úterý 8. srpna 2017

snídaňový mýtus


Většinu svého života slýchávám větu: panebože, ty jsi nesnídala?! 
To je nezdravé, to já bych nemohl/a. 
Já ale zkrátka nejsem snídaňová. 
Vstávám docela brzy, udělám si francouzské kafe, citronovou vodou zapiju prášky, usadím se k počítači a brzy ráno pracuju nebo čtu na netu deníky, či jako dnes píšu blog. 
Docela jsem se někdy za to, že nesnídám, ovšem naše děti jsem skoro do toho nutila, styděla a snažila jsem se svůj odpor ke snídani překonat. Občas se mi to i podařilo.
Já ale dostávám hlad tak kolem desáté či jedenácté hodiny.
Musím říct, že včera se mi ulevilo. Ne, že bych se tím nějak extra trápila a myslím, že moje sebevědomí je dost velké, ale některé rady slýchané po desítky let mě samozřejmě ovlivňují. 
Už mám potvrzeno veřejně, že nejsem snídaňový ignorant.
Přečetla jsem si v dubnové Elle článek o tom, že snídaně jako nejdůležitější jídlo dne je vlastně mýtus silně zakořeněný ve společnosti. Údajně vysoce kvalitní odborné studie začaly tuto dlouholetou radu, že snídat by měl každý, zpochybňovat. 
Nebudu tady opisovat věty z časopisu, co vlastně odborníci zjistili, ale na netu jsem našla obdobný článek, takže, pokud jste nesnídací jako já, čtěte.
Odborníci jen potvrdili, čím se já už několik let snažím řídit. Každý jsme originál, tak každý podle svého, jak nám to vyhovuje. Nic by nemělo být dogma.
Moje lékařka mě naučila, že mám poslouchat svoje tělo, a pokud nemám v dané chvíli na něco chuť, i kdyby to bylo moje nejoblíbenější jídlo, mám poslechnout a nepřekonávat se.
A tak nesnídám.
Ale jsem samozřejmě hluboce ovlivněná názorem většiny, který mě provází celý život, takže mě každé ráno napadne, že bych si měla vzít aspoň trochu jogurtu.
Otevřu lednici, podívám se na výběr a zase lednici zavřu. 
V těch deset hodin si ten jogurt však klidně dám.
Takže hurá, jsem asi normální. Aspoň tedy co se týká snídaní.
Nesnídá ani můj muž. 
Ale vzpomněla jsem si na dobu, kdy jsme chtěli již žít spolu a na chvíli jsme se přestěhovali z Prahy k babičce na vesnici. 
Chodila jsem odsud každé ráno tři kilometry pěšky na vlak a jela hodinu a půl do Prahy do školy. Můj muž mě doprovázel a pak šel zpět sám do práce. Museli jsme vstávat časně a vycházet z domu v pět hodin. A tenkrát jsme snídali. Můj muž většinou uvařil k snídani pudink a jedli jsme jej ještě horký. Brrr, dnes bychom to nepozřeli. 
Ale když se u nás sejde celá rodina a ráno všichni na zahradě snídají, já se přidám se svou kávou, protože je to příjemný krásný rituál.
Někdy po náročnější prohýřené noci snídám i já, ale to už je minimálně před devátou :-)
Všem přeji krásná dobrá rána. Ať už se snídaní anebo bez.
Jo, dnes jsem lednici neotvírala.

16 komentářů:

  1. Marti, asi je to tak, jak jsi v příspěvku uvedla. Mělo by se poslouchat své tělo! Já snídám, ale dneska třeba jen Tatranku, což je možná horší, než nesnídat vůbec. ...ale těšila jsem se na ni už od večera :-) Měj se krásně, Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivanko, mně se zdá tatranka v pořádku. Poslechla jsi tělo :-) Krásné dny.

      Vymazat
  2. Tak to jsme na tom stejně. Já jsem taky nesnídaňový typ. Jenže už dávno jsem si kdesi přečetla, že každý má probuzený žaludek jindy. Kamarádky mi vždy říkala, že si něco namlouvám, že kdybych chtěla, tak bych se to naučila. Já prostě brzy ráno mám čaj nebo kávu s mlékem a to mi stačí, nic jiného bych nepozřela. Jím tedy později a je to už spíš jako svačinka.:-)
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, tak vidíš, ty jsi to věděla už dávno :-) Měj se krásně.

      Vymazat
  3. Konečně mám spolunesnídače :o)). Celý život jsem víceméně schopná si dát hned ráno pouze tekutiny - čaj většinou. A pak čekám až se můj organismus ozve, že by si něco dal a většinou to je mezi 9-10 hodinou. Poslouchám své tělo. Do ničeho ho nenutím. Takže snídaňové rady, co je vhodné, co víc, co míň jsou mi ukradené.
    Někdy jsou však výjimky - jako dnes, od 3 hodin nespím, vzbudil mne komár a už jsem nezabrala. Vstala jsem a v 6 hodin jsem měla děsný hlad, nasnídala jsem se s chutí. A nyní po dvou hodinách mám hlad opět, takže tady píšu komentář a mám namazanou housku a k tomu popíjím jahodový čaj.
    Takže za mne - každý to máme prostě jinak!! A je to dobře.
    Měj se moc hezky Marti. Prima příspěvek :o).
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, parťáku :-) Já jsem ještě kromě kávy s mlékem dnes nic nepozřela. A já vlastně nedodržuji žádná pravidla ani co se týká večeře. Někdy si dám klidně dvě a to někdy i v 9 hodin večer, když jdu pozdě spát. Alenko, děkuji.

      Vymazat
  4. Děkuji za tento příspěvek,také nesnídám:-)Ráno jsme schopná vypít jen čaj,nebo vodu s citronem...Krásné ráno přeji.-)

    OdpovědětVymazat
  5. Že bych to byla jediný exot, co snídá :-)? Většinou jogurt s musli nebo ovesnou kaši (což jsou věci, které bych před čtyřicítkou nepozřela ani smykem ;-)), občas pro změnu domácí buchtu nebo rohlík s džemem či celozrnný chleba s burákovým máslem, banánem a skořicí. Něco slaného snídám spíš výjimečně - hlavně na dovolené, kde si snídaně dopřávám opravdu bohaté...
    Dneska jsem byla na odběrech krve, tak jsem šla nalačno. A šáteček s povidly jsem si kupovala hned u metra (a zlikvidován byl dřív, než jsme dojeli na první stanici)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, exot nejsi, ty právě patříš k většině :-) Jogurty miluji a ovesnou kaši si dělám svoji a mám ji moc ráda, jen ji nesním brzy ráno. Hezký večer.

      Vymazat
  6. Raňajkujem ... niečo malé zjem len pre to, aby mojimi raňajkami neboli lieky ... Inak ... vydržím bez jedla dosť dlho ... ráno vôbec nebývam hladná ... až dovtedy, kým niečo nezjem ...potom to už ide ...
    Marti, pozdravujem ... L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobré ráno, Lauro. A dobrou chuť - možná zrovna snídáš :-) Hezké dny.

      Vymazat
  7. Marti, já pokud stíhám, tak snídám. Hlavně o víkendu, to manžel udělá třeba smažená vajíčka, nebo hemenex aj. nezdravé dobroty a to si pak užíváme.
    Přeji příjemný večer. D:

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobré ráno, Dáši. Takovou výbornou nezdravou snídani si klidně taky dám, ale až v těch 10 :-)

      Vymazat
  8. No vidíš, a já si ráno bez snídaně nedovedu představit. Sotva se vzbudím, už pociťuji šílený hlad a přemýšlím, co si dám. Nedovedu si představit, že bych odešla do práce bez snídaně. A hlavně jí musí být hodně:-).
    Takže souhlasím, poslouchejme svoje tělo a ono se nám za to odmění.
    Pěkný den
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To bych celkem chtěla někdy zažít, hlad po ránu :-) Já to mám ale jinak zkrátka. Hezké dny.

      Vymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.