momentálního rozpoložení. moje babička byla také velice zdatná kouzelnice, vodila mne do kravína, kde kradla a samozřejmě i se mnou.
    Mnohokrát jsem byla svědkem, kdy se mezi sebou hádaly, ale jen co napětí opadlo, šlo se krást do kravína.
    Upřímně, směju se tomu, nikdy mi to neublížilo a nekradu / zatím, třeba až v penzi /
    Hrníčky jsou neskutečně roztomilé, také bych je koupila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tenkrát se to ani nebralo jako pravá krádež :-) Bráchu to taky nijak nepoznamenalo, dokonce ani v ten den ne, když jsme přišli, nebrečel a hrál si :-)

      Vymazat
  5. Hrnečky jsou Marti moc pěkné. A vyprávění taky. Já myslím, že dřív to prostě fungovalo jinak. A vyrostli z nás slušní lidé. Předpokládám, že ani tvůj brácha neměl z takového zážitku nějakou újmu. A slepice pak měly klid :) Přeju krásný večer. Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Péťo, jak už jsem psala v předchozím komentáři, nebyl poznamenaný ani v ten den, kdy se to stalo a slepice si odpočinuly :-) A přesně jsou z nás slušní lidé. Měj klidný večer.

      Vymazat
  6. Marti, aj som sa pobavila pri dnešnom tvojom rozprávaní ... Živo som si to predstavila ... ale čo mala chuderka robiť, keď si chcela zachrániť sliepočky ... no .... Tiež sa mi občas vybavia spomienky na moju babičku ... Väčšinou tie dobré ... vlastne, zlé ani nemám ... :) Hrnčeky sa mi tiež páčia ... akurátna veľkosť ... Maj pekné dni ... L.

    OdpovědětVymazat
  7. Vnoučatům se budou hrnečky určitě líbit. A časem z nich možná budou hrnečky s historií. Já mám na chalupě jeden, ze kterého jsem pila jako malá holka u dědy v "Sezimáku". Když děda umřel a prodávali jsme jeho domek, tak jsem si ho vzala na chalupu a už čtyřicet let na chalupě čaj piju v podstatě jen z něj. Když na chalupu jede syn s kamarády ze školy, tak ho schovávám, aby mi ho náhodou nerozbili ;-). Myslím, že ho mám vyfocený u loňského velikonočního článku spolu s mazancem.
    Hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, pokud se nerozbijí, tak určitě. Já mám starožitné hrnečky a dózy na rýži a kafe po mém tátovi, který je sbíral. Hrnečky bílé s modrými třešněmi, švestkami atd. a už mají svou cenu, ale neprodala bych je ani za nic. Přiznám se, že já z nich nepiji ani v dózách nic nemám. Mám je, protože jsou krásné a jsou vzpomínkou. Měj pěkný pátek.

      Vymazat
  8. Marti, moc hezké vzpomínání a hrnečky, vnoučata byla jistě nadšená!
    Mimochodem, bracha byl asi pěkný drak :o)
    Měj se moc hezky, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, vnoučata jsou s rodiči na dovolené v Honkongu, takže hrnečky ještě nejsou předány, ale jak je znám, určitě je potěší. Měj pěkný pátek.

      Vymazat