pátek 29. května 2020

posbírané 11


Linh art foto

Vlastně nevím, jestli tohle nebude už poslední díl. 
S uvolňováním se už začínají postupně vytrácet vtipy o koronaviru a lidová tvořivost. Začínáme mít zase jiné starosti a taky víc práce.
 A přiznám se, že mi možná tohle sbírání bude paradoxně asi trochu chybět.
Růži, díky za tvoje přispění vtipy, které bych možná ani neobjevila.
Uvolnění mi samozřejmě přináší radost a pocit znovu trochu nabité svobody. Znovu můžu psát "na živo" s vlastními prožitky a ne od stolu. 
Ostatně psát od stolu je někdy mnohem náročnější než osobní setkání s povídáním na diktafon. Je to více telefonátů, více emailů, přemýšlení o otázkách, páč když nejste přímo v centru dění, někdy ani nevíte, na co se přesně ptát. 
Já vím, že takhle pracuje hodně novinářů, ale já potřebuji osobní prožitek, pokud to jde.
Na závěr něco z Ameriky. Už jednou jsem tady dávala postřehy Mámy za vodou, která žije v New Yorku. 
Tak dnes opět trochu smutná bilance od někoho, kdo to žije.

Postřehy z koronavirové Ameriky
Nic víc vám vaši smrtelnost nepřipomene líp, než projet kolem přídavné márnice přistavené na parkovacím pruhu vedle nemocniční pohotovosti. Pamatuju si, jak se v březnu tyhle přídavné bílé mrazicí přívěsy předělané na pojízdné márnice začaly objevovat na nemocničních parkovištích a dvorech, pokud možno na skrytých místech.
New York je na tom mnohem líp, ta márnice kolem které jsme jezdili kdykoliv jsme chtěli navštívit tchána s tchyní, tak ta zmizela a na parkovacím místě zůstala jen krytá rampa.
Mezitím v Americe
Státy se poměrně rychle otvírají, ač jim křivka infekce většinou stoupá. Ode dneška se otvírají i kostely, což vzhledem k mega kostelům může být hodně zajímavé.
V Čechách zase začala školní výuka, u nás nezačne, začíná se objevovat čím dál víc možnost toho, že nezačne ani v září a pokud začne, tak nejspíš s polovinou dětí ve třídě, kdy by se děti střídaly podle týdnů. Některé univerzity, třeba Kalifornská, už teď oznámily, že zimní semestry budou probíhat pouze online.
Mezitím v Americe
Vláda schválila finanční pomoc pro malé podniky a živnostníky, jenže nějak jim nedošlo, že pokud má firma pod 500 zaměstnanců, opravdu není malá.
Nájem je jedna z věcí na kterou teď lidé nemají, od začátku května tady probíhá největší stávka nájemníků za posledních 100 let. Na vyhazov z bytů je vyhlášené moratorium do poloviny srpna, ale pokud lidé nemají na nájem v květnu, těžko budou mít v srpnu našetřeno na nájem za šest měsíců. Problém v neplacení nájemného se vztahuje hlavně na komerční prostory, ze kterých má město New York velkou část rozpočtu, Zajímavé, je, že komerční nájem se rozhodly neplatit i velice solventní firmy s finančním zabezpečením.
Mezitím v Americe
Prezident, který ještě pořád nepřišel na to, že oranžová není přirozený odstín a nedělá ho ani mladším ani krásnějším, se rozhodl, že se bude sám medikovat anti malariky.
Se ztrátou zaměstnání, která bude v mnoha případech permanentní, se ztrácí i zdravotní pojištění, k minulému týdnu to vypadalo, že o pojištění může přijít až 27 milionů Američanů.
O zdravotní pojištění ale přichází i rodiny pozůstalých po esenciálních pracovnících, kteří se nakazili covidem během svojí práce. A tak rodiny zdravotníků, ale i hasičů a, učitelů a jiných nemají čas na truchlení a musí si během 30 dnů od úmrtní najít jiné zdravotní pojištění, pokud na to mají.
Mezitím v Americe
Trump a jeho vláda se snaží ztížit možnosti čerpání jakékoliv finanční podpory...pro ty, kteří ji potřebují, ale nemusíme se bát, milionáři milionáři zůstanou, do zákona o snížení dopadu covidu se totiž nějakým divným způsobem dostal dodatek o odškodnění a pomoci lidem, kteří si vydělají nad 1 milion dolarů za rok. Ten dodatek je tak divný, že se ozývají i republikánští zákonodárci.
Infekce koronavirem klesá, co ale naopak stoupá je špatná finanční situace lidí. Lidé tu mají hlad a to neříkám s nadsázkou. Podle posledních studií má jedna rodina ze šesti nedostatek jídla pro své děti. Trpělivě čekající fronty lidí se kroutí kolem bloků domů. Lidé stojí třeba v dešti a třeba čtyři hodiny až na ně přijde řada a oni dostanou krabici s jídlem. Ano, tohle se děje v New Yorku v největším městě jedné z nejmocnější země světa. Kdo tohle neviděl nepochopí.
S manželem pracujeme na projektu, kdy už od začátku dubna sledujeme dobrovolnické skupiny, které jsou teď v každé čtvrti a které vydávají jídlo, pomáhají lidem s pojištěním, a s léky. Tyhle skupiny se začaly formovat už na konci března, kdy začal problém s dodávkou jídla, nemocí a ztrátou zaměstnání. Situace v New Yorku je dost špatná, ať se lidé snaží jak chtějí to nevidět, pokud jste v terénu, tak vidíte jak špatné to je. Když si povídáte s lidmi, kteří ač se bojí o svůj život, přeci jen jdou pomáhat, tak vidíte naději a vidíte lidskost, která tu existuje. Vidíte pákistánského muslima, který spolu s ortodoxní židovkou pomáhá rozdávat jídlo ruským důchodcům. Tohle je ten New York, který stojí za to vidět.

A teď trochu odlehčení???
Nebo na zamyšlení.
Jo ještě musím něco přidat. Po ránu jsem náhodou narazila na rozhovor s husitskou farářkou Martinou Viktorií Kopeckou Když padají masky. Je zajímavý a hodí se sem tématem, tak pokud máte náladu, za přečtení určitě stojí. 
Mějte pěkný pátek a připomínám, do neděle ještě hrajeme.










V téhle koláži je jedna fotka moje. Fotila jsem z dálky, byla tam tma, a je to rozmazané. Je to na výstavě v Kralupech.



7 komentářů:

  1. Marti, dnešní příspěvek má od všeho trochu. Je dobře znát informace přímo ze života a ten je teď v Americe pro obyčejné lidi hodně těžký. Sympatickou paní farářku jsem měla možnost několikrát vidět v televizi. Rozhovor s ní jsem si ráda přečetla.
    Do sbírky humoru jsem ráda přispěla, s úsměvem se lépe žije. Tvoje fotka do té sbírky krásně zapadla.
    Měj pěkný den. Růža

    OdpovědětVymazat
  2. Marti, pěkná "sbírka". Já jsem dneska poslední den na home-office a od pondělí vplouvám do běžného pracovního provozu, kdy akorát budu nakupovat a jezdit MHD s rouškou... A doufám, že se postupně do běžného provozu bude vracet i život celkově.
    Hezký víkend

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě děkuji za super vtípky...🤣🤣🤣🤣🤣👌

      Vymazat
  3. Marti, to je také velice zajímavě čtení. Hezky jsi to napsala. Četla jsem i o dění Americe..Zemi splněných snů...jak pro koho. Stále platí jedna velká pravda a to, že sytý hladovému nevěří. Je to alarmující, co tam se děje a jak je situace podceňovaná. I v Evropě se nám smáli a nakonec se viděli a uznali, že se včasná a důkladná opatření vyplatila. Paní farářku jsem už viděla v jednom pořadu a je to moc prima paní. Obdivuji ji. Děkuji za zajímavé čtení. Přeji Ti Marti moc krásný víkend.

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj,
    moc pěkně jsi to pojala, fotky mě pobavily, stav v USA celkem vyděsil, ale něco podobného jsem čekala. U nás ve škole byly teď praktické maturity, kolegyně musely mít štíty...Jsem zvědavá, jak to bude vypadat za dva týdny, kdy začnu zkoušet na ústních já.

    Měj se krásně!
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
  5. Marti, děkuji za tu legraci, protože report z USA není legrační ani trochu.
    Měj hezkou sobotu, Helena

    OdpovědětVymazat
  6. Holky, díky za milé komentáře. Přiznávám, že se nějak nerada loučím s tímto svým malým projektem. Na druhou stranu je dobře, že končí. Měl být vlastně jen po dobu karantény, která pomalu končí a to je dobře. Mějte pěknou a pohodovou sobotu. Já ji mám dnes pracovní a téma přesahuje náš region, tak snad přinesu i nějakou reportáž na blog.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.