kapky deště

Po včerejším téměř celodenním dešti jsem neodolala a fotila detaily. Sára byla z deště včera pěkně otrávená, furt chodila za mnou fňukat k počítači a koukala na mě jako: uděláš s tím konečně něco?! 

Já chci jít ven... No neví, že déšť je zapotřebí.

Mějte pěkný den a třeba vás moje kapkové detaily naladí na krásnější ráno.

o včelách...

Když jsem psala článek o včelách, vlastně jsem téměř všechno věděla. Před lety jsem dělala rozhovor se včelařem a všechno, co jsem věděla o včelích rojích, jsem si téměř pamatovala. A měla jsem pocit, že bych informace měla předat dál. Spoustu lidí neví, že mají volat hasiče pouze v případě přímého ohrožení, protože ty mají za povinnost roj zlikvidovat. A o užitečnosti včel jistě nikdo z nás nepochybuje. 

Tak dnes pár informací, které možná již znáte.

Mějme krásný den.

Nastal čas včel, neničme včelí roje, nijak nás neohrožují

Marta Dušková

V květnu nastává u včel rozmnožování a poté včelí roj hledá nové bydlení. Usedá proto většinou na větve stromů či jiné objekty a včely čekají, až se vrátí jejich pátračky a zavedou je na nové místo, kde se mohou usadit.

Včelí roj je vlastně včelí miminko, které se rozhodlo osamostatnit. Lidé by mu měli dát šanci přežít.

Včely nejsou agresivní, v době rojení mají práci samy se sebou, aby přežily, není jejich cílem bodat a umírat. Pouze se v případě hrubého ohrožení brání.

Obvykle zůstává včelí roj na místě několik hodin, maximálně dní, než odletí. Pokud nikoho neohrožuje, stačí jen posečkat a zachovat klid, žádné prudké pohyby, aby se včely necítily v ohrožení.

Jak se chovat, když se objeví včelí roj, informuje město Neratovice na svém webu Včelí roj: kdy ne/volat hasiče?: Neratovice:

VČELÍ ROJ: KDY NE/VOLAT HASIČE?

Kdy hasiče nevolejte:

1. Roj je na stromě či budově ve výšce nad cca 3 m - zde nikoho neohrožuje (neplatí pro místa pohybu alergiků).

2. Roj je v odlehlé části pozemku - zde opět nikoho neohrožuje.

Hasiče volejte v případech:

1. Roj se vyskytuje v místech pohybu většího množství lidí - parky, školy, úřady atd. (veřejné prostranství).

2. Roj se usídlil na domě, stromu, hospodářské budově nebo kdekoli jinde, kde se často pohybuje či žije osoba s alergií na včelí bodnutí.

Ve stručnosti lze říct, že odůvodnitelný zásah je ten, kdy může docházet k bezprostřednímu ohrožení jedinců či skupin obyvatel.

Včelí roj obvykle setrvá na místě pár desítek hodin maximálně dní, a pak většinou odletí, zvažte tedy, zda opravdu necháte včelstvo odstranit, a zda se opravdu cítíte přítomností roje ohroženi. Hasiči musí během zásahu celý roj zlikvidovat, čili zabít.

Poučení:

Nepanikařte! Uzavřete všechna okna a čekejte uzavřeni v domě, než se roj na daném místě usadí. Bojovat proti včelám svépomocí je zbytečné a nebezpečné. Pokud nehrozí bezprostřední nebezpečí hasiči odchyt nebezpečného hmyzu neprovádějí. Zavolejte na specializovanou deratizační firmu, popř. kontaktuje přímo včelaře: www.mapavcelaru.cz.

Hasiči města Neratovice rádi pomohou, proto je zde máme, abychom je mohli využívat, ale NE zneužívat.

čas na humor

Pravidelná rubrika posbíraných vtipů na červen s úsměvem. Dnes nejen kočičí, ale i ze života, v jednom případě skutečná zpráva z novin původně v angličtině, tady v překladu, kde mě napadlo, že ve světě snad mizí inteligence... Takovou blbost by nikdo nevymyslel, věřím, že je ze života.

No, i ty zvířecí jsou většinou ze života a to říkám z vlastní zkušenosti. Zažívám podobné dnes a denně. Se Sárou například sice nic nedělá moje odlíčení, za to textilní maska na mém ksichtě ji fakt dostala. Musela jsem ji uklidňovat a ukázat, že jsem to já.

Tak pojďme na to.

A do dnešního dne úsměv či smích.

poprvé v nové roli

Vlastně to nebylo poprvé, už jsem několikrát v porotě zasedala v projektu Zlatý Ámos a možná i v jiných, ale takové věci zapomínám, jinak bych měla přeplněný harddisk. Tentokrát jsem byla oslovena, zda bych nechtěla být v porotě projektu Příběhy našich sousedů. O tomto projektu jsem už několikrát psala a teď jsem přijala dvojroli a byla v porotě. Neuvědomila jsem si, že to bude celkem těžké posuzovat prezentace příběhů a ještě vybíhat od stolu kvůli focení. Ale součástí byla i zajímavá práce doma asi měsíc před slavnostní prezentací. 

Byla jsem trochu v nevýhodě, protože mezi pamětníky byl člověk, kterého jsem nejen znala, ale jeho příběh popsala v rozhovoru pro deník. Můžete si ho přečíst na blogu v příspěvku tak trochu vyzobaná slunečnice: rozhovor (vyzobanaslunecnice.blogspot.com).

Článek ze čtvrteční prezentace sem dávám, ale na fotografie se můžete podívat jen u článku Šest pohnutých osudů, šest příběhů pamětníků… (kanalem.com). Já sem dávám jen pár výřezů pro ilustraci.

Mějte pohodovou neděli, já si po nabitém týdnu a včerejší oslavě dnes musím dát oraz. 

Šest pohnutých osudů, šest příběhů pamětníků…

Marta Dušková

Slavnostní závěrečná prezentace projektu Příběhy našich sousedů Mělnicko se uskutečnila ve čtvrtek 1. června v tanečním sále Masarykova kulturního domu v Mělníku.

Příběhy našich sousedů je vzdělávací projekt neziskové organizace Post Bellum, který je určen pro žáky osmých a devátých tříd základních škol a tercií a kvart víceletých gymnázii, kteří se za podpory svých učitelů, lidí z Post Bellum a v neposlední řadě koordinátora pro mělnický region Michala Šimka stávají na několik měsíců rozhlasovými nebo televizními dokumentaristy. Mají za úkol zachytit příběh a vzpomínky vybraného pamětníka s pohnutým osudem.

Na slavnostní prezentace předvedlo šest školských týmů závěrečnou část svojí několikatýdenní práce a publikum seznámilo se šesti pohnutými osudy, se šesti příběhy pamětníků.

1. Pobyt v kolébce v horách mezi jugoslávskými partyzány v příběhu Josefa Crka Zpracoval tým ZŠ Jungmannovy sady na Mělníku pod vedením Michaely Slánské

2. Tatínkovo uvěznění za nezištnou pomoc známému v příběhu Milana Honzíka Zpracoval tým Gymnázia Jana Palacha na Mělníku pod vedením Jakuba Skaláka

3. Zavalení ve sklepě po bombardování Hodonína v příběhu Drahomíry Mertlové Zpracoval tým ZŠ a MŠ Dolní Beřkovice pod vedením Nikoly Grbavčicové

4. Dědečkův odboj v „Maffii“ a T. G. Masaryk v příběhu Jana Petrželky zpracoval tým ZŠ Jaroslava Seiferta na Mělníku pod vedením Jitky Majerníčkové

5. 20. srpen 1969 a tři týdny v cele na Pankráci v příběhu Miloně Nováka Zpracoval tým Gymnázia Františka Palackého v Neratovicích pod vedením Vladimíra Beránka

6. Vyhnání ze statku v Zálezlicích v příběhu Jarmily Pacltové Zpracoval tým ZŠ a MŠ Byšice pod vedením Marcely Markové

Prezentace všech příběhů je zveřejněna na webu Mělnicko (2022/2023) – Příběhy našich sousedů (pribehynasichsousedu.cz).

Taneční sál ve čtvrtek se zaplnil diváky. Akci zahájil Luboš Dvořák, programový ředitel Signál rádia v Mladé Boleslavi. Úvodního slova se ujal Tomáš Martinec – starosta města Mělník, Miroslav Hrdý – starosta obce Dolní Beřkovice, Jana Poláková – starostka obce Byšice, Jana Hanslíková – místostarostka města Neratovice a Jitka Králová – ředitelka Regionálního muzea Mělník. Všechny přítomné pozdravil Petr Uhrík, vedoucí rozvoje vzdělávacích projektů Post Bellum.

Projekt není soutěžní, přesto byla přítomna porota ve složení historik, novinářka a učitelka, která posuzovala prezentace pro zpětnou vazbu k práci jednotlivých týmů.

Prezentace příběhů byly natolik kvalitní a vyvážené, že by bylo velmi těžké určit nejlepší.

Všichni byli nejlepší a všichni byli vítězové. Zachovali pro budoucnost, pro paměť národa tolik cenné vzpomínky pro další generace.

Tak na shledanou zase příští rok!

pivoňky, první růže...

Prostě dnes květinový. Poupata pivoněk, první letošní mrňavá růžička a další barvy z naší zahrady. 

A taky jsem neodolala vyfotit opět třešeň. 

Hezký barevný den nám všem.