sobota 28. března 2020

cesta kolem světa


aneb výstava na takové to domácí dívání...
Jo, už tady dlouho žádná reportáž z výstavy nebyla a dlouho asi nebude. 
A přiznávám, že mi to chybí, ale všem teď něco chybí, takže se v tom nebabrám a neutápím.
Tak jsem se rozhodla připravit malou domácí výstavu, jen vernisáž teda nebude.
Psala jsem tady o pohlednicích, které nám posílají naše děti a někdy i děti, které k nám přišly, jako zeť, který hodně cestuje i sám, z celého světa a já ne, že bych je teda sbírala, ale vyhodit je nemůžu.
U nás se pořád udržuje zasílání pohledů poštou a já zažívám pořád ten hezký pocit, když něco přistane ve schránce a taky ráda posílám. 
Hážu je do poličky v kuchyni a občas mám chuť se s nimi pokochat a přečíst si je či podívat se na výtvarné výtvory Loly a později i Alana.
Třeba potěší zajímavé pohledy ze všech koutů světa, namátkou Kuba, Izrael, Indie, Amerika a další i vás. 
Při přípravě této výstavky jsem zjistila, že tady zřejmě nějaké chybí. 
Děti je používají jako zboží do obchodu, páč u nás se pořád něco prodává a od té doby, co jsem koupila pořádnou pokladnu ještě víc, a zřejmě jsou někde mezi hračkami. 
No teď se mi nechce procházet dům a hledat.







A tady je koláž z druhé strany pohlednic a možná je z rubu pohlednice hezčí než z líce. 
Nejdříve malovala jen Lolinka a později i Alánek.


Tato pohlednice je nejoriginálnější a vzácná, i když je z nejmenší zeměpisné vzdálenosti. 
Děti byly vloni s maminkou na prvním svém festivalu v Ostravě, a jak je vidět na fotkách, moc si to užily.



Dnes ještě přidávám kulturní bonus soubor pohádek pod názvem FAMU dětem, pásmo nejlepších a nejoceňovanějších děl studentů za posledních deset let. 
Vlastně si sem odkaz, který jsem získala díky skupině naší Terezy, už jsem o ní psala minule, odkládám, protože chci shlédnout některé pohádky taky.
A dnes po ránu mám za sebou hodinu dějepisu. 
Týká se Středočeských nej a tady je Mělník a jeho historie. 
Krásné video, které stojí za to a uvádí jej historik Regionálního muzea Mělník, jehož přednášky mám ráda a rozumím jim, páč mluví poutavě a srozumitelně pro blbce, páč já tento druh inteligence nemám a nechápu dodnes, jak jsem mohla z dějepisu odmaturovat na dvojku. 
A ještě jsem dostala vynadáno, že to mohla být jednička. 
No to teda nemohla ani náhodou! Tohle byl můj nejvyšší level.
Několikrát jsem se snažila sem nahrát pro vás toto video, ale je příliš velké, takže tady je jen odkaz.
Tak dnes kultura. Zámek jsem i malovala. 
Bylo to jedno z mých prvních nepodařených děl, vidíte dole rok 2018, to jsem začínala malovat po ne zrovna lehké době u nás, někteří mí dlouholetí virtuální přátelé víte, ani nevím, kde je, páč někdo ho chtěl! 
Doufám, že od té doby jsem už snad udělala nějaké pokroky. 
Už jsem chtěla zámek malovat znovu, ale nemaluji to, co už jsem namalovala.
To mě prostě nebaví.


A tady sice není zámek, ale zámecká zeď zezadu. O rok později.


Už jsem chtěla namalovat několikrát zámek znovu, ale vždy jsem si uvědomila, že tohle mě fakt neláká, i když mám jiné pohledy na zámek, tak uvidím. 
Teď v této pohnuté době nemaluju vůbec, nevím proč. 
A to jsem si chtěla objednat nová plátna, páč se mi zdálo, že dvě jsou málo.
A pořád na mě čekají.
Jediné, co jsem namalovala pro Lolu zmenšený zámek, který se jí líbil ve velkém Veltrusy, k narozeninám. 
Dárky sice mám, ale oslava veřejná evidentně nebude, tak jsem ji chtěla potěšit a ukázat, že na ni myslím.
A musím říct, že tahle miniatura na psací stůl i s mini stojánkem, bylo fakt peklo a šílený oprus, tak snad ji to potěší.
Já jsem hodně rozmáchlá, potřebuji prostor a to v každém smyslu slova.
Tak dnes kulturní vložka. Mějme všichni klidný den.


16 komentářů:

  1. Marti, díky za dnešní kulturní okénko. Pohlednice ze světa jsou krásné a je mi jasné, že si více ceníš, co na jejich druhou stranu namalovaly děti. Nedávno jsem rovnala do desek na rysy, které nám zůstaly po synovi, obrázky dětí. Nic jsem nevyhodila, třeba si je jedou rády prohlédnou. A já také. Podívám se i na video o Mělníku, mám cestopisné pořady ráda.
    Moc se mi líbí Tvůj dárek pro Lolu, kouzelný obrázek na mini stojánku, je to dárek od srdce a ty jsou nejkrásnější. Určitě z něj bude mít velkou radost.
    Přeji pěkný den. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, já mám tady schované obrázky, co malovaly naše děti, když byly malé. Něco se prostě vyhodit nedá. Měj klidnou neděli.

      Vymazat
  2. Krasne pohlednice! Já si posilam hlavně se svými blogerskymi kamarádkami, ale přiznávám, ze v poslední době to hodně flákám. A babickam pak osobám koláže z výletu s detmi.
    Malujete moc pěkně. Rozhodne pokračujte dal. Jsem zvědavá na novou malbu zámku. :)
    Sabina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sabinko, díky za milý komentář a prosím tykejme si. No nevím, kdy se odhodlám namalovat zámek znovu.

      Vymazat
  3. Ahoj, Marti, pro mne jsou ty pohlednice zajímavé, ale hodnota je na té vnitřní straně, je mi jasné, že čím dál víc ti to bude připomínat jejich dětství.A taky to je ujištění, že jste děti dobře vychovali!
    Já obvykle kupuji jen pohledy - letecké záběry, které na výletě či zájezdu nemohu sama nafotit. ( no, 30.4. možná ano?)
    Vidíš, dobré téma na blog. Dík Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  4. Marti, ti vaši mladí projeli pořádný kus světa, děkuji za nahlédnutí. Pohlednice z rubu jsou nádherné a hlavně originální. Obrázky z Veltrus jsou jako čtvero roční období, chybí jaro a zima. :o)
    Přeji fajn sobotu. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, jo projeli a to tam není všechno ani náhodou, chybí Čína, Tibet a spoustu dalšího. A já se vždy těším na vyprávění z cest. Měj klidnou neděli.

      Vymazat
  5. Veltrusy - jako malovaný! Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  6. Marti, sbírka pohlednic je parádní. :-) Jsem na tom stejně jako ty. Také ráda dostávám pohlednice a stejně ráda je posílám. Loni v červnu jsem posílala rodinám svých dětí pohlednice z Benátek, ale nikdy nedošly.
    Mělník mám spojený se svým dětstvím, jezdila jsem tam každé prázdniny. Babička pocházela z Chloumku, kde býval můj praděd hajným. Později žila na Mělníku, kde byla i větší část rodiny. V dospělosti jsem hojně navštěvovala tetu a strejdu v Rousovicích, byli jsme dokonce na jejich diamantové svatbě. Bylo to velice dojemné. Bratranec bydlí v Mlazicích, kousek od přístavu.
    Obrázky jsou velice zdařilé, já měla kdysi své malovací období, ale už dlouho jsem nevzala štětec do ruky.
    Měj hezký den A.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, no vidíš, asi znáš Mělnicko víc než já. My tu bydlíme teprve sedm let, na něco je to hodně a na něco málo. Měj klidnou a zdravou neděli.

      Vymazat
  7. Marti, vymyslela jsi pěknou výstavu. Ráda jsem se prošla. A Vetrusy se ti moc povedly.
    Krásný zbytek víkendu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, to víš, už mi ty reportáže z výstav fakt hodně chybí. Měj klidnou neděli.

      Vymazat
  8. Marti, děkuji za nahlednutí na vernisáž. Tyhle akce mi začínají chybět!
    Moc se mi líbí tvůj obrázek pro Lolinku, určitě ji potěší!
    Přeji hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat