úterý 14. ledna 2020

zvědavost či zvídavost...

Dnes to bude jen takové pindání. Nemám v hlavě žádné konkrétní téma, ale psaní udržuje moji mozkovou činnost v pohotovosti, která už jinak není, co bývala a není to jen nehodou. Navíc je psaní už pro mě takový každodenní ranní rituál, takže většinou prostě musím... Dnes u nás konečně skončí Vánoce, páč Ježíšek byl u nás ještě v neděli a včera se nám odstrojovat vše nějak nechtělo.
Normálně se mi náš obývák zdá zabydlený a nic mu nechybí, i když je nadprůměrně velký, ale když zmizí vánoční stromeček, pár dní se mi zdá v místnosti hrozné prázdno. Přitom se konečně bude dát dostat pohodlně k oknu a k piánu, aniž by vás píchaly jehličky do zadku.
Tento týden máme docela nabitý. Včera jsem se byla zkrášlit u manikérky, dnes nás čeká vernisáž výstavy, ve středu mám návštěvu, vlastně dvakrát, druhá se týká dárcovství ledviny, tohle téma mě potkalo náhodou a já chci o něm rozhodně napsat, ve čtvrtek jedeme do Prahy za divadlem, dárek k Vánocům, v pátek rehabilitace a zase výstava, jejíž vernisáž ve čtvrtek nestíhám.
Co se týká toho dárcovství ledviny, je to pro mě velká výzva. Když jsem se setkala náhodou s dárkyní, jen jsem potichu špitla, to by byl krásný článek do novin, jen je to velmi osobní téma. Proč ne, zněla překvapivá odpověď, lidé o tom moc nevědí. 
No ani já ne. Takže od pátku sjíždím na tohle téma všechny možné a hlavně odborné články, protože nemůžu psát o něčem, o čem vůbec nic nevím a osobní zkušenost někoho by to nezachránila.
Minulý týden jsem u někoho na facebooku objevila Pravý domácí časopis a natolik jsem na něj byla zvědavá, že jsem si jej musela koupit. 
Znáte jej? 
Prý už vychází několik let, já ho potkala poprvé.
Ještě ho nemám úplně přečtený, takže nebudu asi úplně objektivní, ale obsah už mě tolik nezaujal jako obálka, i když rozhovor s farářkou je úžasný a čtivý a ještě i pár dalších článků, ale pravděpodobně časopis nebude součástí mého života. Nicméně je to pro mě novinka, tak na blog patří. A třeba někoho z vás na rozdíl ode mě zaujme. Mně přijde takový možná moc pozitivní, takový život není, ale třeba nemám pravdu. Mám jej poprvé a jen proto, že jsem byla zvědavá, co to je. Vlastně zvědavá to není vůbec moje vlastnost, to u nás zastupují jiní členové rodiny, tady by spíš patřilo slovo zvídavost.







Teď, když si po sobě čtu napsané, uvědomila jsem si, že to vypadá jako můj teď každodenní telefonní raport mamce. Teď si voláme každý den, mamka je druhý týden v nemocnici na ozařování. I nás navštívil vetřelec stejně, jako tolik z vás.
V úvodu je moje krásná pořád rozkvétající lilie, fotka je z dnešního rána, kterou jsem si koupila minulý týden ve středu, když jsem kupovala kytku pro Milli Janatkovou na koncert. Měli tam poslední červenou, která teda ještě nebyla rozkvetlá, takže nic moc. 
Ale od druhého dne začala rozkvétat a je nádherná a pořád má ještě poupata, která nerozkvetla.
No prostě i kdyby na chleba nebylo, kytku si prostě koupím, neodolám. A možná teď budu ujíždět na liliích. Tahle moc nevoní, což je dobře, protože je z toho bolehlav.
Ježíš, už končím, to pindání se mi nějak protáhlo. Já začnu psát a najednou už to běží samo a ještě tolik bych toho mohla napsat, jak jde život.
Ale kdo by to proboha čet´?!


18 komentářů:

  1. S blogem a jeho psaním to mám stejné jak ty. Nedá mi to nenapsat každý den, je to moje terapie proti chmurám, i proti krnění mozku, a hlavně rituál ke kterému patří ranní káva. Lilie mají velkou výhodu v tom, že opravdu dokáží rozkvést do posledního poupětě. Já se ještě nedostala do města pro něco živého, možná že ve čtvrtek by to šlo. Já musím mít živou kytku ve váze nebo květináči už od 27.12. kdy pravidelně ruším dosvícený adventní svícen. Letos mi to nějak nevyšlo, ale zase mi pokvete hvězdník, který jsem si koupila na konci listopadu jako cibuli a narychlila jsem ho. Akorát jsem ho měla dát do hlíny dřív, chtěla jsem aby kvetl na vánoce, už proto že je bílý, ale pokvete až teď. No aspoň pro příště vím že ho mám zasadit hned.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, já mám živé kytky ve váze téměř pořád. A ano ranní rituál k ranní kávě, přesně. Měj pěkný den.

      Vymazat
  2. Já sice každý den nepíšu, zato čtu blogy, které mám ráda. A ten Tvůj i Vendy mezi ně patří. Lilie krásně rozkvetla, ale já je kvůli jejich vůni nemusím, raději je obdivuji někde na záhonku. Zato mi teď dělají radost dvě orchidejky, poprvé mi krásně rozkvetly a obě najednou. Pravý domácí časopis také neznám, hned se jdu podívat.
    Měj pěkný den. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, tahle lilie nevoní vůbec, takže bys ji klidně mohla mít. Měj se krásně.

      Vymazat
  3. To je zajímavé téma na které se chystáš❤️. Já jsem lenoch na psaní a zatím toho mám v hlavě tolik ale hlavně neumím moc psát asi bych nezaujala. Obdiv před Vámi co to dokážete ❤️Mamince posílám energii a přání rychlého uzdravení ❤️🍀

    OdpovědětVymazat
  4. Taky mám ranní rituál u počítače. Každý den posílám přátelům ranní přání z mých fotek a pak zapluji na blogy.
    Časopis neznám a ani jsem o něm neslyšela :-). Lilie je krásný květina, jen ta jejich vůně se často nedá unést. Alespoň pro mne.
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, takhle lilie nevoní vůbec. Já normálně tu vůni taky nemusím. Měj se pěkně.

      Vymazat
  5. Marti, držím palce tvé mamince, aby se uzdravila.
    O ledvině a dárcovství něco vím, máme v rodině jednoho ,,mladíka,, který dostal ledvinu od své sestry a jelikož se musí operace časem opakovat, jako dárce se nabídla i má dcera.Jestli bude vhodná nebo ne, to zatím nevím.
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, ano, vím, že se transplantace musí opakovat, ale od živého dárce ledvina vydrží až 20 let. Děkuji za palečky a já držím tobě.

      Vymazat
  6. U nás máme vánoce, všude. Nesnáším nahatý byt po vánocích, budeme si o víkendu dělat se Sofinkou rozloučení, budeme jíst to cukroví, které jsem před dvěma týdny znova pekla, nebudeme konvenční, fuj.
    Víš, že se mi ráno nejlépe píše, po ránu jsem nejvíc vtipná, že by okysličený mozek, asi.
    Držím palce, zrovna jsem dnes četla pojednání psychologa a psychiatra, že těžká onemocnění nám nepadají z nebe, mají příčinu a já tomu věřím. I má švagrová to měla z neúměrného stresu. Myslím na vás, ať je boj vítězný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blondýnko, já jsem jednou dělala vánoce v únoru kvůli dceři, která se vrátila z Francie a na vánoce nebyla, takže jaképak copak že jo? :-) Holky, užijte si to.

      Vymazat
  7. Marti, já bych četla, i kdybys "pindala" dál :). Jinak já píšu většinou večer (ráno ve všední den jsem ráda, že se vypotácím do práce a o víkendu rána patří rituálu snídaně s konvicí čaje a papírovými novinami, PC kolikrát pustím až kolem poledne)
    Držím palce, ať maminka dobře snáší ozařování a ať všechno dobře dopadne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, hahahahaha pobavila jsi mě tou první větou :-) Díky moc. Měj pěkný den a děkuji.

      Vymazat
  8. Marti, moc přeji mamince uzdravení.Nevím, co bych dalšího napsala.Je to svinská nemoc.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, no my už se s tím pereme od léta, už jsme si i trochu zvykli. Měj pěkný den.

      Vymazat
  9. Marti, úplně v klidu. Jsi daleko čtivější než většina "zásadních" zpráv dne! S transplantací ledvin, s dialýzou máme v rodině zkušenosti, no člověk by se bez nich (myslím těch zkušeností) obešel. Asi stejně jako bez vetřelce. Mamince držím palce, ať jí není zle a hlavně ať to pomůže!
    Měj pohodový den, Helena

    OdpovědětVymazat