úterý 2. dubna 2019

lekce svobody od JW

No dnes jsem si to velmi ulehčila. Příspěvek nepíšu já, ale když jsem náhodou (byla to vůbec náhoda?) narazila na tento krásný rozbor Jana Wericha, kde začíná a končí moje svoboda, nemohla jsem odolat. Moc se mi líbí věta, že každý může dělat, co chce jen, pokud při tom nešlape sousedovi na kuří oko. Pro mě to znamená, že svoboda není, že si mohu říkat, co chci, kritizovat, co chci a koho chci. Pro mě to znamená být tolerantní k jiným názorům, dokázat je přijmout, nakonec, kdybychom měli všichni na všechno stejné názory, byla by to děsná nuda, nekritizovat konání jiných lidí, i kdyby se mi to milionkrát nelíbilo, a chovat se k ostatním, tak jak chci, aby se oni chovali ke mně. Ani doma nemáme stejné názory a oba s mým mužem si dokážeme trvat na svém bez přesvědčování toho druhého, aby měl stejný názor. Bez napadání a negativních slov. Možná jsem hodně naivní a ve svém věku se už těžko změním, ale já ke každému člověku přistupuju pozitivně a primárně věřím v dobro. To, že se někdy zklamu, je normální, to je život, ale nejsem natolik naivní, abych věřila všemu a všem bez ověření a nějaké zkušenosti. Ale neumím dopředu předpokládat, že lidé lžou, podvádějí a chtějí mě obelstít. Už jsem ve svém zralém věku ledasco prožila a ne vždy to bylo lehké, ale to prožívá každý z nás. Tak proč dopředu vyrábět nějaké negativní konspirace? A moc děkuji, že kolem mého blogu se sdružují lidé, kteří dokáží říct svůj odlišný názor v klidu, aby jej ostatní s jiným názorem mohli v klidu přijmout. Občas tady píšu o hodně kontroverzních tématech a odlišný názor očekávám a jsem za něj ráda. Jen diskuse nás přece posune dál. No koukám, že nakonec jsem toho napsala hodně. Mějte se krásně, mějte odlišné názory a teď ať mluví Werich, kterého jsem milovala.

JAN WERICH - LEKCE SVOBODY
Někdy si myslím, že jsme udělali velikou chybu, když jsme nechali o svobodě mluvit jen básníky a táborové řečníky. Básníci nedefinují věci moc přesně. A už vůbec nedefinují věci jasně táboroví řečníci. O svobodě jsme měli nechat mluvit učitele. Děti se měly učit o svobodě ve škole. Docela vědecky, tak, jako se učily číst a psát a počítat. A měl to být povinný předmět. Náramně povinný! Každý den! A měli jsme je učit, že svoboda není jenom takové to láska – páska a vlasť – masť, že to není jenom básnické volání po křídlech. Měli jsme je učit, jaký je rozdíl mezi skutečnou svobodou a anarchií. Jak svobodu je vždycky třeba spojit s kázní. Jak každý může dělat, co chce jen, pokud při tom nešlape sousedovi na kuří oko. Jenže s lidma je těžko. Dovedou si věci vážit plně, jen když je na chvilku ztratili. To platí o svobodě, zrovna tak, jako o všem ostatním. Dokud vám někdo nestojí za zády a nepoloží vám revolver mezi lopatky a nediktuje vám, co máte psát a říkat a učit, tak nevíte opravdu, jaká je to veliká věc, když smíte psát a říkat a učit, čemu sám věříte.

12 komentářů:

  1. Pana Wericha mám moc ráda. Jeho humor, životní moudro.... Zajímalo by mě, co by říkal dnes, dnešní době, dnešní svobodě.... S tou osobní, s tou se s tebou naprosto ztotožňuji. Co mám ráda já a jakým způsobem, je naprosto má věc, stejně tak je to věcí každého. Ale nemohu, nesmím tím omezovat jiné. A o tom to je. O osobní toleranci. V malém měřítku toto umíme. V rámci rodin, sousedů.... Jen o té politické, národní, o té jsem já měla trochu jinou představu. Naše národní svoboda, ta má všemi možnými nařízeními, předpisy, zákony hodně svázaná křídla...
    Marti, Měj prima dny, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Péti, díky a ano máš samozřejmě pravdu, ale já si přece jenom ještě pamatuju tu nesvobodu skutečnou, zavřené hranice, dávat si pozor na slova atd. Měj se krásně.

      Vymazat
  2. Marti, já si tvůj blog většinou rozkliknu hned ráno a přečtu,odpovím večer, když už sedím a pletu u televize.Dneska jsem přečetla a říkám nahlas a v dobrém ,To je neskutečná baba zase taková krása napsaná.Takže nejen řád zlaté vařečky ale taky psaných myšlenek.Já měla pana Wericha moc ráda .Krásný a pravdivý moudra od něho.My to máme s mužem podobné jako vy.Neberu mu jeho názory ač mnohokrát má odlišné od mých.Nikdy jsem nebyla stádní typ a když se mi něco nelíbilo tak jsem nemlčela.Měla jsem s tím problémy. Marti přeji krásný den a piš,protože to umíš a čtu moc ráda.����Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, já ti děkuji za krásná slova. Moc, moc mě potěšila. Měj krásný den a ještě jednou mockrát děkuji.

      Vymazat
  3. Marti, já už jsem něco, co se vlastně hodí i jako reakce na dnešní článek, napsala k tvému minulému příspěvku. Tak se nebudu opakovat. Snad jen doplním, že když říkáme jiný názor, měli bychom myslet na to, že i slovo má sílu ... aTakže říkejme si odlišné názory, ale tak, aby to nebolelo a abychom z protistrany nedělali (dámy prominou) blce (ono to není stejně k ničemu dobré, protože když z někoho uděláme idiota, tak se spíš z principu zatvrdí a o tom jiném názoru nebude ani uvažovat)
    Měj se pěkně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, ano psala jsi a já s tebou souhlasím. Měj se krásně.

      Vymazat
  4. Moudra J.Wericha mám moc ráda.A V jeho Lekci svobody je tolik pravdy. Ale je i v Tvých řádcích.
    Měj se hezky!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  5. Pan Werich to krásně a pravdivě napsal, můžu jen souhlasit. A souhlasím i Tvými řádky.
    Růža

    OdpovědětVymazat
  6. Skláním se před moudrostí pana Wericha a potažmo i tvou. Nemám co dodat. Musím jen souhlasit.
    Marti, přeji hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, děkuji, i když moudrá teda nejsem :-) Měj se krásně.

      Vymazat