tak modrá neexistuje...

Sice píšu každý den pracovně, ale psát pro blog nějak nestíhám. Ani tento příběh o neexistujících modrých pelargoniích jsem psát nechtěla. Nakonec jsem se rozhodla, že tento zvláštní příběh napíšu jako odstrašující příklad podvodu, protože chování zahradnictví podvodem zavání.

V únoru objevila dcera v nejmenovaném pražském zahradnictví, které pro ni nebylo neznámé, nabídku krásných modrých pelargonií, na fotce vypadaly nádherně. Nikdy jsme tmavě modré, vlastně žádné modré neviděly, tak se dcera rozhodla, že objedná i nám, protože o ně byl velký zájem. Objednala už v únoru s tím, že si je vyzvedneme na jaře, a koncem února už byla nabídka stažena kvůli velkému zájmu.

Někdy začátkem dubna si dcera všimla na webu zahradnictví výměny fotky v nabídce a modré pelargonie se najednou změnily na tmavě růžové či fialové s tím, že se pořád jmenovaly modré. Nová fotka bez nějakého vysvětlení, jen potichu vyměněná. Čekaly jsme, že nám přijde nějaká omluva do emailu, přes který jsme objednávaly každá samostatně. 

Nepřišlo nic a my neměly zatím žádný důkaz, abychom mohly požadovat vysvětlení. Někdy koncem dubna dcera vyzvedávala oboje objednávky pelargonií. Byly malinké a bez květů. Už jsme byly rozhodnuté, že to nenecháme jen tak, ale musíme počkat, až to rozkvete. Překvapivě to trvalo nezvykle dlouho a řešit jsme to mohly až v polovině června.

No a žádné překvapení se nekonalo, modré prostě nemáme. Já mám do fialova a dcera do tmavě růžova. Já jsem udělala chybu, že jsem k té tmavě modré jinde koupila až na jaře růžové. Říkala jsem si, že to bude dobrý kontrast a byl by.

Pořád nám nepřišlo žádné vysvětlení či omluva. Jistě člověk se může splést, a pokud by dorazilo vysvětlení, vůbec bychom se tím nezabývaly. Ale vadilo nám to mlčení a cítily jsme to tím pádem jako podvod. Nikdy by nás totiž nenapadlo kupovat kytky do truhlíků už v únoru a celkem draho. Toužily jsme po té modré, kterou jsme nikdy neviděly a ani nikdy neuvidíme, protože neexistuje.

Vznesly jsme tedy každá zvlášť dotaz, že se nám nelíbí, jak moc se liší nabídka od skutečnosti. Čekaly jsme vysvětlení, případně omluvu, pochopily bychom a dál neřešily.

Žádné vysvětlení nebylo, jen nabídka, pokud se nám barva nehodí, pošlou nám peníze zpět. Tak jsme toho využily, i když tedy i to byl celkem oprus a zdráhání ze strany zahradnictví, protože zřejmě nečekaly, že na nabídku přistoupíme. A je pravděpodobné, že měly podobných dotazů hodně. Tomuto problému se mohlo zahradnictví ale úplně vyhnout. Stačilo přiznat barvu, myslím, že všichni by pochopili, že tohle se může stát. Zadarmo jsme se tedy s barvou, kterou jsme nechtěly a ani neobjednaly, smířily. A výsledek? 

Tohle zahradnictví jsme si odškrtly ze seznamu navštěvovaných. Moje už je to druhé, kam odmítám chodit.

Tak jsem se hrozně rozepsala, nebo spíš vypsala a ani nevím, jestli vás tenhle malý podvod bude zajímat, protože jsme to za podvod začaly považovat v okamžiku, kdy se z toho stalo tajemství.

Mějte pohodový den a přiznám se, že ani já a ani dcera jsme nikdy kytky nereklamovaly...

P.S. Fotky jsou z více truhlíků, protože se musím přiznat, že letos se jim vůbec nevěnuju, není čas a tak je nečistím. A když už bych čas měla, přiznávám, že si na truhlíky vůbec nevzpomenu. Vlastně mě "bouchne" jejich stav, když vcházím domů a to většinou letím dělat fotky na reportáž. A můj muž sice o zahradu pečuje, ale tohle mu nepřijde důležité.