a všechny moc zdravím po měsíci už z domova. Protože jsem pracovala jak v nemocnici, tak na rehabilitační klinice na Malvazinkách, už mi nezbývala energie na psaní a čtení blogů. Počítám, že během pár dnů se vrátím do svých kolejí.
Dnes mám pro vás malý příběh ohledně uvítacího výboru. No, čekala jsem, že po měsíci bude na mě Sára naštvaná anebo bude mít radost, že jsem doma. Kdo předpokládáte, že za A je správně, máte pravdu. A Sářin postoj ke mně i ze zvednutým ocasem, můžete vidět na první fotce.
Takže žádné vítání nebylo, žádná velká radost z návratu ztracené dcery, jen letmé přitulení k noze. Pak se ke mně otočila zadkem a neustále bouchala rozzlobeně ocasem a že slyší moje ty můj broučku, ty moje zlatíčko a další spoustu něžností, bylo poznat jen podle hejbajících se oušek. Seděli jsme venku na zahradě a snad půl hodiny se ke mně nemínila vůbec otočit. Reagovala pouze na to, když šel můj muž před dům pro něco do auta, to hned zpozorněla, hluboce si povzdychla a začala se uklidňovat, až když jsem jí říkala, že se páníček hned vrátí, pak ke mně milostivě kníkla, jako že rozumí. No bylo vidět, jak jí to šrotuje v hlavičce: panebože panička nevím, jak dlouho tady bude a ještě odchází on?!
První hodinu se od muže nehnula, furt si ho hlídala a se mnou fakt nemluvila.
Asi po hodině se to zlomilo, přišla ke mně a pořád chtěla hladit, což je horor, protože se nesmím ohýbat. Pak jsem šla klasicky k počítači chvíli pracovat, přišla za mnou, musela jsem jí dát na zem obal na počítač (jednou mi spadl, Sára si na něm ustlala a od té doby tento rituál vyžaduje), označkovala si čumáčkem moje berle jako cizí element a pak na obalu usnula a já seděla u počítače, dokud to šlo, protože jsem věděla, že jakmile se pohnu, tak půjde pryč. Vydržela jsem kvůli ní skoro hodinu. Dnes jsme nějak spolu posnídali, všechno trvá strašně dlouho, ale jde to. A teď, zatím co píšu, opět Sára spí na obale u počítače, aby mi byla blízko.
Na posledních dvou fotkách ze včera už spí konečně u mě. S berlemi se špatně fotí, tak omluvte kvalitu "obrazu", porucha není na vašem přijímači.
Všem přeju hezký den.
Marti, vítám tě ,,doma,, na blogu a takhle hezké fotky vaší Sáry jsi, promiň, ještě nenafotila - sluší jí to, je KOČKA. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatMarti, vítej doma, vítej mezi námi! Sára ti jistě brzo odpustí, ty se opatruj, ať si brzo fit!
OdpovědětVymazatPřeji hezký den. Helena
Vítej zpátky. Chybělas nám
OdpovědětVymazatMarti, zdravím a vítám zpátky ! A mám taky radost, že už s Tebou Sára mluví :o). Měj se dobře, hodně zdraví. Lenka
OdpovědětVymazat