ještě remorkér s příběhem o porušení zákona

Nedělní remorkér podruhé. 
Tentokrát malá ukázka z podpalubí, kde byla výstava o historii vodních toků, a přidávám další fotky, které se mi už nevešly včera. 
Na můstku mi pózuje můj muž. Vypadá trochu jako kapitán, že jo? Jeho remorkér opravdu bavil. Je technický typ na rozdíl ode mě a byl uchvácen i strojovnou a motorem. Je to jediná fotka, která šla do novin a kterou můžu dát i na blog. 
My doma přehnaný zákon o ochraně osobnosti, který hodně lidem zkomplikoval život, neřešíme.

A mám perličku. Hlavní inženýr s kapitánem mi postáli přímo ukázkově, což teda nemám moc ráda. Mám ráda na fotkách život, takže zrovna pózování nemiluju. 

Když jsem fotila staršího pána ve strojovně a on mi řekl, že tady mám určitě hezčí objekty, sdělila jsem mu, že bude v novinách. 
Pán s tím žádný problém neměl. Naopak bylo vidět, že je potěšen.

Ale o kousek opodál stál nějaký chytrák, který chtěl zřejmě oslnit znalostmi a spustil dávku moudrostí bez znalosti uvedeného zákona. 
"Přece nemůžete fotit pána bez dovolení. Existuje zákon o ochraně osobních údajů. Pán vám musí dát svolení."

Já jako novinář můžu na veřejné akci fotit koho chci, a pokud mi vysloveně neřekne, že si to nepřeje, mám naprosto volnou ruku a nemusím se ptát, zda mohu. Naštěstí mají novináři výjimku. Neumím si představit, jak by vypadala moje práce, když by mi focení lidé museli udělovat písemný souhlas.

Pán pokračoval rádoby s humorem, ze kterého mě zamrazilo: "No jo novináři vlezou až do kuchyně, kam se nedostane ani policie. Šťourají do všeho. A pak to tak dopadá. Zabijí je".

Já ale fotím a píšu jen reportáž z veřejné akce, nejsem investigativní žurnalista, i když neříkám, že bych ráda nebyla, ale to už nestihnu a ani mi to neumožňuje můj současný zdravotní stav. 
Trošku se mi z tohohle závěru monologu zvedl žaludek. Fakt nemám ráda lidi s klapkami na očích bez většího rozhledu, kteří vydávají rychlé soudy, aniž předmět diskuse vůbec znají.

Můj objekt focení na tohle nereagoval a ani já ne, přestože šťoura se snažil humorně upoutat pozornost dalším výrokem: 
"Já jsem ale slyšel pána, že fotit nechce".

Pán byl rád, že bude v novinách. No teď mě napadá, že jsem možná měla toho šťouru, který chtěl být středem pozornosti, taky vyfotit, ale kde by byla svoboda tisku 😅, že jo?

Snažila jsem se fotit i kajutu a ložnici kapitána, ale jsou to tak mrňavé místnosti, že fotky nevypovídají vůbec nic, tak tady nakonec nejsou.
Mějte hezký den a ať dnes nemusíte řešit žádné debilní připomínky o porušování nějakého zákona.