sobota 20. listopadu 2021

jen tak pro radost


Včera jsme si udělali malý výlet do Prahy. Nepředstavujte si procházku památkami, můj muž je Pražák a já jsem v Praze pracovala dvacet let, takže ji známe. Ne, že bychom ji nechtěli vidět, ale jezdíme tam docela často. 
Tentokrát jsme jeli vyzvednout děti ze školy. Viděli jsme se v říjnu při oslavě narozenin a tento víkend jsme měli slavit další narozeniny, ale nepovedlo se nám najít se všemi stejný termín, tak jsme se vypravili aspoň za částí rodiny jen tak. 
Fotky vám nic moc neřeknou. Jsou jen pro mě. Jsou to jen detaily typu: babi, podívej, co jsem vytvořil. Peněženku, babi, podívej, co mám nového, babi, já ti ukážu kouzlo... 
Občas jsem něco vyfotila, ale nejsou to moc povedené fotky. Spoustu jsem jich musela vyhodit, protože byly tmavé, no moc jsem se focením nezabývala. Z kočičí dvojice jsem vyfotila jen Huga, z milovaných morčátek je tady také jen jedna holčička. 
Proč píšu milovaná morčátka? Několikrát u nás byly holky na prázdninách a já si k nim vytvořila pouto a měla jsem i dojem, že si mě pamatují. Reagovaly, když jsem je oslovila jménem. 










Ty dva krásné vyšívané obrázky jsou ultrazvuky obou dětí Loly a Alana, které si Tereza sama vytvořila.
Tak dnes jen malá rychlá reportáž z pátku. 
Na závěr jako bonus přidávám ještě tip na úchvatný dárek pro dětí. 
Děti si včera vyzvedly ze zásilkovny, rády tam pro balíčky chodí, páč je to kousek od domu, balíček se dvěma 3D puzzle, najdete je tady. Skládaly s maminkou až po našem odjezdu a Tereza mi poslala fotky s výsledkem tvoření. Skládání trvalo tři hodiny a děti s tím pak hrály až do půl 10 večer. 
Nedivím se. Já bych si s tím hrála taky. Ostatně můžete se podívat na fotografie Terezy, které sem přidávám. 
Ty domečky, ve kterých je nábytek, nejsou součástí, ty už mají děti delší dobu a pořád si do toho vytvářely nábytek z papíru, různých odložených věcí, no znáte to.
Pěknou sobotu.

P.S. Z nabitého čtvrtku mám tři reportáže z výstav a vernisáže, tak příští články budou malým nahlédnutím na výstavy.






Tady je to slíbené puzzle. No není krásné?






6 komentářů:

  1. Marti, moc hezké fotky. Je vidět, že jste si užili s vnoučaty hezké chvíle. Já fotím nejraději momentky dětí, jsou na nich nejpřirozenější. Jinak si stoupnou jako dva vojáci. ;-)
    Moc se mi líbí nábytek, něco podobného jsme skládali s mým mužem a bavilo nás to.
    Měj hezkou sobotu.

    OdpovědětVymazat
  2. Hezky jste se s vnoučaty potěšili. To skládání nábytku by mne taky bavilo :-).
    Pěknou sobotu, Marti !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  3. Martino, to sis jistě ten čas s vnoučaty užila.
    Druhá babička mých vnuček občas hlídá dvě morčátka našich mladých, když jsou mladí na dovolené a jelikož se jí pak po nich stýská, dostala k Vánocům plyšové morče.
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  4. Tohle jsou určitě moc krásné chvíle!
    Marti, měj pohodovou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
  5. Marti, děti jsou kouzelné, vždycky obdivuju jejich kukadla. Ten skládací nábyteček se mi moc líbí, kdybych vnučkám nevyrobila domeček pro panenky s nábytkem, tak bych to koupila. A překvapila mě mile i cena. Hezké všechny fotografie. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  6. Marti to je nádhera jak jste si to s dětmi užívali. Ten nábyteček je překrásný. Měj se moc pěkně.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.