středa 17. června 2020

o ničem...



Já vím, že nemusím. Není to žádná povinnost.
Nicméně tuhle pravidelnost jsem si vlastně jako povinnost dala sama.
A moje mysl se k tomu každé ráno upíná. O čem hovořím? 
O každodenním psaní blogu. 
Teď to psaní ráno potřebuji ještě víc než kdy jindy. 
Rána jsou tak prázdná a ještě asi dlouho budou.
Většinou se na mě témata hrnou sama a já mám dopředu několik konceptů.
Dnes nemám připraveno nic. 
A ani v hlavě není žádný nápad, tak dnes píšu o tom, že nemám o čem psát.
Zkrátka mozek mrtvého delfína.
Včera mě potěšila zásilka dalších netřesků a rozchodníků na terasu, ale už s tím pomalu končím. Nějak jsem se rozjela s nákupy a za chvíli nebudeme mít ani na chleba. Koupila jsem si i dva kaktusy na úžasném webu skalničky sukulenty, o kterém už jsem tady psala. 
S panem majitelem jsem už navázala téměř přátelský vztah, radí mi, co vysadit to velkých květináčů.
No musím říct, že zatím vypadá ten osazený velký květináč venku před domem malými bobečky trochu směšně.



Tento týden mě potěšilo i tmavě modré bolerko, které dorazilo poštou a je úžasné. Rozdala jsem totiž všechna svoje saka, kterých teda bylo "neúrekom", protože už mám jinou velikost a najednou zjišťuji, že nemám co na sebe. 
Po dlouhé době jsem i něco vracela, tedy sako, které mi vůbec nesedělo.
Nafotila jsem špatně, protože je tma doma i venku, ale nechce se mi to řešit, tak jen pro představu, o čem mluvím. 


Dnes ráno mě hodně potěšil keř růží, který jsme na jaře přesadili, když jsme si všimli, že stálé místo přestalo svědčit a růže odchází. Navíc je to zvláštní růže. Proměnlivá. Začíná kvést žlutě a postupně se z ní stane růžová. 
Už jste ji tady viděli.
Jsem ráda, že se nenaplnila předpověď mého muže: ta už se asi nevzpamatuje.
A dnes ráno na mě jukla z dálky.
Zabývám se taky tématy k psaní. V červnu jsem napsala a bylo vydáno už sedm mých článků. Zbývá mi tedy ještě jeden a já hledám téma. 
Za to červenec začínám pomalu zaplňovat pracovním plánem. Vyskakují na mě akce, o kterých se mi chce psát, a když je to ještě daleko, elektronický kalendář už má tři dny plné. 
Také Báře vyjde v červenci nová kniha, takže už mi včera na návštěvě říkala, napíšeš o tom, viď? Počítáš s tím, jo? No jasně že počítám. Tato kniha, ježíš pátá nebo šestá? se žánrem naprosto vymyká tvorbě naší spisovatelky. 
Víc, ale neprozradím.
V úterý jsem po dlouhé době malovala. Louka s mákem vyšla úplně jinak, než jsem měla v plánu, ale takto to dopadne vždy. Malé otestování mezi lidmi se zdá být ale úspěšné. Někdy vám ho zase představím. Teď ještě ne, sotva se upekl.
A, babi, jak dlouho ti trvá, než namaluješ obraz? Loli, já ani nevím. 
Několik hodin, někdy dny.
Dnes jdu po téměř čtyřech měsících na nehty. Moje rozhodnutí, ve kterém mě podporoval můj muž, nechat si pořád vlastní, vzalo za své. Téměř dvacet let jsem měla upravené nehty, na které nebylo zapotřebí sáhnou minimálně čtyři týdny. Teď se nehty zabývám několikrát do týdne a pořád je to děs.
 Přiznávám, že zpočátku jsem s krátkými nehty neuměla psát na klávesnici, teď se to možná zase budu učit s dlouhými. Jo a moje nehty po odstranění gelu jsou naprosto zdravé, není pravda, že se zničí.
Jen se mi samozřejmě pořád lámou jako dřív.
No neustála jsem to a na nové nehty se naprosto přízemně těším. 
K návratu k normálnímu životu nám ještě chybí pravidelné masáže. 
Tak dnes je to celkem o ničem.
A co budu psát zítra, to teda fakt naprosto nevím.
Možná nafotím ty netřesky a kaktusy na terase. 
Teď po ránu se mi tam nahoru nechce, navíc můj muž ještě samozřejmě spí. 
A možná ty nové nehty...
Mějte dnes štěstí při hledání malých radostí. 
A pokud si vás najdou samy, tím lépe.

16 komentářů:

  1. Martičko, na to, že jsi nevěděla o čem psát, jsi toho napsala plno a všechno mě bavilo. S nehtama to mám stejně. Koušu si je už od dětství a nejde se toho zbavit, takže gelové to zachrańují. Zrovna dneska se těším na doplnění. :) A na masáže už chodím. byla jsem prvně minulý týden. aaaach, bylo to božské. :) Sako je moc pěkné. A jsem zvědavá na ten obraz. Tak ho určitě vyfoť a ukaž. :)
    Měj pěkný den, Sabi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sabi, díky, no psaní mě trochu živí, takže někdy se rozepíšu a ono z toho něco vyleze, páč psaní je pro mě přirozené. Měj pěkný den.

      Vymazat
  2. Ten každodenní rituál psaní naprosto chápu, mám to taky tak.Jinak drápky si dělám sama, včetně prodlužování, údržby a nail-artu. Zrovna dneska mi přišlo zas parádní zdobení, tak už se těším až si ho vyzkouším. A pak mi přišla nová hračka, další ze starosklíček. Tak ještě dvě která na která mám spadeno a šlus. Vůbec je to dnes o dobrých zprávách. Ráno mi dorazilo vyúčtování elektriky na chatě a vrací mi příjemné čtyři a půl tisíce. Takže bude na týden dovči na chatě a na jeden výlet po Česku. Třebíč, Telč a Zelená Hora. Takže je dneska vlastně fajn den! No, asi bych se měla v radosti mírnit, ještě není večer...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, to jsi šikovná, to já fakt neumím dělat nehty, někdy je nafoť, jak se ti povedly. Měj fajnový den jako včera.

      Vymazat
    2. No dneska je od rána hnusno, prší a prší. Takže včera to bylo příjemnější. Jo, a já jsem nadmíru saková, saka miluju. Teď jsem si koupila v jednom špičkovým hrabáku dvě černá, ta nosím nejraději. Ale potřebuju ještě nutně bílé a světle šedé nebo béžové. Takže zas budu muset vyrazit na prohlídku. Džíny, košile nebo topík a sako, to je můj nejoblíbenější outfit...

      Vymazat
  3. Marti, taky ráda píšu na blog a čtu oblíbené blogy. Jen toho času bych potřebovala 48 hodin denně. Inspiraci neznásilňuju, až to přijde, tak to bude.
    Máš to tady moc pěkné a ráda si chodím k tobě počíst. Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituško, díky za tvůj milý komentář, potěšil mě. Měj pěkné dny.

      Vymazat
  4. Marti, je pravda, že si neumím představit den bez Tvého článku. Ale chápu, že se někdy hůř hledá téma a někdy není nálada. Nepíšu každý den, ale co jsem přešla na blogspot, tak píšu častěji. Dnes se mi o tom dokonce zdálo, ve snu jsem přemýšlela jak napsat článek o Světlé nad Sázavou, protože mám zase spoustu fotek a ráda bych se s vámi o ně podělila. Včera jsem dala na blog dva články a asi to nebylo ono. Ráno jsem to vymyslela.
    Když vidím nové sako tak si myslím, že bych si nějaké měla pořídit. Růžička na prvních fotkách mi pohladila duši, má krásné barvy.
    Měj se hezky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, a dnes už má růže úplně jinou barvu, průběžně fotím, tak je pak někdy dám. Jen po přesazení je květ nějaký menší, ale kvete. Měj pěkný čtvrtek.

      Vymazat
  5. Marti, tohle přece není o ničem - to je přece o životě!
    Chválím nákupy a užij si ty nové nehty :o)
    Přeji příjemný večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, nehty si malicherně užívám ještě dnes. Po té hrůze, co jsem si zplodila já, se fakt kochám. Měj pěkný den.

      Vymazat
  6. Marti, přeji krásný večer a bolerko se mi líbí.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, včera jsem si ho dala přes letní šaty a je fakt úžasné a příjemný materiál. Měj pěkné dny.

      Vymazat
  7. Ahoj,
    nové bolerko vypadá moc pěkně. Mně včera něco přišlo z Bonprixu, ale budu to mít spíš až na podzim, teď už budou vedra. Já jsem vždy na nové nehty těšila, ale teď mám dva roky jen ty svoje přírodní. Dneska jsem si je po týdnu znovu nalakovala úžasným lakem, bude o něm zítra článek na blogu:-) Na masáž bych se taky potřebovala objednat, díky sezení u maturit mám nějaký zablokovaný krk... Měj se krásně!
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, já jsem právě do Bonprix sako vracela, po dlouhé době vracení. Měj pěkné dny.

      Vymazat
  8. Marti, ten netřesk vypadá krásně, takový jsem ještě neviděla.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.