úterý 26. února 2019

malí velcí cestovatelé



foto Tereza Veselá 

Každý to máme jinak. Někdo s dětmi cestuje, někdo to považuje za náročné.
My jsme vždy cestovali se svými třemi dětmi a ani nás nenapadlo, že by to mělo být jinak. 
Těšili jsme se na to, že s nimi budeme celé dny a konečně budeme mít čas hrát a povídat si v rozsahu, na který nebyl čas v běžném životě. 
A když jsme se z dovolené vraceli, vždy nám to bylo líto, že už tohle soužití každou minutou končí.
Ano, za hranice jsme necestovali. Jednak to nešlo a druhak jsme na tom ani nebyli tak dobře. 
Poprvé jsme se s dětmi podívali za hranice do Německa po revoluci, když bylo nejmladšímu dítěti dva roky. 
A pamatuji si, že jsme byli tenkrát na dovolené v Jablonci u přehrady a k hranicím jsme se přiblížili autem a přes hranice jsme šli pěšky. 
Dnes jsou samozřejmě jiné možnosti a vycestovat se dá ze dne na den, když jsou zrovna letenky za pakatel. Občas se stane, že máme všechny tři dospělé děti najednou v zahraničí a některé ani nestíháme, někdo cestuje za prací a pohybuje se ve dvou zemích, takže někdy ani nevíme, že Linda připravuje nějaké představení v Paříži.
Tak to byl jen úvod k tomu, co chci zaznamenat. 
Snad si tyto moje úryvky ze života někdy vnoučata rádi přečtou.
Lola s Alánkem jsou opravdu velcí cestovatelé. A kromě běžných zemí navštívily Ameriku, Čínu a byly i za polární září. Cestují od malinka se svými rodiči a nikdy nezůstaly doma. A myslet si, že cestování není pro malé děti, tomu odporuje to, co v nich zůstává po každé cestě a začínají znát svět ve třech a pěti letech víc než já. 
Eifelovka to je synonymum pro: Babi, tady bydlí teta Linda (no teď už její startovní zemí Česko) a tam jsme byli. To je Paříž. 
Tohle Lolinka rozpoznala na fotkách ve svých dvou letech.
V pátek odletěli do Izraele a tomuto rychlému rozhodnutí předchází malý příběh, který chci tady zaznamenat.
A vlastně podporuje můj názor, že s dětmi lze cestovat v jakémkoliv věku a vždy je to obohatí. 
Lola a Alánek začaly chodit s dcerou do galerií, ostatně já jsem naše děti brala všude od útlého věku, a už je to baví. Minulý týden byly v Národní galerii ve Veletržním paláci, kam chodí často na výtvarné dílny. Před tím už zvládnou prohlídku obrazů. Vydrží tak hodinu a tentokrát zbývalo do dílen ještě dost času, tak se zastavili všichni v knihkupectví, které je rovněž v areálu.


Alánek, v červnu mu budou čtyři roky, přiběhl za dcerou s knihou o Izraeli s dotazem: mami, můžeme si to koupit? Podobné knihy kupují před každou cestou, tak proč ne teď.
Doma si knihu prohlížejí a Alánek najednou povídá: můžeme se tam někdy podívat?
Naše Tereza odpovídá: určitě se tam někdy podíváme. 
Ale v naší rodině jsou zvykem rychlá rozhodnutí.
Jen tak letmý pohled na cenu letenek a už se v pátek letí.
Tentokrát určil cíl cesty Alánek.
Poprvé.
Každý den mám reportáže ze země, kam už se vzhledem ke svým zdravotním problémům pravděpodobně nepodívám a rozhodl o tom tentokrát a poprvé Alánek. 
A já se každý den kochám a dozvídám se, že Mrtvé moře na omak působí jako olej, který na víc pálí a voda nadnáší tak, že máš problém si stoupnout.


28 komentářů:

  1. Ta fotka s obrazem je fakt boží.
    Máš to fajn, že máš reportáže z cizí země. Pohled a postřehy dětí jsou často udivující. Dospělí často danou záležitost nedokáží tak trefně pojmenovat.
    Měj hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, ano přesně tak, děti nejsou ještě ničím zatížené, žádnými předsudky.. Měj pěkné dny.

      Vymazat
  2. Zdravím, ty fotky na pláži jsou moc krásné.
    Taky cestujeme s dětmi, ale je to dost fuška. Loni nás napadlo jet v únoru na pár dní do Paříže (bydlíme v Lucembursku, takže vlakem to jsou 2 hodiny), ale chodit tři dny po městě v hnusné zimě nebylo nic moc. Nakonec jsme rádi, teď tam řádí žluté vesty, tak už bych se s dětmi bála. Starší si už cestování užívá, pamatuje si už Itálii, Holandsko, touží jet na Slovensko :-D Uvidíme, co letos "řekne" na Mallorcu naše mladší, té budou skoro 2 roky. Minulý rok jsme jí tahali s sebou, aniž by jí přišlo zajímavé, že ten píseček, na kterém se plácá, je u moře. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle mého nejde vůbec o to, jestli si dítě něco pamatuje či nikoliv, já si toho spoustu taky nepamatuju, ani co bylo před pár lety v Paříži, o tom to přece vůbec není, ale obohacení člověka, života a překročení svojí malosti to určitě je. Přeji hezké dny.

      Vymazat
    2. Souhlasím.
      Obzvlášť když se děti (i velký lidi:) setkají s něčím tak mohutným jako je moře, hory, hvězdná obloha...

      Vymazat
    3. Přesně tak a navíc si překvapivě děti pamatují, kde byly. Před výjezdem se vždy seznámí se zemí, kam letí, prostřednictvím knihy a pak mi zaujatě vyprávějí: babi, tam musíte s dědečkem letět :-)

      Vymazat
  3. Marti,
    fotka dětí se mi také moc líbí !
    Alánek je fešák :-)
    Rychlá rozhodnutí bývají nejlepší !
    Já se přiznám, že ráda cestuji, i s dětmi, i když Šíma má v autě často problém :-o
    Ale vlastně nejčastěji jen po naší zemi.
    I když máme dnes ty možnosti, tak ty finance vkládáme do bydlení a asi nám chybí i ta odvaha, znalost jazyka,...
    Je super, že tvé děti i vnoučata cestují a poznávají svět !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilonko, u nás se taky cestuje po Česku, ale věnují se tomu víkendy či menší dovolené. Měj se krásně.

      Vymazat
  4. Marti, Vaše vnoučátka mají štěstí, že mohou s rodiči poznávat svět. My jsme s dětmi cestovali po naší zemi. Doufám, že se i naše vnoučata jednou někam podívají. Zatím musí rodiče investovat do dokončení domu a jeho okolí.
    Fotografie dětí u moře i na výstavě jsou kouzelné.
    Měj se krásně. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, samozřejmě někdo je na tom líp a hůř, ale za penězi se skrývají oběti, aspoň u nás, daň je hodně náročné práce, málo osobního času a i hodně pracovního cestování. Měj hezký večer.

      Vymazat
  5. My jsme s dětmi také cestovali jenom po naší zemi, ale z dnešního pohledu to bylo velmi málo. Dnes jsou děti neustále v pohybu :o) ať u nás, či v zahraniční. Rodiče jsou na tom většinou mnohem ekonomicky lépe a mohou si dovolit takto cestovat. My obraceli každou korunu. A také mají velikou výhodu, že umějí jazyka a snadno se v cizině domluví. Takže dnešní děti mají veliké možnosti. Pamatuji si, jak jsme "mohli" vycestovat do tehdejší Jugoslávie k moři, ale povolili jenom jedno dítě, druhé muselo zůstat doma s babičkou. A ten náš, tehdy pětiletý nejstarší, si z toho, že byl poprvé u moře, vůbec nic nepamatuje :o))).
    A fotky jsou moc pěkné Marti.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ekonomicky lépe jsou na tom jak kteří.Někteří velmi špatně.Nicméně naprosto souhlasím,že s dětmi můžete v podstatě všechno.Brala jsem je na výstavy,muzeí.Cestovali jsme po republice,na Slovensko i do ciziny.Nikdy nás neobtěžovaly.Mějte se všichni krásně.JP ps.občas je smutné,že dětičky znají...teda údajně znají Kretu,Řecko....a neznají svou vlast.

      Vymazat
    2. Alenko, to jsou fotky dcery, ale to jsem psala a je na nich vidět, že je fotografka. Je dobře, že dnes je cestování jednodušší. Měj pěkné dny.

      Vymazat
  6. Zajímavé téma, milá Marti.
    Naši mladí také berou všude sebou obě moje vnučky, my s mužem, pokud oni někam letí, sledujeme trasu letu tam i zpátky ( jako magoři na to koukáme na obrazovku! ),
    ale já je beru hlavně po republice, aby poznávaly naše krásy. S rodiči jezdí v zimě na jednu lyžovačku na Šumavu, nebo do Krkonoš, pak ještě jednou Rakousko nebo Itálie
    ( Alpy ), v létě různě, někam k moři, ale i do hor v Rakousku, mohou si to dovolit a pravdu má Jířa P., že to nemůže udělat každý. Každý ale může své děti podarovat svým časem, o prázdninách je vzít někam k vodě a povídat si s nimi. Malé děti neřeší, zda jsou v Egyptě nebo někde v Horní Dolní u potoka!
    Není to jen o penězích. Kdekdo prokouří dva pořádné zájezdy za rok. Cestování zdar! Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, taky sledujeme občas trasu. A dnes to vlastně nemělo být téma, jen jsem chtěla zaznamenat tuto událost pro budoucnost. Měj pěkné dny.

      Vymazat
  7. Marti, s dětmi jsme také cestovali po naší krásné zemi a občas do Chorvatska. Dnes je vše ještě jednodušší, ale stejně obdivuji dceru, že se jen tak rychle sbalí a vyrazí tak daleko. To já bych nedávala a musela se dlouho připravovat, možná i psychicky. .o)
    Fotky od moře jsou nádherné, hotový balzám na duši. Kochám se a už se těším na další fotky z cest. Tedy pokud nějaké zveřejníš. .o)
    Měj krásný večer. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, ona s dětmi cestuje do zahraničí se zetěm, ale v Čechách s nimi cestuje sama, třeba na Moravu a tak. My na nějaké extra balení nejsme, vždy se u nás balilo těsně před odjezdem, ale je pravda, že občas něco chybělo :-) O fotkách dcery jsem neuvažovala, že je zveřejnění, ale ona fotí nádherně, tak se jí zeptám. Měj pěkné dny.

      Vymazat
  8. Marti, ta fotka z galerie je fakt pěkná. Cestovat se dá všude - když to jde, tak do zahraničí, ale i v Česku to stojí za to.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, no děti cestují i u nás, ale většinou o víkendech. Ta fotka za galerie je dojemná, viď? Měj pěkné dny.

      Vymazat
  9. Dost dobré fotky, prodával bych je. :)

    OdpovědětVymazat
  10. Marti, stále víc pociťuji důležitost vlastního názoru, vlastní zkušenosti. K tomu je cestování a poznávání jiných zemí, jiných kultur jako dělané. Je to vklad do budoucnosti, děti si nedají vnutit žádná cizí hodnocení a soudy. Taky mám děti stále někde ve světě a jsem moc ráda, že ta možnost je.
    Fotky jsou úžasné!
    Měj pohodový den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, pod tohle se můžu jen podepsat, cítím to stejně. Měj pěkný den.

      Vymazat
  11. Marti, ty fotky nemají chybu! Úžasné!
    Odcestování na rychlo, to trochu závidím, tohle já neumím. Já vše plánuju dost dopředu :D No, potřebuju vždycky navíc ještě hlídání pro psy, želvy, papouška :o)
    Těším se zase na nějaké fotky, uřčitě tu nějaké ukážeš, viď? Izrael musí být nádherná, tam bych se jednou podívala moc ráda!
    Měj prima dny, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Péti, u nás se moc neplánuje, i když máme většina z nás taky zvířata. Ale každý to máme jinak. A fotky na přání z Izraele už jsou na blogu. Měj se krásně.

      Vymazat
  12. Pokud si děti pořídím, jednak jsou mou součástí a jednak by mi cestování bez nich nechutnalo. Když si mám užívat, radovat se, mělo by to být i součástí rodiny.
    S dcerou jsem cestovala celý život rekreačně i za poznáním, nu a od minulého roku jsem na cestovatelský seznam přidala i vnučku.
    Nádherné fotografie a vašim mladým fandím, dávají dětem do života víc, kus sebe, kus života a zkušeností.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blondýnko, přesně tak, já jsem si je porodila a já chci s nimi trávit čas. Ale s tímhle názorem jsem měla vždy problém a někdy i bojovala, páč si na děti dělal nárok někdo jiný.

      Vymazat
  13. Marti, já bych to napsala přesně jako blondýnka.Všude děti jezdily s náma a teď když chtějí a hodí se jim termín, bereme vnoučata taky.Martina

    OdpovědětVymazat