úterý 9. dubna 2019

ještě remorkér s příběhem o porušení zákona








Nedělní remorkér podruhé. 
Tentokrát malá ukázka z podpalubí, kde byla výstava o historii vodních toků, a přidávám další fotky, které se mi už nevešly včera. 
Na můstku mi pózuje můj muž. Vypadá trochu jako kapitán, že jo? Jeho remorkér opravdu bavil. Je technický typ na rozdíl ode mě a byl uchvácen i strojovnou a motorem. Je to jediná fotka, která šla do novin a kterou můžu dát i na blog. 
My doma přehnaný zákon o ochraně osobnosti, který hodně lidem zkomplikoval život, neřešíme.
A mám perličku. Hlavní inženýr s kapitánem mi postáli přímo ukázkově, což teda nemám moc ráda. Mám ráda na fotkách život, takže zrovna pózování nemiluju. 
Když jsem fotila staršího pána ve strojovně a on mi řekl, že tady mám určitě hezčí objekty, sdělila jsem mu, že bude v novinách. 
Pán s tím žádný problém neměl. Naopak bylo vidět, že je potěšen.
Ale o kousek opodál stál nějaký chytrák, který chtěl zřejmě oslnit znalostmi a spustil dávku moudrostí bez znalosti uvedeného zákona. 
"Přece nemůžete fotit pána bez dovolení. Existuje zákon o ochraně osobních údajů. Pán vám musí dát svolení."
Já jako novinář můžu na veřejné akci fotit koho chci, a pokud mi vysloveně neřekne, že si to nepřeje, mám naprosto volnou ruku a nemusím se ptát, zda mohu. Naštěstí mají novináři výjimku. Neumím si představit, jak by vypadala moje práce, když by mi focení lidé museli udělovat písemný souhlas.
Pán pokračoval rádoby s humorem, ze kterého mě zamrazilo: "No jo novináři vlezou až do kuchyně, kam se nedostane ani policie. Šťourají do všeho. A pak to tak dopadá. Zabijí je".
Já ale fotím a píšu jen reportáž z veřejné akce, nejsem investigativní žurnalista, i když neříkám, že bych ráda nebyla, ale to už nestihnu a ani mi to neumožňuje můj současný zdravotní stav. 
Trošku se mi z tohohle závěru monologu zvedl žaludek. Fakt nemám ráda lidi s klapkami na očích bez většího rozhledu, kteří vydávají rychlé soudy, aniž předmět diskuse vůbec znají.
Můj objekt focení na tohle nereagoval a ani já ne, přestože šťoura se snažil humorně upoutat pozornost dalším výrokem: 
"Já jsem ale slyšel pána, že fotit nechce".
Pán byl rád, že bude v novinách. No teď mě napadá, že jsem možná měla toho šťouru, který chtěl být středem pozornosti, taky vyfotit, ale kde by byla svoboda tisku 😅, že jo?
Snažila jsem se fotit i kajutu a ložnici kapitána, ale jsou to tak mrňavé místnosti, že fotky nevypovídají vůbec nic, tak tady nakonec nejsou.
Mějte hezký den a ať dnes nemusíte řešit žádné debilní připomínky o porušování nějakého zákona.





16 komentářů:

  1. Trouba a šťoura, 2v1 co na to říct :(. Ale reportáž máš hezkou.
    Měj prima dny. J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, takoví blbci se najdou všude. Nějak jsem se tím netrápila, vlastně jsem si na to znovu vzpomněla až teprve u tohohle příspěvku. Děkuji a měj se krásně.

      Vymazat
  2. Líbí se mi i pokračování včerejšího článku. Myslela jsem si, že pán na můstku patří k lodi a on zatím patří k Tobě.;-) Takoví chytrolíni a šťouralové se bohužel najdou všude.
    Pokud to jde, tak se při focení snažím nemít v záběru cizí lidi, jen mého muže. Tomu nevadí, že bude na blogu. Mému muži by se prohlídka lodi také určitě líbila i on je technický typ.
    Marti, díky za zajímavou reportáž a měj hezký den. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, já jsem dávám téměř vždy fotografie bez lidí, což je na některých akcích dost těžké. Měj hezký den.

      Vymazat
  3. Marti, hezká reportáž, ... a takových chytrolínů se ještě najde. :o) Pobavila jsem se, ale někdy to k smíchu asi fakt není, viď?
    Přeji příjemný večer. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, já jsem se tím idiotem nějak extra netrápila, spíš jsme se s mým mužem zasmáli. A vzpomněla jsem si na to až, když jsem psala tento druhý díl. Měj se krásně.

      Vymazat
  4. A já včera kolem 19 hodiny poslala pozdrav, jela jsem kolem Řípu a tam já vždy myslím na jednu sympatickou novinářku ..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blondýnko, pozdrav jsem nepřijala a už vím proč. Nebyla jsem vůbec doma, vracela jsem se z Prahy od lékaře. A moc děkuji, někdy můžeš třeba přibrzdit na setkání při kávě...

      Vymazat
  5. Marti, krásná reportáž na pokračování a muž opravdu vypadá jako kapitán a sympaťák.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, to mu vyřídím :-) Děkuji a měj pěkné dny.

      Vymazat
  6. Prečíta som si so záujmom oba diely tvojej reportáže ... Zaujímavé čítanie i fotočky ... prajem pekné dni ... L.

    OdpovědětVymazat
  7. Jo, takhle vypadá aplikace zákona v praxi :o)
    Marti, děkuji za tuhle i všechny další reportáže!
    Pa, Helena

    OdpovědětVymazat
  8. Marti, ne nadarmo se říká, že nejhorší je srážka s blbcem ;-). Já těmhle typů říkám "chytrý jak rozbité rádio" ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, to je jediné, co si člověk může říct :-) Měj se krásně.

      Vymazat