úterý 22. srpna 2017

deprese versus blbá nálada


Občas mě fakt překvapí, jak se dokáží lidé vyjadřovat naprosto nekompromisně k problému, o kterém nic nevědí a ani se o něm nic nesnažili zjistit, páč kdyby znali příběh, nemohli by hloupě radit a ubližovat lidem okolo.
Už potřetí během týdne jsem se setkala s názorem, že deprese je v podstatě blbá nálada, za kterou může lenost a věčná nespokojenost a tyto komentáře byly právě určeny lidem, kteří touto nemocí trpí. Lidem, kteří se svěřili na blogu, ve svém osobním deníku či jinde a negativní reakci rozhodně neočekávali.
Vím, že se pouštím do značně kontroverzního tématu.
Deprese je nemoc a s blbou náladou nemá nic společného. A chytré rady,  jako proboha proč máš depresi? vždyť máš muže, děti, hezkou práci, tak si užívej života, jsou fakt scestné. 
A rada: sedni na kolo a bude po depresi, mě fakt dostala nejvíc. 
Kolo pomůže na blbou náladu.
O depresi vím celkem dost, ale osobní zkušenost nemám. Žít s ní musí být peklo a ušklíbat se a myslet si, že já bych si s tím ale uměla poradit, je velmi krátkozraké. 
Rozhodně neuměla. A vím, o čem mluvím.
Zažívám teď něco podobného, ale opravdu jen vzdáleně, co trochu depresi připomíná. 
Deprese to ale rozhodně není. To bych pravděpodobně ani nebyla schopná být na blogu v takové frekvenci, jako jsem.
Po nehodě, většina z vás ví, už o tom nechci psát a vracet se k tomu, jen se mi moje zkušenost teď sem hodí a navíc trochu osvěty není v tomto případě vůbec od věci, se pořád léčím. 
Po poranění mozku - těžký otřes, prasklá lebka atd. mám postkomoční syndrom a beru něco podobného jako antidepresiva. Jsem jako na houpačce. 
Vždy jsem byla pozitivní člověk, který se dokáže těšit z maličkostí a nadchnout se pro každou pitomost, co život přináší. My s mým mužem jsme byli věčné dva protipóly. Pro mě je sklenice z poloviny plná, pro mého muže z poloviny prázdná. 
Od února jsme si role vyměnili a pro mého muže je to určitě těžší než pro mě.
Moje léčba je prý nadlouho a mám vydržet, nikam nespěchat, půjde to pomalu.
Mám dobré dny, těch je zatím pořád málo, i když přibývají a mám špatné dny. Vlastně od nehody se úplně nedokážu radovat z maličkostí, ne vždy bývám pozitivně naladěna. V tomto stavu si neuvědomují, že od nehody došlo k výraznému zlepšení, ale srovnávám se s tím, kým jsem byla před nehodou. Sice si to logicky vysvětlím, ale to je tak vše. Když mám špatný den, nechce se mi vstávat, nechce se mi nic dělat, nechce se mi s nikým kromě mého muže mluvit, netelefonuji, nečtu, jen tak přežívám. Nic mě nebaví. Jsem strašně unavená a po obědě většinou usnu, což mě teda fakt štve, 
ale nic s tím neudělám.
U mě je ale předpoklad, že po pár dnech přijde jeden dobrý a já budu zase činorodá a život mě bude bavit. Pořád ale čekám na tu dobu, kdy, když zazní hudba, začnu okamžitě tančit jako na diskotéce i s luxem v ruce. Zatím ta doba ještě nepřišla, Letos jsem ani nešla na naši diskotéku na koupališti, páč bych to nezvládla. Doufám, že se ta doba zase vrátí a já si zase pustím Jacksona na plné pecky a rozbalím to naplno. 
Když mě takto vidí můj muž, tak okamžitě konstatuje: 
vidím, že už jsi dlouho nebyla na diskotéce, viď? Těším se, až tato věta zase zazní.
Dnes jsem si tady hodně "odkryla záda" a hodně se otevřela. Není to proto, že bych měla potřebu sdělovat svůj problém na blog a svěřovat se vám, mým virtuálním přátelům, kteří mě čtete a čekat, že mě snad někdo bude litovat. Litování fakt naprosto nenávidím. Mně fakt nepomáhá a ani já se nelituji, cože se mi to stalo a na viníka se fakt nezlobím. Schválně to nebylo. To je prostě život. 
Napsat o sobě mě přiměly ty stupidní názory, se kterými jsem se setkala během pár posledních dnů. 
A chtěla jsem svou trochu zpovědí lidem s depresí dát najevo, že ne všichni si myslíme, že je to blbá nálada. Někteří z nás vědí a poukazování na pozitiva života v tomto případě fakt nestačí.
Tak si nechme svoje uštěpačné komentáře a neubližujme nevyžádanými 
a nepotřebnými hloupými radami.
Na závěr moje tradiční: žij a nech žít.

34 komentářů:

  1. Hezké dopoledne,
    zaujal mne článek,protože poslední dobou si říkám,kde se třeba u mě bere tak častá špatná nálada,takový nezájem o nic,je to častější než dřív,že se z ničeho netěším a přitom bych chtěla,ale nastane třeba ráno,že se mi s jediným člověkem s kterým žiju ani mluvit nechce.Tím,že celodenně pečuju o jeho 90 letou maminku a vstát do toho kolotoče musím ,tak jsem někdy divná,nepříjemná a ani nevím kde se to bere.Vrací se to častěji a tyhle deprese mě napadly,jednou jsem se odvážila jít s tím i za doktorkou a ta mi řekla,že to je počasím,že jsme byli zvyklí na sluníčko a že je to prostě útlum počasím.Tak už jsem to dál s nikým neprobírala.Názor mého muže,běž se na chvíli ven projít mezi lidi bude Ti líp,taky vím,že opravdu nebude.Musí to být po té nehodě těžké a věřím,že dobré dny přijdou a že jen tělo a mozek mají takové odpočinkové dny a čerpají sílu na návrat třeba na tu diskotéku.Co nejhezčí den od nás.
    Renča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Reny, domnívám se, že ta tvoje nálada souvisí s každodenní zátěží, kterou si s sebou neseš a ani se ti nikdo nemůže divit. Tahle každodenní velká starost ti už nedává prostor na radování se z maličkostí. Přeji ti lepší dny a děkuji za tvůj komentář.

      Vymazat
  2. Milá Slunečnice, ve svém okolí mám člověka, který má deprese. Opravdové deprese. Ve svém okolí mám i člověka, který udílí rady typu,,sedni na kolo a bude po depresi". Ten člověk je ale hrozně hodný, nechce ublížit, jen si nedokáže představit, co člověk v depresi prožívá. Nepochopí, že se to vůlí nedá změnit. Tím nechci citované komentáře nějak obhajovat, chraň bůh, chci jen poukázat na lidskou nevědomost a neinformovanost, možná na nedostatek empatie mezi lidmi.
    Tebe obdivuji. Že jsi po nehodě jsem zaznamenala, ale v Tvých příspěvcích se Tvé problémy rozhodně neodrážejí. Ba co víc, svými komentáři dokážeš povzbudit druhé. A že někdy po obědě usneš? To já o víkendu také a docela si to užívám:-).
    Přeji Ti ať těch špatných dnů je co nejméně a ať si brzy zase zatancuješ s vysavačem:-).
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Henrieto, ano to chápu, ale pokud jsou rady udíleny osobně, je možnost ledacos vysvětlit a bránit se. Já jsem se ale setkala nyní s opravdu nenávistnými komentáři typu, začni žít a přestaň s tím otravovat a litovat se. Nechtěla jsem je sem psát, ale chtěla jsem reagovat. Moc děkuji za tvůj krásný komentář. Potěšil mě.

      Vymazat
  3. Paní Slunečnice, jak jste to krásně napsala. Lapala jsem po dechu, jak nevhodně se ženy vyjadřují k depresím J.G. Je to k nevíře. Sebevědomí a nebo spíše nevědomí lidí, kteří se k depresím vyjadřují mne vytáčejí. Je to asi jako s migrénou - kolik lidí se k ní vyjadřuje, že je to bolení hlavy rozmazlené baby. No jo, ti všichni mají titul MUDr. a mohli by léčit na dálku. Všem trpícím a postiženým držím palce. Zdraví Iwka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iwko, ano u J.G. to bylo první setkání a v dalších dnech jsem se s podobnými reakcemi setkala naprosto nechtěně bez vyhledávání na dvou dalších fórech. To už mě přimělo reagovat. Děkuji a hezké dny.

      Vymazat
  4. U Jany jsem to také četla a ty komentáře jsou HNUS!!
    A není to první blog, kde jsem byla překvapená odpornými komntáři.
    Občas mám potřebu také vyjádřit s něčím svůj nesouhlas (zabrblat si pod vousy), ale nikdy by mě nenapadlo veřejně či anonymně jej publikovat. Tak když mě nějaké téma štve, tak ho raději nečtu!
    A moc mě mrzí, že se musíte stále ještě potýkat s následky nehody. Myslela jsem, že už je fajn. Příspěvky pište, mám je ráda a Vaše kočka mě baví:-) jen mám míň času reagovat.
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, taky to nechápu, proč ty odporné komentáře, když se mi něco nelíbí, tak to prostě nečtu a nechodím tam ne? Jarko, děkuju :-)

      Vymazat
  5. Ti, co ,,radí" si ničím podobným neprošli. Někteří tím opravdu chtějí pomoct, a někteří spíš ublížit a těm se divím já, že vůbec ztrácejí čas psaním uštěpačných komentářů. Mám kamarádku s depresemi a jsem ráda, že v sobě našla sílu poradit se s odborníkem a že jí je teď delší dobu díky lékům dobře. Sama jsem si prošla obdobím, kdy jsem nevěděla kudy dál a cítila jsem spíš úzkost, ale příznaky, které popisuješ, byly podobné. Nechtělo se mi nic, vůbec nic... Byli lidé, kteří přestali s návštěvami u nás, pak ti, co radili a ti, co se nevyptávali a pomohli mi nejvíc tím, že mě nutili přemýšlet o něčem jiném. Třeba ušít sukni do tanečních, vymýšlet náměty na tvoření do Klubu KK, který kvůli tomu vlastně vznikl. A tak mě ty moje ,,holky" postupně tahaly z bahna, a moc jim děkuju. Mozek je chemie a co se v něm stane, neví nikdo. Co prožíváme uvnitř, víme jen my. Všechno chce čas. U mně to byly tři roky a to, co mě tehdy napadalo, to nemůžu ani říct... Pořád bojuju, ale to zlé je snad za mnou, člověk pak zjistí, že některé věci jsou pouhé hlouposti. Nějak jsem se rozepsala a tak končím. Držím pěsti pro štěstí!
    Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivanko, díky za svěření se. Také ti přeji dobré dny.

      Vymazat
  6. Držím palce, ať je brzo líp! Já teď nějaký čas blogy nečetla, tak nejsem v obraze, ale doženu to. Je skvělé, že máte krásný partnerský vztah. To pomáhá na všechno. Spolu to jistě brzy zvládnete. Myslím na vás...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petro, děkuji. Ono to zvládnutí je bohužel o těch práškách, a tak to jde trochu mimo nás, ale už je líp, pomalu, ale je :-) A ve dvou se to líp zvládá.

      Vymazat
    2. Já rozumím. O tom zvládání jsem myslela, ale "blbě" napsala... Držím palce✊

      Vymazat
    3. Péťo, ještě jednou moc děkuji a díky za návštěvu. Hezký večer.

      Vymazat
  7. Držím všechny moje palce,ať je líp.Já mám osobní zkušenost s bipolární poruchou v rodině,bohužel.Psychiatrie je stále někde na okraji zájmu ministerstva,pojišťoven ,je nedostatek odborného ošetřujícího perzonálu,omezená místa v nemocnicích...A psychicky nemocný člověk se v tom guláši těžko orientuje,pokud nemůže pomoct rodina,končí to mnohdy velice smutně...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mirko, děkuji. Tak to znáš bohužel zblízka. Pěkné dny.

      Vymazat
  8. Dobrý večer Marti, před asi 6lety jsem si chtěla založit taky blog
    a ráda jsem chodila čučnout taky na blog paní Balatkové.Pro mě to byla moc šikovná paní ,myslím že měla tři děti.Krásnou domácnost.Jako bšechny blogérečky kam chodím na návštěvy
    Skončila kvůli závisti jednoho anonima
    A pořád se najdou.To mě odrazuje
    a vadí, že se nepodepíší alespoň pod komentář a ubližují.Já mám nemocného bratra už 40let. Je schizofrenik.Starala se o něho mamka,ale před 12 lety zemřela

    Je to strašná nemoc, ale.pere se s ní statečně.Hodně svého života strávil po psychiatrických léčebnách.S manželem jsme mu koupili malý byt,každý den si telefonujeme a jezdíme ho kontrolovat.Samozřejmě, že je pod lékařským dohled a jedné organizace pro takto nemocné
    Mohla bych se vypisovat,co jsem s ním zažila, kdo nezná tuto chorobu,neví jak je strašná.Přeji Vám hodně zdravíčka.Mějte krásný zbytek večera.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobré ráno Martino, já jsem se na blogu s negativním komentářem tedy nesetkala, mám kolem sebe samé příjemné lidi, na které se těším, ale nemám tak širokou obec čtenářů třeba jako moje dcera blogerka. Ta měla negativních komentářů před časem dost a to takových, ze kterých tekla závist a občas mě to přinutilo i reagovat. Zpočátku ji to trápilo, ale teď už se tím nezabývá. Navíc je možnost si na blogu zapnout schválení komentářů a pustí je teprve až sám autor blogu po přečtení. A hodně blogů to má nastaveno. Pokud tedy máte chuť psát blog, pusťte se do toho. Věřím, že schizofrenie je peklo a žít s ní musí být strašné. Děkuji a přeji hezké dny.

      Vymazat
  9. Jojo..depka a deprese je sakramentský rozdíl.Já to znám ze své vlastní zkušenosti.
    Ale už je líp a BUDE líp!!!! (hmmm..takové rady jako sedni na kolo,nebo běž do společnosti ,to mám nejraději.Když jsem měla problém zvednout ruce a třeba se jen napít.Ruce a celé tělo jako z olova..a nevíš,jestli raději zalézt někde do kouta pod peřinu a jestli to pomůže)
    no,co!!Říkám si, máme to těžké a slon to má těžší..:-D...proto píšeme blog!!!(prozatím,jsem neměla nějakého nepříjemného anonyma,nesmím to zakřiknout!!!)
    A tobě držím pěsti,ať už tady pluješ tanečním krokem..:-D !!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Daško, podle příspěvků na tvém blogu bych nepoznala, že se s něčím takovým pereš. Tak ti přeji, ať je pořád líp a líp a děkuji, snad už ten taneční krok přijde :-)

      Vymazat
  10. Ono k tomu podceňování deprese, resp. k těm "dobrým" radám typu "sedni na kolo" trochu přispívá i to, že o tom, že mají "depresi" mluví docela dost lidí, co se zrovna špatně vyspali, seřval je šéf nebo dítě propadá chemie... A tohle pak skutečnou depresi v očích spousty míň informovaných lidí prostě degraduje na nějaké fňukání. Takže možná i my všichni můžeme k pochopení pro lidi s opravdovou depresí udělat to, že až příště budeme mít "den blbec" nebo se se na nás v práci bude hrnout jeden úkol za druhým, nebudeme automaticky říkat oblíbené klišé, že z toho máme depresi. Já jsem se v podobných případech naučila říkat "prostřelím si nohu", protože to je dostatečně absurdní na to, aby to někdo bral vážně.
    A tobě přeju ať je těch lepších dnů, kdy je sklenice poloplná, pořád víc

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, já se tedy slovu deprese vyhýbám a ve spojení s mojí náladou ji nepoužívám. Možná máš částečně pravdu, ale neznalost mě neopravňuje k negativním komentářům. Já mám rčení: že bych nablila vanu:-) Děkuji a měj se krásně.

      Vymazat
  11. Marti, poznám ľudí čo chodia k lekárovi a berú celý život prášky a keby mi to nepovedali ani neviem. Môj zať po prekonani jednej vaznej choroby mal hrozne stavy a zacala ho liecit jedna vychytena psychologicka, ktora lieci aj jedneho velmi slavneho slovenskeho spevaka. Radsej nenapisem ktoreho, ale ked ho vidim v TV tak si poviem ze ho asi este furt lieci, lebo je nejaky divny. Nasadila take silne lieky zatovi, ze jeho chovanie a depresie atd, prerastli do niecoho hrozneho. Je to na dlho, tak to skratim, jeden den z urciteho dovodu vyradil jeden liek a jeho depresia skoro uplne zmizla. Odvtedy si vravim ci niektori lekari si nedrzia pacientov aby boli od nich zavisli. Dcera ked to vravela lekarke, ze sa jej manžel chova divne, tak jej povedala že vidim ze aj vam nasadim nejake lieky. Bola staznost u riaditela nemocnice atd a vymenili lekarku. Tak toto je moja skusenost. Drzim palce nech sa cim najskor vyliecis. Prijemny den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zitko, ano, mezi lékaři jsou bohužel nebetyčné rozdíly. Už jsem psala, že jsem pracovala ve zdravotní pojišťovně a zabývala jsem se právě stížnostmi na lékaře, takže vím svoje. Ano, člověk se musí bránit a měnit lékaře, když je to nutné. Život a zdraví máme jen jedno. Děkuji a měj se hezky.

      Vymazat
  12. Marti, kdo tyhle stavy a pocity nezná, není schopný to pochopit a už vůbec nic ho neopravňuje k tomu, aby ubližoval a kritizoval. Domnívám se, že vím, co tě inspirovalo k napsání tohoto článku, také jsem se k tomuto problému na jednom mém (dost oblíbeném) blogu vyjádřila. Co dodat? Že přeji nejen tobě, ale i všem, kdo se potýkají s jakýmkoliv problémem, aby bylo jen lépe a těch "zlých" dnů jen malinko.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavli, ona ta inspirace nebyla jen z jednoho zdroje, tam jsem komentovala rovnou, ale v průběhu dalších dnů jsem se bezděky setkala s podobnými vyjádřeními jinde, a proto jsem o tom napsala. A moc děkuji.

      Vymazat
  13. Marti, nechápu lidi kteří v komentářích uráží. Někdy je nepochopitelná nenávist a závist lidí.
    Přeji ti aby to bylo brzo kdy si zatančíš na diskotéce.

    OdpovědětVymazat
  14. Krásně napsaný článek. Souhlasím s vámi, pokud se mi to nelíbí, tak to nečtu, nebo se nedívám atd. /myslím TV/. Některé lidi nechápu, ono někoho soudit je lehké. Nechápu to oprávnění lidí, pokud neznají.... už to tu bylo napsáno nenávist a hlavně ZÁVIST to je opravdu Nesmrtelná teta!!! Moc ráda nahlížím na různé blogy a vybírám si. Nejvíce mne všeobecně udivuje, hloupost, závist. I já vám přeji z celého srdce ať je líp, váš blog mám moc ráda tak brzy na taneční parket!!!! S pozdravem Alena P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, děkuji za povzbuzení a hezká slova. Pěkné dny.

      Vymazat
  15. I když se neznáme až tak, nemám s tím problém to napsat na plnou hubu, s depresemi jsem se léčila, docházela na psychiatrii a podstoupila mnoho let psychoterapie.
    Byl to velice dlouhých běh na šíleně dlouhou trasu a právě díky vhodně cílené terapii, měla jsem štěstí na psychiatra a psycholožku.
    Já se přiznám, že když si někdo vycintává játra, já už nereaguji, protože přesně vím, co dokáže nakumulovaný stres, který se spousty let potlačuje. Co se pak stane, bych nepřála ani největšímu nepříteli.
    Marti, jako člověk, který hodně zažil po této stránce ti mohu říci, že i když tě znám chvíli, tvé nasazení a tvé názory jsou mi velice blízké, to co popisuješ znám, leckdy jsem zažila a jednoznačně ti mohu říct, bude lépe. Nějaký pátek to třeba potrvá, ale bude. Držím palce, moc a od srdce...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blondýnko, děkuji za tvoji důvěru a otevřenost. Já mám pocit, že se známe už hodně dlouho :-) Moc ti děkuji za tvoji upřimnost a vím, že bude lépe. Jen si to musím pořád uvědomovat. Ještě jednou díky.

      Vymazat
  16. Co neznáme, neměli bychom soudit či odsuzovat, zlehčovat. Ono je tak snadné napsat anonymně nějakou jedovatost a většinou jsou to zřejmě lidi smutní, nešťastní, či zlí a nenávistní. Lidské charaktery jsou různé. Mám kamarádku, letitou, která mívá stavy jak popisuješ a mnohokrát jsme to spolu probíraly. Nejhorší je, že když se konečně kdysi svěřila lékařce, tak se jí dostalo odpovědi, že to nic není, že špatnou náladou trpí kde kdo. Ona si všechny své niterní "bolesti" léčí pomocí lásky ke svým pejskům.
    Naše životy nejsou růžové, každý z nás si v některých etapách procházíme ledasčím. Proto vždy hledám to lepší - pro mne sklenice je vždy z poloviny plná... A došlo mi, že jsem již dlouho bláznivě neskotačila po obýváku v rytmu oblíbené hudby. Proto se asi cítím již delší dobu příliš unavená :o).
    Díky za příspěvek Marti, který mne donutil k zamyšlení. Četla jsem vše i u Jany.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, hlavně si myslím, že ty jedovatosti především degradují autora, i když on si myslí něco jiného. Děkuji a skotač :-) Já budu taky, až to půjde.

      Vymazat