středa 14. března 2018

za kulturou na sever






Včerejší rozhodnutí mého muže nás přivedlo do Litoměřic. Musím přiznat, že toto město vůbec neznám a mám velké mezery ve vzdělání, páč jsem jej přifařila do stejného ranku jako Ústí nad Labem. Ale člověk se pořád učí. 
Je to nádherné královské město plné památek.
My jsme zamířili, to vybral můj muž a bylo to skvělé rozhodnutí, do Severočeské galerie výtvarného umění. Musím říct, že z některých sálů přímo voněla historie. Poprvé po dlouhé době jsem si užívala svobody bez nějakého úkolu. Není to můj region, takže žádné focení pro noviny. Jen sama pro sebe. Na druhou stranu mi to zavřelo dveře, fotit se nikde nesmělo. Pár fotek jsem v podstatě udělala potají, kde nebyly kamery, díky dobrodiní jedné osoby.
Musím říct, že víc než hodinové procházení galerií s úžasným odborným doprovodem jsme si fakt užili. 
Byli jsme tam naprosto sami a prý po dlouhé době. 
Naposledy měli vysokou návštěvnost před několika týdny, když zde vystavovala Iva Hüttnerová. Návštěvnost byla tak vysoká, že se mírně propadla v patře podlaha (není tam díra, ale docela velká prohlubeň) a ta způsobila, že se zbortily dva panely, na kterých byly instalovány obrazy.
Tak pojďte se mnou na malou procházku. Pochopila jsem, proč se zde nesmí fotit. Jsou tady opravdu vzácná díla autorů zvučných jmen - Petr Brandl, dvě krásné velké sochy Cherubínů od Matyáše Brauna, obrazy od následovníků Jeronýma Bosche a spoustu vzácných obrazů od neznámých autorů. Jeden vzácný obraz s náboženskou tématikou od neznámého autora připomíná obrazy Rubense a někteří odborníci se domnívají, že to pravděpodobně Rubens je. Na moji otázku, proč se tedy neudělá zkouška pravosti, mi bylo sděleno, že z důvodů finančních. Většina obrazů s náboženskou tématikou patří místní farnosti, která je do galerie zapůjčila na trvalo. A ještě zmínka o jednom primátu galerie. Jako první v České republice se tady začala budovat sbírka naivního umění. 
S některými obrazy bych mohla i žít.
Tak už dost, nějak jsem se rozepsala. 
Protože jsem nemohla fotit, koupila jsem si obrázky čtyř obrazů, všech, které tam měli.
Tak konečně pojďme. Přes okna galerie, byli jsme dost vysoko, jsem fotila historické budovy v okolí.






A tady jsem na nafotila obrázky slavných obrazů, které jsem si koupila. Toto je olej na plátně od Františka Josefa Kučery z 18. století a představuje litoměřického biskupa Emanuela Arnošta Valdštejna. 
Opravdu velký obraz 124 x 97 cm.


Tento obraz je jeden z nejvzácnějších, je chráněn ještě skříňkou ze skla. Madona v uzavřené zahradě od neznámého autora z roku 1494 a je malý.


Toto je obraz Petra Brandla, opět velmi velký olej na plátně.


Toto je svatý Antonín od Lucase Cranacha - olej na dřevě.


Tady moje malá ochutnávka z galerie končí. Zítra vám ukážu kousek historických Litoměřic
a z dálky panorama Českého středohoří, které kopírovalo většinu cesty domů.

P.S. Opět ráda připomínám. Do soboty hrajeme.

10 komentářů:

  1. V Litoměřicích jsem byla jen jednou a to na výstavě Zahrada Čech. Takže na prohlídku města času nezbývalo.
    Do té galerie bych šla zcela určitě taky.
    Měli jste pěkný výlet.
    Hezký večer!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, já jsem tam byla poprvé a jak jsem zjistila, ani jsem tudy nikdy neprojížděla. Krásné dny.

      Vymazat
  2. V Litoměřicích jsem nebyla, takže do tohoto města ráda podívám s tebou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, už jsem psala, k mému překvapení nádherné město, historické památky. Měj pěkný den.

      Vymazat
  3. Litoměřice jsou nádherné město, skutečně kouzelné, kam velice ráda jezdím na Zahradu Čech dvakrát ročně, ale i na pokoukáníčko, protože na rozdíl od Ústí na Labem je zde nač se dívat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blondýnko, no já ho objevila teprve teď. Na velké akce typu Zahrada Čech mě moc neužije. Akcí tohoto rozsahu jsem si užila dost v mém profesním životě, takže jsem zde byla poprvé a jsem ráda.

      Vymazat
  4. Litoměřice znám a mohu potvrdit, že je to krásné město s historií a je na co se dívat. Manžel tam občas jezdí pracovně a já se vždy svezu s ním, procházím si uličky, ráda se posadím na úžasné náměstí a pozoruji, fotím.
    Na Zahradu Čech jsme přestali jezdit, jednou se mi tam mezi šíleným množstvím lidí, jejich tlaku a bezohlednosti udělalo tak zle, že jsem málem omdlela a tak jsem na toto místo naprosto zanevřela :o).
    Marti měj se hezky.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, snad přijde doba, kdy budu moct ty uličky projít :-) Měj se krásně.

      Vymazat
  5. Marti, moc děkuji za tu exkurzi. V Litoměřicích jsem byla jako malá, nic si nepamatuji. Občas jezdím po dálnici a na sjezd hledím s povzdechem... Díky tobě snad co nejdříve sjedeme a zastavíme se.
    Měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.