úterý 3. března 2020

symbióza


Ta doba, kdy jsem o ní nevěděla několik hodin a několikrát i dní, je dávno za námi. 
Jsme spolu už dlouho doma, takže Justýna se zásadně změnila. 
A možná je to i věkem.
Je furt za mnou všude jako ocásek. Naprosto regulérní soužití, trochu v symbióze.
Dnes odjíždíme na tři dny na Moravu a já si říkám, že je čím dál horší ji tu nechávat samotnou. 
Zítra tedy bude mít jako chůvu našeho Jakuba, už jsou parťáci v těchto případech, ale přece jen.
Je to teď malý stalker a klíště, a jak vidí, že se začínám v koupelně líčít, kde mi vždy asistuje, už začne být nervózní a já ji musím uklidňovat, že za chvíli přijdeme. 
No někdy lžu, páč chvíle to nebude a já ji uplácím bonbónky. 
A ta radost, když se vrátím.
Po dlouhé době opět začala skákat na pracovní stůl. 
Měla asi pocit, že mi musí být blízko, takže mi leze do obličeje, musím ji hladit, klávesnice plná chlupů. 
Je jí úplně jedno, zda je nějaké místo či nikoliv.
Tentokrát přelézala překážky jako rozložené barvy, paleta, štětce, pohárky s vodou. No bylo to na hraně, nic se naštěstí nestalo. Po čase usnula na knížce z divadla, když předtím stačila shodit na zem, co překáželo. 
Spala tam schoulená několik hodin, jen se párkrát obrátila jako palačinka.
Jo a Justýnko, zkus si zase stěžovat, že jsi na blogu dlouho nebyla!
Ozvu se pravděpodobně i z Moravy, páč mám připravený jeden příspěvek, který jsem dosud nemohla dát. A možná sem dám i Dášu, většina z vás ji zná a já mám zase tentokrát velký, ale opravdu velký průšvih. Myslela jsem na to několik dní, ale koupit jsem zapomněla. Nemám pískací hračku!!! 
To je neodpustitelné a já budu muset po cestě vymyslet nějakou konspiraci. 
V případě nouze nakoupit u bráchy ve zverimexu. Mám ale pocit, že tohle řešení není to pravé a ona to pozná, páč v krámu často "prodává"  či jen tak sedí na židli a hlídá.
 Minule jsem jí přivezla trochu většího pískacího slona a celé skoro dva týdny, co jsem tam byla, jej tahala furt a furt jsme jej všichni museli hledat, když jej někde odložila.
Mějte pěkný den a já doufám, že třeba tentokrát projedeme D1 bez nějakého stání a bude to trvat obvyklé tři hodiny a ne pět.
No, je to celkem nepravděpodobné, páč to se nám už dlouho nestalo. 
Ale naději mám.



11 komentářů:

  1. Marti, ty zase nemáš pískací hračku? To je tedy průšvih.;-) Snad se Ti po cestě podaří hračku koupit. O Justýnce čtu moc ráda. Je možné, že to je věkem, že je teď víc přítulnější. Stejně jako kocour Mouša, který chodí k našim mladým. Také se chce více mazlit než předtím. Celou zimu u nich přespává, pak se jde podívat přes ulici k rodičům snachy, co je u nich nového a hlavně dobrého do bříška.
    Přeji Vám šťastnou cestu, žádné kolony na D1 a Justýnce a Dáše posílám pohlazení. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, včera jsem se zasmála nad tvým komentářem, že si pamatuješ storku s pískací hračkou. Dnes jsem už psala, že cesta včera proběhla bez problému a pohlazení vyřídím. Měj pěkný den.

      Vymazat
  2. Kočky se v určitém věku stávají stínem svých majitelů. Ta naše poslední se dožila 17 let a do téměř posledních chvil byla tam, kde jsem byla já. Byla navíc "mluvící", sice mi odpovídala tou svou kočičinou, ale já jí rozuměla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I naše Justýna již několik let mluví a rozumí všemu, co jí říkáme a my rozumíme jí.

      Vymazat
  3. Marti, každý se věkem mění a tak věřím, že i Justýna. Stal se z ní malý závislák, ale je to milé. Užijte si krásně Moravu a těším se na fotky z ní. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, asi to tak bude, ano je to závislák. Od té doby, co jsme odjeli, na ni furt myslím a čekám, až dnes přijede chůva Jakub a pošle fotku, což dělá pokaždé, když hlídá. Moc fotek asi z Moravy neudělám, jeli jsme hlavně za mamkou, potěšit ji, má za sebou sérii ozařování, tak ani nikam nepůjdeme. Měj pěkný den.

      Vymazat
  4. Marti, užij si to na Moravě. A pískací hračku třeba půjde koupit někde cestou (i když na benzice je asi nemaji...).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, na benzínce nemají nic pískacího, všechno jsem po cestě zkoušela. Měj pěkný den.

      Vymazat
  5. Marti, užij si Moravu, Justýna to nepochybně v pohodě zvládne a ty jí pak odškodníš!
    Přeji hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, no zvládnout to musí, i když v pohodě nebyla už, když jsme odjížděli. Koukala na mě, jako kdybych se už neměla vrátit. Měj pohodový den.

      Vymazat
  6. Justýnko, vydrž.Panička se ti vrátí.Martina

    OdpovědětVymazat