sobota 11. ledna 2020

pěkný rozhovor...


Ne, nejsem typ, který sleduje celebrity a čte vše, co se o nich napíše. 
Přiznávám, že mě to vůbec, ale vůbec nezajímá. 
V tomhle případě je to ale něco jiného.
Pepu Melena sleduju. Nebojte, nejsem stalker a nemám ani žádné životní vzory a přehnanou úctu k autoritám jakéhokoliv druhu jsem nikdy neměla. 
Pepu znám možná už patnáct let, nevím přesně a jednu dobu jsme spolu hodně spolupracovali. Naposledy jsme se setkali asi před čtyřmi lety u malého projektu, který jsme spolu vymysleli, a kdyby patřil Pepa Melen do mělnického regionu, pravděpodobně bych o něm psala i do deníku. 
Pepa není jenom zpěvák, skladatel, producent atd., ale zabývá se už hodně let Zážitkovou prevencí pro děti i dospělé, takže určitě je o čem psát.
Tento týden jsem slyšela s Pepou moc pěkný rozhovor, který by myslím mohl zajímat i vás na blogu.
Upřimně popisuje svoji životní anabázi a i setkání s "vetřelcem", tedy téma, které tady spoustu z nás občas řeší a spoustu z nás se i osobně dotýká.
A není rozdíl ve veřejném či osobním vystoupení, Pepa se chová furt stejně a není možné nemít ho rád, tedy v mém případě ráda.
Tak konec velebení, trochu jsem si zavzpomínala a kdo máte chuť, pusťte si ten rozhovor.
Kopíruji sem i část textu z článku, který vám třeba připomene, kdo nevíte, kdo je Josef Melen.
Tak dnes to byla pravděpodobně výjimka. No, nikdy neříkej nikdy, páč nevíš...
I když tady o známých osobnostech z oblasti kultury píšu viz včera Milli Janatková či herec Pavel Batěk, jsou to moje články, které jsem psala do novin.
V úvodu vám posílám jednu píseň a Né, pětku, né to fakt není.
Pepíčku, moc tě zdravím a Andrejko Melenová i Vás.

Prokletí „Když jsem po revoluci začal dělat vlastní muziku, všechna vydavatelství, když slyšela moje jméno, tak mi řekla dvě věci: ‚Buď na té desce bude remake Né, pětku né, nebo se přejmenuj.‘ Už jsem s tím tehdy nechtěl být pořád spojovaný, už jsem nebyl dítě, tak jsem nechtěl zpívat o škole a o známkách. Měl jsem svoje písničky, měl jsem kapelu. Ale všichni chtěli Pětku a ani si neposlechli, co dělám nyní. Devadesátky pro mě v tomhle byly hodně těžkým obdobím,“ prozradil nám. Prokletí ale nakonec překonal. „Všechno máme v hlavě. Zlomilo se to tím, když jsem byl schopný udělat hudbu do zahraničí. Moje hudba vyšla v Americe nebo v JAR. To byla satisfakce. Je to o uvědomění si, jestli se tím člověk chce trápit a něco si dokazovat. Přišel jsem na to, že ne. A najednou to jde,“ svěřil se Melen.

8 komentářů:

  1. Když jsem četla jméno Pepa Melen, tak se mi vybavila písnička Né, pětku né a uvědomila jsem si, že o dalších životních osudech této osobnosti víc nevím. Proto jsem si ráda vyslechla rozhovor. Jeho životní cesta je zajímavá a má můj obdiv, že statečně překonal setkání s "vetřelcem".
    Přeji Ti pěknou sobotu. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, takhle to mají všichni, i já, když jsem se s Pepou seznámila. Měj pěknou neděli.

      Vymazat
  2. Marti, moc se mi líbí jeho moto: "Všechno máme v hlavě". Svatá pravda. Zdraví Iwka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iwko, i já se tímhle mottem řídím. Měj pěknou neděli.

      Vymazat
  3. Marti, tu písničku si moc dobře pamatuji, ale jméno ne.Nejdříve jsem si pustila píseň o koních a dvakrát.Tak krásný text jsem už dlouho neslyšela a dokonce mi tekly slzy až jsem se musela jít odlíčit a znovu namalovat na ksicht obličej.Rozhovor taky bezva a pan Melen ohromnej sympaťák.Znovu krásný od tebe článek.Jo a napsala jsem ti zprávu na mail.Jestli nedošel, tak dej fotky,které se ti líbí.Děkuji Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, ano Pepa píše moc krásné texty. Měj se krásně.

      Vymazat
  4. Marti, já jsem s panem Melenem slyšela nějaký starší rozhovor, bylo o kovárně a životě, moc se mi líbil!
    Přeji hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, on dává pořád nějaké rozhovory, ale tenhle jsem sem prostě chtěla dát. Jo a kavárna už není, ani jsem tam nestačila zajít, ale Melenova káva je pořád v kurzu. Měj pěkný den.

      Vymazat