koláž nebo koláč?

Babi, to, co vyrábíme pro maminku, je koláč?

Ne, Lolinko, koláž!

Vlastně to v pondělí bylo náhradní řešení.

Původně jsem chtěla přivézt modurit a vyrábět z něho jako kdysi s našimi dětmi.

Hledala jsem, zda se vůbec prodává. Našla jsem, ale nabízelo jej málo webů.

Obtelefonovala jsem papírnictví v našem okolí s dotazem na modurit. Ne to nemáme, ale máme podobnou hmotu, která ztvrdne bez vaření či pečení. No to je skvělý do té doby, než se dozvídám, že tvrdne 24 hodin. Tak dlouho s dětmi nejsem, potřebuji vše šup šup, upéct a nabarvit.

Mému muži se povede sehnat modurit v Praze. 
Koupí dvakrát celkem kilo, páč chci tvořit se všemi vnoučaty.

Já ho raději vyzkouším, ne? No ještě, že to navrhl. 
Zkouší ho namočit do vody, nakonec rozemlít i na starém mlýnku na maso. Nejde s tím nic udělat, je to tvrdé jak beton a drolí se to, nejde to spojit. Zřejmě je prošlý, ale nejde to ověřit, páč datum spotřeby nikde není. Následná reklamace aspoň toho zabaleného půl kila se nekoná, páč doklad nikde není. No probendili jsme v životě víc peněz, ale je tady jiný problém. 
Musím rychle hledat náhradní řešení. Páč na otázku, babi, co budeme dnes dělat, jsem měla krásnou odpověď o sochání, ale ta vzala s naprosto nepoužitelným moduritem za své.

Tak jsem sbalila staré časopisy o kočkách a zahradě a rozhodla: bude koláž. 
A myslím, že se velmi povedla.

Lolinka si svoji vyrobila úplně sama a Alánkovi jsem trochu pomáhala.

Pondělí bylo ve znamení koláže.

Malé dětské umění.
Musím přiznat, že už mám ale tvůrčí krizi. Nic nového mě nenapadá. 
Ale teď budu mít pár týdnů od hraní volno, tak snad mě múza políbí.

jako bubliny...

Tentokrát fakt pobavilo :-)
Bulvár zásadně nečtu. 
Jednak mě to vůbec nebaví, až tak mě nezajímají životy lidí, které vůbec neznám, a druhak to nikdy není pravda. 
Možná tak z pěti deseti procent. Jsou to jen nafouklé bubliny jako ty v létě na naší zahradě, které rychle prasknou a zůstanou jen kapky.
Vím to už dávno a určitě nejsem sama, pohybovala jsem se pracovně v kruzích, kde se takové věci dozvíte a je vám z toho špatně, když zjistíte, jak bulvár tvoří zprávy. 
Pohledem z okna...
Člověk by z toho nablil vanu...
Občas se ke mně samozřejmě bulvár dostane přes mé přátele na facebooku. Ostatně jako tentokrát.
S Pepou Melenem se znám už možná nějakých patnáct let. Hodně jsme spolupracovali a dělali spolu spoustu aktivit a spoustu akcí, kde jsem Pepu najímala jako moderátora anebo byl aktérem různých preventivních aktivit, které sám vymyslel. Naposledy jsme spolu dělali dva roky po sobě, když jsem ještě pracovala v deníku na plný úvazek, vánoční turné Hvězda přání po školkách, kde vystupoval nejen jako moderátor, s dětmi to umí, ale i jako zpěvák. 
Jeho píseň Hvězda přání je moc krásná. A je jeho nejen proto, že ji zpívá, je autorem hudby i textu.

Kdo náhodou Pepu neznáte, připomenu otrocky známou píseň jeho dětství Né pětku né.
Pepa má spoustu aktivit, jak už jsem psala, a má už několik let i svojí vlastní kávu Káva Melen. A tuto neděli dobudoval, tedy samozřejmě ne sám, novou kavárnu Melen. 

zdroj

Ještě není otevřena, ale pravděpodobně se otevře za několik dní. 
Ovšem bulvár už má jasno. 
V pondělí vyšel článek v AHA s titulkem: z Pepy se stal kavárník a z kavárny se mu sypou prachy. Docela mě to pobavilo a fakt rozesmálo. Kdo chcete, přečtete si tady.
Nějak si to asi spletli, páč je to naopak, Prachy se sypou do kavárny a ven asi těžko. 
A chvíli to tak bude.
Bavila jsem se.

pomazánka s mangem

Mango mi chutná samotné. Poprvé jsem se ale pustila do pomazánky z manga. Sice jsem původně hledala nějakou inspiraci na netu, ale nikdy nemám k dispozici všechny ingredience, které jsou zapotřebí. A když se rozhodnu, musím to udělat hned. Takže opět recept - co dům dal.

Použila jsem polovinu velkého manga, zdálo se mi dost zralé, ale rozmačkat vidličkou nešlo, tak jsem jej nastrouhala, příště musím líp vybírat.

Do manga jsem přidala, co bylo v lednici - kelímek tvarohového sýru Almette ochucený křenem, skoro celý větší camembert jsem rozmačkala vidličkou, přidala kousek na drobno nakrájené červené papriky, sůl, pepř a pažitku. Zamíchala a nechala v lednici odležet asi hodinu.

Je výborná, takže ji zařadím do jídelníčku a pravděpodobně budu zkoušet jiné varianty. 
Na fotografii je ještě dárek od mojí kamarádky Báry - výborný a krásný žitný kváskový chleba.

quoridor...

Hru s tímto názvem, kterou prodává nejen Albi, jsme dostali k vánocům a už jsem tady o ní psala. Hrajeme ji docela často a já už jsem nad mým mužem omylem i několikrát vyhrála. 

Asi nebyl ve své kůži... Několikrát jsem jej prosila, aby mě nechal vyhrát, a musím říct, že se i snažil, ale prý mu to nejde. Nicméně hra mě baví, i když prohrávám.

V sobotu u nás zněl všude smích našich vnoučat, tentokrát těch větších - Lucinka a Tomášek. 

V Lidlu na eshopu jsem jim koupila hru Lodě, Trochu tuto hru znaly, tak si s ní hrály většinu času. Trochu mi vadí, že je hra údajně určena od 3 let, to jsem přitom myslela i na menší vnoučata 3 a 5 let, protože jsem koupila hru ne jako dárek, ale k nám domů, aby bylo s čím si hrát. 
Pro tak malé děti to rozhodně není, musí znát i abecedu. 

I obě děti 6 a 8 let s tím měly zpočátku problém, než jim to syn vysvětlil. 
Nejlépe se hraje na zemi, takže se roztáhla v obýváku velká deka, mimochodem tu naprosto nesnáším, neladí mému oku, já bych si ji nikdy nevybrala, ale na hraní byla dobrá.

Quridor je naopak určen od 8 let a nemyslím si, že jsou děti schopné tuto vcelku strategickou hru, která je hodně o přemýšlení, hrát. Nicméně děti to chtěly zkusit. Hru jsem vysvětlila a nějak jednu hru dohrály a nekontrolovala jsem, jak hrály. No spíš si vyzkoušely, že je už nebaví. 
Aspoň nám ji nezničí :-)
Tak to byla malá sobotní reportáž od nás doma.

mám ráda nedokonalost

Vzhledem k mým neumělým malůvkám na sklo to vypadá jako alibi. 

Já ale mám ráda nedokonalé věci, je otázka, zda jsou vždy nedokonalé. Normu určují lidé a norma nemusí být pro každého stejná.

Mám ráda "nedokonalost" u lidí, i když zase, co je a není dokonalé určují lidé, tedy většina. Mám ráda ráčkování, nevadí mi zadrhávání a nikdy to nepovažuji za chybu, naopak ten člověk se něčím liší a zaujme mě. K údivu mého muže si někdy ani nevšimnu nějaké zvláštnosti. 

Asi to pro mě není vůbec důležité.

Jo, to nemá být omluva pro můj neumělý počin, který sem dávám s velkou drzostí. Skleněná dóza byla původně na těstoviny. Už ji mám dlouho a před časem se umělohmotné modré průhledné víko rozbilo, tedy prasklo. Už to tedy není dóza, ale jen nějaká sklenice.

Ne, nesbírám úplně všechno. I tohle jsem myslela, že hodím do skla.

Ale líbil se mi ten tvar. Vzpomněla jsem si, že tu mám nějaké tužky k malování na porcelán, tak to určitě půjde na sklo. Bohužel kromě modré byly všechny vyschlé.

Při nákupu v Lidlu koupil můj muž korekční tužku na opravu spár dlaždic v renomovaném sprchovém koutě. K tomuto účelu to rozhodně nekupujte, nefunguje to, ale úžasně se s tím maluje na sklo. 
Je mi líto, že jsem to nevěděla předtím, páč měli ještě jiné barvy než jen bílou a vyjde to na třetinovou cenu než výrobek, který je určen na malování na sklo. Pokud je budou mít, ještě si je koupím. 

A vznikla nová váza. Váz mám už "neurekom", ale někdy mi fakt chybí ta správná.

Časem se člověk vrací zpátky do dětských let a chce se mi malovat, i když to vůbec neumím.

No a co...

ok, je krásný...

Před pár dny jsem psala o objednávce ubrusu a co mě rozladilo. Jsem ráda, že jsem objednávku v tom rozpoložení nezrušila. Nakonec zboží dorazilo o hodně dřív, než bylo avizováno.

Ubrus je nádherný, moc se mi líbí a myslím, že kuchyni sluší. Včera jsme jej s Bárou otestovaly, my spolu zásadně pijeme kávu v kuchyni, Bára není návštěva a tam máme k sobě blíž. Obě jsme se bály, abychom ho neumazaly, takže jsme na něj musely dát prostírání. 
Za chvíli mě to přejde, jen že včera byl nový pár hodin.

Samozřejmě, že jsem neobjednala jen ubrus. Zaujala mě skleněná podložka na horké hrnce v naprosto stejném designu, jako máme skleněnou desku za sporák ze stejného webu. 

Drátěnou podložku na nožičkách zakončených dřevem, ó jak se mi kdysi líbila, už nenávidím, páč ji mám nějakých dvacet let. 

Asi ji pošlu do dalšího kola, někomu se třeba bude líbit, je nezničitelná, ta mě přežije.

A kovový truhlík jsem tam taky nemohla nechat. Je tedy pravda, že jsem hledala, co by mě zaujalo, z naprosto prozaického důvodu. Platit velké poštovné jen kvůli ubrusu by se mi fakt nechtělo.

Já vím, že jsem psala, že hromadím, ale toto bylo objednáno ještě před Pepco :-) 
No co, malé radosti pro všední a zachmuřené dny.
I když dnes svítí sluníčko, ale zima je velká.

jepičí život 2

Zaznamenala jsem posledních pár dní, že někdo z mých čtenářů či spíše nahodilých zbloudilých  "vyhrabal" jepičí život z roku 2016 a mně připomněl, jak mě psaní či spíše skládání tohoto příspěvku bavilo, i když nemám zpětnou vazbu, protože nejsou žádné komentáře.

Tenkrát mě napadlo, že některé komentáře pod příspěvky jsou velmi humorné, některé ukazují malý životní příběh a je vlastně škoda, že jsou jen chvílí okamžiku a mají jepičí život. Některé ovšem stojí za to, aby znovu a samostatně spatřily světlo světa. Vyhledávání všech zajímavých komentářů z roku 2016 do června 2017, dál jsem nešla, bylo by to moc dlouhé, mě znovu neskutečně bavilo. 
Četla jsem úplně všechny, ale vybrala ty, které mohou stát samostatně, aniž byste museli znát celý příběh. Nicméně vždy je zde odkaz na daný příspěvek. 

Třeba vás bude čtení vašich dávných komentářů taky bavit a pokud ne, mně to za pobavení stálo.

Tenhle příspěvek jste si napsali vlastně sami, vy, kteří jste zanechali komentář na mém blogu.
A za všechny komentáře moc děkuji. Těší mě to a nabíjí.

Jepičí život 2

nabitej den
Marti, úžasně jsem si početla. Článeček je krásně lidský a vezmu to asi takto. Manželovi přeji dobré zdraví. Stromek pudlovitý se mi vůbec nelíbí. Ale líbí se mi šampáňo jako pitný režim při práci. A protože mám ráda zelenou, brala bych i ten obývák, ale už hotový. Krásný večer, pěknou oslavu a radost z "nového" pokoje přeje Marcela.

Přemýšlím, jestli bych byla schopná po skleničce šampáňa cokoliv dělat. jako pitný režim je to super :-)
Chtěla bych si také vybírat z toho množství odstínů,ale rozhodla jsem se, že už chci všechno na bílo!
Překvapil mě set růžových poliček, ale proti gustu ...
Hleděla jsem na zasazenou růži a říkám si, co má společného s bedýnkou letniček, pak jsem se vrátila k předchozí fotce a řekla si, že asi potřebuji brýle :-)
Přeji hezkou oslavu a oslavenci vše co si jen přeje a hlavně zdraví!!!!
Jarka

jak jsem nepodojila kozu Elišku

Krásně si to napsala Marti :-D A kdybys neměla ruku po operaci určitě bys to zvládla. Ono se totiž všude píše, že právě z dojení se také rozvíjí syndrom karpálního tunelu.:-D tak jsem zvědavá za jak dlouho mě začne bolet ruka, ale poctivě denně dojím a snad to vydržím dlouho, protože to nikdo jiný neumí. Jo a mimochodem seš jediná, kdo si to vůbec chtěl vyzkoušet, ani můj muž tyto ambice zatím nemá :-D

Marti a ten tvaroh vypadával z veménka ? No tak tohle jsem opravdu ještě nezkoušela, a asi bych se tím neuživila :), jsi dobrá, zkusila a to se cení. Mají moc pěkné bydlení pro zvířátka, s dovolením jsem si paní blog prohlédla a je originální. Pěkné odpoledne Maryša :)

Ahoj Martinko, tento příběh jsem četla až dnes a díky Tobě jsem se ve vzpomínkách vrátila i do svého dětství. I já měla babičku a větší část rodiny na Slovensku, takže každá cesta k ní do domku na vesnici byla pro mě velkým zážitkem. Včetně toho, že jsme se setkali i s naší početnou rodinou, což znamená desítku bratranců a sestřenic (táta byl z deseti dětí), ale také malé hospodářství, které tady v Praze znal člověk jen z vyprávění, z knížek nebo filmů. U ní na vesnici se to stalo vždy realitou. Kde bych jinde mohla lítat v kukuřičném poli, lézt na meruňky, skákat ze stohu, tahat vodu ze studny, trhat a v nůši na zádech nosit natrhané fazole, nebo čistit spoustu dýní a pražit semínka v kamnech. Nebo dívat se jak krmí husy aby byly pěkně vykrmené ... zároveň sledovat jak ráno husy vypustí na pastvu a ony se sami ve stejnou hodinu večer vrátí... což pro mě bylo naprosto neuvěřitelné. A to, co Ty jsi zažila s kohoutem jsme my zažívali s houserem a čínským kačerem. Babička je vždy vypustila večer na dvorek (a byli lepší než hlídací psi) dostat se ale přes dvorek ke kadibudce, to byl zážitek. Pokaždé nás musel doprovodit táta nebo babička a bez koštěte, které používali jako zbraň to prostě nešlo. Děkuji Ti za to, že jsem si to po letech připomněla. Teď tu sedím a píšu to s úsměvem. Hezký večer. Sandra

jsou věci mezi nebem a zemí

Napadá mě spousta věcí, proč se to stalo a proč k tomu došlo.
1. Paní měla Alzheimera, plete si dny a roky a už ji jednou tvůj muž vezl a řekl, že je z Cítova a jen si to popletla. A jestli má tvůj muž paměť jako ty, nic si nepamatuje.
pak je varianta 2. že je to skutečně pravda a začala bych v kronikách Cítova pátrat, kde bydleli Duškové. Možná nějaká vyšší síla přisoudila váš dům zpátky do rodiny... aha... a pak bych bez váhání rozebrala strop v kuchyni... To je znamení :-D

Milá Slunečnice, já se taky tak trochu podvědomě bráním věřit, že se některé věci a lidé propojují.. Tady bych se přikláněla k nějaké rodové vazbě. No a ta podoba mužů v rodině + ta paní .))) .. Mi se stala taková zvláštní příhoda s úplně cizími lidmi /možná :)/ .. kdysi dávno jsme koupili chalupu na horách, tehdy ještě na inzerát, 60 km od našeho bydliště. Tak nějak se stalo, že původní majitelky k nám na tu chalupu občas jezdily na návštěvu, vykali jsme si, ale vždy si tak nějak popovídali, co je nového.. a pak se naše adresy začaly proplétat.. Dcera býv majitelů dospěla a nastěhovala se do vchodu v domě mé nejlepší kamarádky, takže mě vždy pěkně zdrbly :)) v dobrém.. a později po cca dalších 10 letech se nastěhovala na vesnici, ve které bydlím - do naší ulice o jeden domek vedle. Když jsem ji viděla, na zahradě a zavolala na ni, tak by se v nás obou krve nedořezal.. Podotýkám, že akční rádius je dohromady 70km... Je to náhoda? nebo se k sobě máme nějakým způsobem bydlištěm vracet? Zdraví Lenka /kočka .. Hezké dny Vám, Vaší rodině a i Justýnce Mnˇau

A pani vystúpila a zrazu zmizla, ako v rozprávke. Dakedy sa stávajú fakt strašidelné veci. Jedna moja známa ochorela. Dosť vážne. Ako sa prechádzala v nemocnici išla oproti nej iná pani, infúziu si tlačila pri sebe. Pozrela sa na moju známu a vraví jej. Našli ste na smetisti biely hrnček. Ten hrnček vám priniesol nešťastie a teraz chorobu . vyhoďte ho. Vyhodili ho a vyliečila sa. Mne to porozprávala moja dobra kamoska susedka tej pani. Nedalo mi to a keď som ju stretla tak som sa spýtala cije to pravda. Že áno. Od vtedy sú aj s manzelom velmi nabozni, dali sa pokrstiť hoci už mali cca 50 rokov. A prečo ta vestica je chorá? Zevraj ju niekto preklial a sama sebe nevie pomôcť. Z toho mi vychádza, že nenosit domov veci ktoré nájdete. Možno nejaké osobné veci.

Ahoj Martinko, pěkný příběh Tvůj i příběhy ostatních v komentářích. Mám někdy pocit, že věci se nedějí bez příčiny a že různí lidé nám přichází do cesty právě v okamžik, kdy se tak stát mělo a mají nám třeba jen ukázat směr, nebo nám i s něčím pomoci. I já měla pár "náhodných" setkání, o kterých si myslím, že tak úplně náhoda nebyly. Prostě to tak mělo být. Jsou věci mezi nebem a zemí....... :)..... Sandra

nevinná závislost

Já tu Vašu kočku žeru :-)
Ale myslím, že by mě svou ignorací pěkně točila. Tereza byl dřív taky takovej a teď se nechá dokonce i pochovat, ale musím ho u toho pořádně drbat za krkem, jinak se drápe pryč :-)
Jarka

Marti, tak jsem přijela utahaná jako kočka, ale řvu smíchy, Vaše Justýnka je prima, nemám též ráda vlezlá zvířátka, Matěj se pomazlil a šel si po svých. Když jsem chytila kartáč, zmizel jak pára a musela jsem ho hledat, aby se holkám venku líbil. Ale večerní rituál nezapomenu, ještě o půl jedenácté jsme šli na poslední psí stezku, po ní jsem mu umyla podvozek a šla se osprchovat též. Někdy jsem ještě zakotvila u televize a to byla chyba, sedl si přede mě, aby viděl do očí a vždy kouknul k ložnici, když to nepomáhalo, pokračoval tlapkou, když nepomohlo ani toto, tak mě vyskočil na klín a začal olizovat. To jsem neměla ráda, tak jsme šli spát. Zaujal pozici za mými zády a hřál, ale potom přešel k Laďovi, protože já ho málem zalehla. Chybí mě, no uvidíme na podzim, to bych nového jezevce chtěla. Jejda dneska jsem ukecaná, jdu nám udělat borůvky a jahody se šlehačkou, ať jsme tlustí na tři prsty Maryša :)

Milá Slunečnice, jojo .. o Justýnce to já můžu- Kolikrát si říkám, že nejsem normální, když ty naše rituály prostě žiju. A jsem ráda, že nejsem sama. U nás je ráno pestré tím, že kočky jsou dvě.. Kočka vyžaduje půl konzervy, ale pouze Gurmet kousky masa.. jinou ani smykem.. Kocour vyžaduje bonbonky, nejlépe s taurinem .)) Už dávno jsem se chtěla zeptat odkud Justýnku máte,, ? je to britka? I když takovou varietu barevnou neznám.. Ale oči a tvar těla a hlavy bych řekla, že je . A nóbl chování, se znaky ochočení lidské smečky to znáám.. Hezký den. Lenka/kočka.

šílené nápady

Nápady. Ani ma nenapadli že to môžu byť šílené nápady. Prvé ma napadli nejaké super nápady, nakoľko mám nejaký dobrý nápad a keď prídem domov, zabudnem čo to bol za skvelý nápad. Šílený nápad, ten by som si určite zapamätala. Notes je perfektná vec, len pokiaľ by som ten notes našla, potom okuliare a pero, ktoré aj píše, ......:-) Notesy neboli vymyslené pre mňa.

Marti,notes je výborný nápad. Já si například zapisuji recepty na barevné lístečky, ale zapomínám k nim psát nadpisy. Takže se stává, že vůbec nevím, co tím chtěl básník říci. A ještě k tomu vysávání. Myslím si, že mám docela dobře uklizeno, ale s tou trávou jste mě hóódně předběhli. Další krásné nápady vám přeje Marcela, protože je mám taky ráda. Ale je lepší je sdílet ve dvou a více lidech, protože pro okolí je divné, když se člověk směje sám a nikdo neví čemu. M

dlouhá ranní očista

Jenže vy máte jen dvě nohy a dvě ruky, kdežto ona má čtyři nohy a ještě ocas. A do vody by určitě nešla :-)
V tom bude ten háček ;-)
Jarka

Kdysi jsem měla kočičku.Majitelka mi přivezla odrostlé kotě do práce.Aby bylo "klidné"dala mu do pelíšku uzenou rybu..A tak jsem ji vezla smradlavou domů autobusem..:-D Smrděly jsme obě dvě..:-D Doma šla taky pod sprchu,ale moc se ji to nelíbilo..:-D
Daška

Marti, fotky tvoji kočky mě vždy pobaví. Sedím teď a na klíně mám svou 2,5letou dcerou a pořád sjíždíme fotky nahoru a dolů. Moc se jí to líbí, aspoň už ví jak se kočky myjí. Měj se hezky Ivana

Marti, než každému chloupku domluví, kde má být, tak to chvilku trvá, my máme jen vlasy na hlavě a co to dá práce :))) Maryša :)

co je kreativita

Na ten kachlík jsem úplně zapomněla, je to ale jeden ze symbolů mého dětství. :) Vlastně stejně jako ten lev, jsou to takové výrazné věci, které pro mě znamenaly domov, koukali jsme na ně celé dětství. Kde teď vlastně kachlík visí? T.

Nevidím, má ten lev vlastne ocásek? Pre mňa kreatívny ľudia sú tí, ktorí niečo vedia vyrobiť a aj to vymyslieť. Pokiaľ si to nájdem v časopise a okopčím? Je to ešte kreativita? Moja kamoška má krásny byt, krásny obchod a vie nakúpiť pekné veci a položiť ich na to správne miesto. Je aj toto kreativita?

Marti, díky Tobě jsem si vzpomněla, kdy jsem byla v malování kreativní já. Bylo to v dávné době a já jsem chtěla vylepšit naši chodbovou, jádrovou, umakartovou stěnu světlebéžovým nátěrem. Do té doby mě nikdy nenapadlo, že smícháním bílé a hnědé bude na stěně tmavě fialová. Tou barvou jsme rázem byli jedineční. Pěkný den. Marcela

Marti, Dík za pěknou úvahu, je moc zajímavá, když může být kreativní i zametání :). Je to pravda a člověk bez nápadů může být o různé historky ochuzený. Mám také jednu, ale ne malování, ale tapetování. Jednu dobu to bylo hodně módní, ale chtěla jsem v tu dobu něco jiného, tak jsem koupila pytlovinu a podle návodu na lepidle jsem přilepila na zeď s tím, že druhý den Laďa přibouchá latěčky, aby to drželo. Hrůzu a děs jsem zažila ráno, když jsem vstala, látka byla do půlky odlepená a vypadalo to jak ve sklepě, nová dávka lepidla a laťky hned to jistily, měla jsem radost do té doby, než jsem zjistila, že to drží jakýkoli pach, hlavně z cigaret a vaření, šlo to dolů a od té doby jen malujeme. Kachel krásný a lev též. Maryša :)))

Tu tubu lepidla co se otevrela na druhy strane na me tata urcite nastrazil! Kazdopadne si tu situaci pamatuju doted, tech 20 sekund kdy teklo lepidlo dolu po zaclonach a ja premyslel jestli se mam smat, priznat se nebo nenapadne zmizet :)

Hezká úvaha. Kreativní je podle mě člověk s otevřenou myslí, protože jen ten může nasávat informace a podněty, ze kterých dál čerpá a tu mysl (a její kreativno) rozvíjí. Jinak v Díle léta pracovala moje tchyně (jsme o dvě generace od sebe), takže má doma spoustu úlovků a nebo darů přímo od výtvarníků. Taky to tedy u ní doma vypadá trochu jako v galerii:)))

Marti krásně napsané a já jsem se tu od srdce zasmála :o)))
Co je pro mě kreativita?Kreativita z mého pohledu je něco ze sebe,můj nápad a nebo jen oživení i něčího nápadu a zdokonalení ho a né jen kopírování.
Měj se fajn...

pofidérní kompliment

Hahaha...tuto situaci si dovedu živě představit..:-D a "závidím" ty hezké nohy .. Mi babička kdysi řekla,že mám nohy "slupy pod pěklym" (sloupy pod peklem)..:-D
Hezký den přeji
Daška

tak to je dobrý, to jsi mu měla říct, že pod tričkem nic nemáš.............
hezký den Majka

Úplně si toho souseda představuju :) tak hlavně,že dokáže ocenit hezkou ženskou,to je prima.Hezký den.
Renča

V dnešní době uspěchané je vůbec paráda to, že si někdo někoho nebo něčeho všimne. V létě se mi stala taky směšná historka. Na konci školního roku jsme ve škole pořádali olympiádu pro děti z 1.stupně. Za plotem hřiště stál starší pán a pokřikoval na mě, co že to jsme za školu, jednou jsme v divadle, teď tu poskakujeme na hřišti a pořád my učitelé chceme přidat. Chvilku jsem mu oponovala, lákala ho do školství, ale pak jsem musela odejít, abych mu nedala pomstychtivý diktát :-) O prázdninách mě tentýž ubrblaný děda potkal. Nutno podotknout, že jsem na sobě měla overal, který asi nikdy neviděl, a začal na mě na náměstí volat, že mám pěkné to, co mám na sobě, že se mu líbí ženy v sukni nebo v šatech (Marti, vidíš!), ale že se mu líbí i to, co mám já a že by o mně usiloval... Ha, ha! Kolemjdoucí se uchichtávali a já jsem se doma pochlubila s novým nápadníkem :-))) V mém věku - úspěch!
Hezké dny v čemkoli!
Ivana

slova slova slova

Já se nesžila se slovem ,,sory" už od puberty mi vadilo!:-)Slůvko ,,hustý" a u nás je ted hustý skoro všechno.-)používají naši chlapečkové .-)na základce mezi žáčky hodně používané.-)Krásný, pohodový víkend přeji.Moc zdravím Věra

Marti, dočetla jsem a vím, že taky dost často opakuji jedno slovo..ale teď si nemůžu vzpomenout jaké:o))...a taky mi kdysi inspektorka vyčetla, že jsem tišila děti slůvkem pšššš.. Manžel to doma okomentoval,že asi chtěla, abych řekla ( teď se omlouvám za výraz) zavřete huby.Měj se moc krásně.Inka
Teď jsem si vzpomněla, že jeden čas jsem používala slůvko prostě. A pak mě to prostě přešlo:o))

Všechno jsou to velmi oblíbené "vycpávky" Já jsem v práci jela ve slově "vlastně a nevěděla jsem o tom, než mě na to šéf upozornil a strhl mi body v hodnocení hovoru :-)
A slovo hustý mě dřív štvalo, ale teď ho při hovoru s vlastními dětmi také používám, protože to k nim patří :-)
Mě irituje slovo "hnipirdo" výraz pro debila. Můžu z něj vletět z kůže!!!!
jarka

Milá Slunečnice, hezké téma... taky pozoruji, že nebýt těch vycpávek .), už se lidi dnes ani nedomluví. Hnipirdo neznám a přiznávám bez mučení, že se mi líbí. Já chytám alergii na taky módní ne,ne... Vysloveno nejlépe paní v letech s koketní jiskrou v oku a žvatlavým přízvukem.. Vím, že tohle není vycpávka, ale snad účel? Všimla jsem si, že bez ne,ne.. ev jo,jo.. se neobejde žádný dnešní seriál.. A ještě pro Inku Fej.. Zavřete huby-- hustý :))))))))).. Zdraví a hezký víkend přeje Lenka/kočka

Marti, tento článek je hudba pro mé uši. Já jsem zase přímo alergická na převzaté výrazy a jejich tvary. Tím pádem nikdy nepůjdu do Fa ani do Snickers a pastu používám zásadně v koupelně, zatímco v kuchyni jsou to těstoviny. A nejhorší kombinace je, když jihomoravák řekne, že ide kúpit pástu. Dobře jsi mě pobavila. Čekám na další krásné myšlenky. Pěkný den. Marcela

Chci jen jako vlastně říct, že ta čeština prostě je fakt super živý jazyk. A to je hustý! :-))))
Sorry (Snad mě teď nezavrhneš a někdy mi napíšeš komentář...)
Ivana

Marti, chápu to co jsi napsala a představa, že někdo za každým druhým slovem dá "jako" je šílená. To se vždycky zeptám a co tedy, je to jen jako nebo doopravdy. Mě irituje slovní spojení"mě je to jedno", když vím že člověku to jedno není, je naštvanej a nemá odvahu říct co si myslí, tím mě ubíjel bývalý manžel, vrrr, ještě teď se mi ježí chlupy :-D měj hezkou neděli a děkuji za tvé návštěvy. :-D

konspirace jako blázen

Milá Slunečnice, tak nevím jestli bych chtěla být raději českou Justýnkou, nebo moravskou Dášou... Zatím jsem si myslela, že zvířecí řeči rozumím jen já.. ale vidím, že jsou i jiní borci :))) Tak už pozdrav nejen Justýnce, ale i Dáši.. Lenka/kočka Ps .. krásně napsané, moc :)

:-) úplne viem o čom píšeš. Hoci hračky nasemu yorshirovi nosiť nikto nemusí, ale keď nejaki nevychovanci sa nezohnu a nepohladkaju, tak brese a brese až keď sa zohnes, pohadkas, dakomu jemnucko pohryzka ruku, tak je kľud. A určite poznas ľudí, čo nemajú radi zvieratá, tým to robí veľký problém, ale keď chcú mať kľud, tak musia.

řeč zvířat aneb babičko, pozdravuj Justýnku

Máme doma několik koček a kolikrát si říkám, že mi rozumí ana moji otázku odpoví mňouknutím..a tak několikrát po sobě. A jak někde někdo nechá tašku, hned se tam buď podívají, nebo ještě lépe - uloží...

Já věřím!Naše kočky také mluví a dokonale rozumí:-)Tašky a krabice jsou nej.-)Krásný víkend!Věra

Náš kocour Ondřej se se mnou dokonce hádá, když mu říkám, že někam nesmí a nebo ať počká, že ho nakrmím za chvilku, tak mi odpovídá mňoukáním :-D a stejně jako ostatní kočky milují krabice, tašky, košíky. nedokážu si představit život bez koček, teď mi jedna leží na ruce když píšu tenhle komentář. :-D

Milá Slunečnice, jsem poctěna, že jsme byla inspirací k tak hezkému a milému zamyšlení.. Vidíš v komentářích, že nejsme samy .)) Akorát to nechápou lidi, kteří zvířata nemají a moc je asi nemusí.. Já zase mimo všechno, co již bylo výše napsáno, nabádám své kočky k zasílání vzkazů--- alespoň tak si vysvětluju, otírání o cizí kabelky a tašky, které si návštěvy odloží... Takže "píšeme" vzkazy synovým psům Bibisovi a Olímu, kamarádčině Kesine.. atd.... Ale asi bych se měla zamyslet nad představováním návštěv, to mě teda ještě nenapadlo.. Tak je to asi tím, že některé návštěvy jsou u nás míjeny s mírným opovržením, a některé vítány... Jinak jistě všichni blogoví přátelé známe Valin, která myšlenky svého kocoura rovnou překládá a píše na blog.. Hezké dny Lenka /kočka

no už se stalo, byla jsem za naprostou ...

Já takhle jednou přišla na Ministerstvo obchodu, kvůli pasportizaci, měli mě provést budovou,abych mohla si udělat poznámky a něco přeměřit. Byla jsem překvapená,že se mě ujal rovnou pan pan ředitel a nabízel kafíčko atd..Sam úsměv do doby,než se přišlo na to,že si mě spletli z kontrolou z vyšších míst. Pak už mi musel stačit jen údržbář budovy. Vaše vyprávění mi to připomnělo..taky jsem koukala nad ochotou a jednáním..a říkala si jak je asi hezké pracovat ve státní sféře :))))

Je pravda, že vyprávění na živo je o mnoho lepší :-D Ale já tím vyprávěním bavila i doma.... Ale Marti, měla by sis už připravit tu starostovskou kampaň, máš na to už jen dva roky :-D

Milá skorostarostko Marti, to jsem se vážně zasmála:o)..I takové dny jsou:o)..hlavně žes odkráčela s nobelsou:o)..Měj se krásně Inka

Marti velké díky....ještě že jsi to na sebe práskla...úžasná příhoda...já se zasmála a hned je veselejší den :o)))))🎃

jako výkřiky ze tmy

Milá Slunečnice, chvíli jsem si myslela, že z technických důvodů nejdou psát komentáře ! no toto? A tak se tohoto úkolu ujímám, coby stálý dopisovatel... Nejdřív při prvním přečtení jsem se lekla, cožéééé TEN vtipný syn, poslouchá manželku??? Při druhém čtení jsem pochopila. Myslím, že pohled na vytržené věty z kontextu může být dvojí ..První, kdy zachytíte to podstatné... a omáčku už netřeba, nepomáhá slyšet .. Jste vážně nemocný .. ale vy to zvládnete. A druhý, kdy je důležité slyšet jen to kolem... Jsi silný, miluju tě a zvládneme to spolu, udělám všechno, co je v mých silách...máš vážnou nemoc... A tak to uzavírám... je důležité poslouchat to důležité, a hlavně vybrat to podstatné, aspoň pro danou chvíli. A pak jsou ještě situace, kdy na nás mluví lidé, kteří nemají co říct, a tam bych už raději nevytrhávala z kontextu nic...:))) a trpěla hluchotou. Hezký den Lenka/kočka

Náš syn se oženil a teď poslouchá svou ženu... to snad napsala opičí matka.?Přece v životě musí novomanželé najít svůj způsob soužití a nemyslím,že je to tak,jak to navenek vypadá.Manželství se ve škole neučí,musí si každý najít svou cestu i když je to někdy boj..:-D A věty vytržené z kontextu,to mají v oblibě naši bulvární novináři.Někdy kouknu ve stánku,co tím chtěl autor říci a nestačím se divit.To mne akorád nadnese a položím časopis zpět,ať si to koupí někdo jiný.JÁ NÉ!!!
a včera jsem se koukla ne hezký film..Teorie tygra..tam je matriarchát jako vyšitý. tady..https://www.youtube.com/watch?v=_mxpL9U4ub8
Hezký večer
Daška

Marti, krásně vypsané, naše dcery se též vdaly a poslouchají své muže, ale to patří k partnerskému soužití, je to normal stav, nechápu tyto ženy - matky, které své děti chtějí pořád ovládat, no pak zůstávají samotné, nepochopené. Zažila jsem to na vlastní kůži, tak vím o čem to je. Maryša

pátek třináctého no a co

Já si vždycky vzpomenu na kamarádku, která má 13 za oblíbené číslo. A je to přece jen číslo. A když na mě má něco spadnout, tak to přijde kterýkoliv den a nebude to čekat na pátek 13.Justýna je u vás doma generál!Hezký pátek :-)Jarka

Pátek 13 moc nemusím.-)černé kočky mi nevadí,jednu máme.Vždy říkám,že každá správná čarodejnice má mít černého kocoura.-)ten nam chodí přes cestu stále:-)Moc hezký příspěvek.Ještě,že vše dobře dopadlo!Hezký víkend přeji Věra

Tam kde bývam je veľa čiernych mačiek,počkajú si keď som u nich blízko a skocia pred auto. No nemam z toho dobry pocit, ale nastastie sa nic nestalo. Kazdy kazducky den sa pre nieco vraciam nazad do domu, nemam z toho dobry pocit, ved to prinasa nestastie, ale zatial vsetko Ok. Ale ta vela uz dlho je klud, tak to je hrozne, to sa mi tiez stava. A v piatok 13-teho neverim, ale NIE JE TO DOBRY POCIT :-(. Dnes 13-teho mam od rana strašne blbý deň (rozpisat to by bolo na dlho) a to je ešte len 11 hodin, vonku snehova kalamita a mam sa nejak dopravit domov. Och hlavne zdravicko, ved za mojho zivota uz bolo piatok 13-teho neurekom.

Ahoj Marti :o) tak jsem se začetla a při zmínce o pověře kvůli návratům jsem přerolovala až sem :o) Radši to nechci vědět co to znamená jelikož já se vracívám dost často kvůli něčemu :o)))) Krásný zbytek dne Marti měj...♥

na pátek 13.tého jsem nikdy nevěřila, ale víme jak to je, nikdy se nemá říkat nikdy.... včera ráno se mi nechtělo z postele, tak jsem se rozhodla, že si poležím a do práce pojedu autem...cestou jsem už měla nějaký divný pocit, ale dobrý, do práce jsem dojela OK, nakupy odpoledne zvládla na jedničku, naložené auto až po střechu, dvě skřínky, nový stůl, atd., zkrátka plný kufr i zadní sedadlo, poslední kabela si trůnila na místě spolujezdce.... jak jsem se blížila k domovu a světlo sláblo a sníh padal a třpytil se, tak se můj špatný pocit znovu ozval, ato ještě ve větší síle... projela jsem houpačku se serpentinami, říkám si už jen rovinka a bude zajíždět mezi lesy.... a v tom proti mě kamion.... tančící po celé šíři vozovky... myslím, že kdyby mne někdo v tu chvíli píchl, tak nevyteče ani kapka krve.... stočila jsem se co nejvíc ke krajnici, kamion mne těsně minul, ale auto se nezadržitelně řídilo do škarpy.... musím říct, že těch několik zlomků vtečiny než zastavilo v závějích bylo hrozných. Autočumákem v příkopě, levé zadní kolo se motalo ve vzduchu.... ale kolem jedoucí řidiči bylyopravdu solidární, nejvíc se polekali ti, co jeli za mnou a míjeli tančící kamion... všichni si oddechli, že jeto jen auto v příkopě.... no vytáhli mne, ještě jim jednou neznámým pomocníkům děkuji, ale zbytek cesty domů jsem jela snad dvacítkou, jaký jsem měla strach. Už asi budu věřit na pátek 13tého a nebudu podceňovat moje špatné pocity....

přiznání

Vážená paní, citátem jsem se nejen pobavila, ale i ujistila, že dělám dobře, když mladší slušné kolegyni v práci řeknu, ať si klidně zanadává i sprostě, protože raději říct sprosté slovo, než aby ji ranila mrtvice nebo infarkt. Přeji hezký den. Iwka

Dobrý den, na základě citátu jsem zjistila,že vlastně do svých 50let jsem byla notně zaostalá se slovní zásobou,ale s přibývajícími roky (dnes 61) jsem se vyvinula ve zdatného jedince. Na svých dětech a ještě více vnoučatech však pozoruji,že jsou slovně vybaveni do života mnohem lépe než já. Potěšující článek. Přeji krásný víkend plný sněhu,tak jak u nás na Moravě. Alča

Milá Slunečnice, dost dlouho jsem si myslela, že některá slova ani neznám.. Asi před 15 lety jsem s autem zapadla na horách s svou tehdy 75 letou máti.. Byly jsme na samotě u lesa a tak moje máti musela tlačit, a já za volant.. auto se pohlo a moje matka to později komentovala .. Nevěděla, jsem, že mám ve svém věku takovou páru a že ty umíš tolik sprostých slov... :) Nicméně po tomto článku jsem v klidu. Moc zdraví Lenka kočka

chtěla bych vědět proč

Ja som bývala dakedy neďaleko koľajníc a nebol rok čo by nejaké dieťa nebolo usmrtené vlakom. Pokiaľ uvádzané dievčatá nezanechali nejaký list na rozlúčku, čo by podľa mňa zanechali, tak to kľudne mohla byť náhoda. Po koľajniciach 6 km, sme si to skracovali na kúpalisko. Mamka nám vždy vravela, nechodte po koľajniciach a išli sme aj tak. Niektorí rodičia majú málo času na svoje deti, deti sa nezdôveria doma so šikanou, že sú nešťastné, mobily, internet, je iná doba. Moja dcéra nechcela chodiť s jedným chlapcom a ten jej vypisoval že zomrieš, zabijem ťa. Až po čase sa priznala. Zavolala som dotyčnému a tak som mu vynadala a povedala som že pôjdem aj do školy, aj za jeho rodičmi. A bol kľud. 
Po takejto téme zaželať príjemné sviatky, ale čo keď nestihnem :-) Príjemné sviatky.

I vážná témata si myslím na blogy také patří. Občas zvažuji zda o nich psát či ne, ale myslím, že život kolem nás také není jenom prozářený. Naprosto s tebou souhlasím. Máme tři syny a vím o čem píšeš, prožili jsme si s manželem také nelehké chvilky při jejich výchově. Já jsem taková rozebírací, takže jsem vysvětlovala, upozorňovala, vyhrožovala, nemluvila, občas i plakala :o). Do dneška jim říkám, že problémy jsou od toho, aby se řešily a neuzavíraly v nitru. Dnešní doba je daleko tvrdší, stresující, a právě proto by se v rodinách měl klást mnohem větší důraz na zájem o děti. V mnoha to tak funguje, ale jsou děti na vedlejší koleji. Ono to však bylo asi vždycky. Jen dnes má ten rodinný nesoulad daleko tragičtější následky právě tím, že se pak osamocené a znuděné děti nechají lehce ovlivnit obludnými psychopaty, kteří jenom kladou nástrahy na různých stránkách. Když je u nás vnuk, stále se snažím si s ním hodně povídat, protože je silně uzavřený a má problémy se sžít s kolektivem. V neděli mi řekl - babííí za prvé jsi výborná kuchařka, mohla by si vařit v restauraci a za druhé jsi stále tak milá. No, není to na mokro v očích...?
Dívenek je mi líto a neumím si představit, co běhá v hlavách jejich rodičů.
Ála

Smutné, Marti, a hodno k zamyšlení. Neznala jsem Modrou velrybu a díky tobě jsem si o ní něco přečetla. Z mého pohledu je zvláštní, že někdo může vtlouct do hlavy tak hrůzné myšlenky, ale asi může. Lituji rodiče těch dětí a nechci je vinit, že by si dětí nevšímali. Vidíme chování dětí, ale o jejich prožívání, které se jim honí hlavou, často nevíme. Také si myslím, že svým dětem mohu věřit a spolehnout se na ně, často mi to dokázaly a často také něco provedly, jako každý... Ale co nechtějí, stejně si nechají pro sebe. A co se honilo hlavou těch dvou děvčat, to nezjistíme. Škoda mladých životů. Zbytečná ztráta.
Ivana

jak vyčistit bazén od nečistot
Řechtám se jak kobyla, jak to váš muž vymyslel. Multifunkční punčocháče, Zdraví Iwka

Nazvala bych tento vynález PUNČOLOVKY. My kdysi chodili pomocí punčocháčů lovit mšice pro rybičky, ale to jsme jich měli jen kousek, ustřižené a s uzlíkem. Tyhle nemají chybu:o)! Mějte se krásně a užijte si čistý bazén. Inka

Tak tomu říkám vychytávka :)).My silonky používáme zase na mačkání malinové šťávy.Není nad víceúčelové dámské oblečení,že?;).
Užijte si čistého koupání i hojnosti třešní,které budou letos pro většinu republiky vzácností...H.

pro velký úspěch repete
Usmívám se :o)), ale zase lépe dříve, než později...
Vodafone už začíná být protivný a nesolidní jako O2, od kterého jsme před lety vzteky odešli s manželem. Tomu zase Vodafone nyní po třech letech zničeho nic zrušil slevu a zvedl tarif o skoro 200,-. Když jsme psali do Samoobsluhy, lakonicky sdělili na mail, že mu zrušili smlouvu (která se loni na podzim automaticky prodloužila na další dva roky) a tím pádem i výhodnou slevu, kterou měl. Tak zkusíme ještě reklamovat vyúčtování až přijde a budeme se s nimi dohadovat. A také nás čeká prozkoumat Všeobecné podmínky - brrrr.
U nás také leje - je to potřeba.
Ála

To se někdy zadaří. My jsme takto před pár lety jeli na výlov Rožmberka. Také jsme nechápali, proč nikdo nejezdí, proč není rybník ještě celý vypuštěný a proč na hrázi nejsou rybáři. Přijeli jsme o týden dříve. Takže také repete.
Přeji krásnou neděli.

nebezpečné bláboly
Musím se smát jak někteří dokáží ,,myslet".Naštěstí víme,že to tak není:-D Můj muž je tedy chlupatej,vousatej...ale velcí kluci jsou zatím ,,holátka" :-D Moc hezké dny přeji a těším se na příště.Věra

Och ... ani nevieš, ako ma tí cirkevní vymetači hláv štvú ... Na jednej strane hlásajú, že všetci sme si rovní a na druhej ... odsudzujú ... prikazujú ... robia "osvetu". 
Tiež poznám niekoľko homosexuálov ... sú to príjemní ľudia a čo robia za dverami svojho súkromia ... možno ma pri tej myšlienke striasa, ale neodsudzujem ... Je zo len a len ich vec ... ako píšeš ... ži a nechaj žiť ... 
Marti, maj sa dobre ... L.

No a můžeme pokračovat nejen v církvi, ale i v politice...naporsto tě chápu, taky na mě někdy (poslední dobou, hlavně tady u nás za velkou louží, hodně často) vykoukne někdy tak děsivá hovadina, že na to taky musím reagovat...

Napsala jsi to moc pěkně a souhlasím s Tebou. Nevím proč bych měla někoho odsuzovat za jeho orientaci. Taky znám pár takových lidiček a jsou naprosto v pohodě.
Držím se hesla - žít a nechat žít!!!
Měj se krásně.

Tak to je dnes vše. Možná bude třetí zase za rok.