pátek 24. dubna 2020

divný den


aneb co mě potěšilo hodně.
Když jsme se před sedmi lety nastěhovali do stávajícího domu, jedna místnost, kterou jsme později proměnili na tělocvičnu a galerii, nebyla dokončena. 
Nebyl hotový strop a ani podlaha. S podlahou byl teda velký problém. 
Všude v domě máme plovoucí podlahu anebo dlažbu. 
Tohle však na tuhle podlahu by bylo možné aplikovat jen za velkých finančních prostředků. 
V podlaze je totiž vyříznut poklop a pod ním je umístěno čerpadlo vedoucí ke studni, zřejmě si původní majitelé mysleli, kdyby bylo nutné dům napojit v krizi na studnu. Nejdříve jsme zvažovali, že prostě přístup uzavřeme. 
Byl to docela nepříjemný pocit stát tam a říkat si, jestli se nepropadnu. Nakonec jsme se rozhodli, když už to tam je, tak ho tam necháme.
Tím pádem padla volba na jediné možné řešení - na koberec, který jsme původně zamítli. 
Nakonec vzhledem k určení místnosti se koberec pro děti ukázal ne jako špatná volba a ani jsme se nikam nepropadli.
Asi před měsícem jsem si ale všimla, že už se hodně v koberci začíná rýsovat tvar toho poklopu. Pohyb v místnosti učinil své. Minulý týden, asi mám víc času, jsem se tím začala zabývat. Po diskuzi, co s ním, můj muž navrhl koberec na koberec, tedy od zdi ke zdi. 
To jsem rozhodně zamítla už kvůli udržování čistoty.
Nicméně můj muž mě přivedl na nápad, který teda úplně se mnou nesouzní, ale zdálo se mi to jako nejlepší řešení z blbých řešení. Menší koberec k sedačce, který to překryje, a tak jsem začala hledat. Něco, co by se aspoň trochu hodilo ke galerii, takže rozhodně ne nenápadný. Šla jsem na Bonami, tam už jsem nakoupila koberec malý pro nás do obýváku a i pro mamku. A nezklamali mě.
Ve středu koberec dorazil a včera se vyrovnával na podlaze, tedy koberec na koberec. Teprve potom budu moci trochu něco málo změnit, aby to vypadalo dobře. 
Připadá mi jako malé umělecké dílo, jako koláž.


Ve středu odpoledne a večer mi nebylo dobře, měla jsem zvýšenou teplotu a strašně mě bolela hlava a celé tělo. Můj muž se trochu vyděsil, protože já jsem neměla zvýšenou teplotu snad 30 let, já na to netrpím. A zvýšenou teplotu na sobě poznám hned. Včera jsem vstávala a bylo mi ještě hůř, celou noc jsem pořádně nespala. Jen žádná panika. Ráno mám 37.2. Cítím se příšerně, tak celý den ležím a pospávám. Můj muž se mě neustále ptá, jak se mi dýchá. Jo dobře. Není to úplně pravda, ale proč bych ho děsila. Já jsem se rozhodla, že to nic není a že se z toho dostanu. Odpoledne už mám 37.7. 
Beru si tedy paralen, páč hlava mi třeští tak, že se to nedá vydržet. Na večer se mi trochu uleví a já mám poprvé od brzkého rána chuť na jídlo. Můj muž mi připraví maso na grilu a hranolky. A já to sním naprosto všechno. To bude dobrý, už mám chuť na jídlo. 
Kupodivu nemám vůbec žádný strach z ničeho, i když se mi špatně dýchá. 
Z toho se prostě dostanu!!!
Usnu u televize a budí mě jen převracející se Justýna, která mi leží opět na části zad a na ruce. 
V noci mi začíná být líp. Hlava už nebolí. 
Celou noc se potím a rána vstávám celá propocená. 
Ale kupodivu se cítím o hodně líp a teploměr naměří jen 36.2. Mám radost. 
Tak uvidíme, co bude dál, ale já jsem optimista. Vlastně jsem sem tohle nepsala pro čtenáře, ale pro sebe, páč do mého deníku do patří. Za normálních okolností by tohle nestálo ani za zmínku. Teď to ale člověk musí brát jinak.
Zítra mám jít dělat reportáž, na kterou jsem se fakt těšila, a konečně si to i nafotit, z farmářských trhů, které se letos poprvé otvírají. 
No, zřejmě svůj slib nebudu moci splnit.
V úterý jsem po dlouhé době, po několika měsících vzala do ruky štětce a plátno. Můj muž na výsledek řekl, že to se mi teda moc povedlo. Potěšilo mě to, páč já jsem až tak spokojená s výsledkem nebyla. Jo barvy na fotce jsou jiné než ve skutečnosti, kde jsou méně výrazné.
Tak ať máme všichni dobrý a zdravý den.

21 komentářů:

  1. Marti, vystrašila jsi mě. Držím palečky, abys byla v pořádku. Je mi jasné, že za jiné situace by se s tím člověk moc nezabýval.
    Kobereček má zajímavý vzor, líbí se mi. A líbí se mi i obrázek rozkvetlé ulice.
    Přeji zdravý den. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, zatím to lepší není, ale hlavně, že to není horší a nemám teplotu. Měj pěknou sobotu.

      Vymazat
  2. Tyhle jednodenní virózy se u mě občas taky vyskytují během celého roku. Zalezu, naperu se paralenem a většinou druhý den už je to pryč. Je pravdou, že teď je to o pořádném šoku a o hlídání co bude dál a vlastně i strachu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, já jsem nikdy na virózy a chřipky netrpěla. A tohle už je jasné, že to jednodenní není, ale nepanikařím. Nakonec čemu by to pomohlo. Měj klidnou sobotu.

      Vymazat
  3. Marti, také jsem zvýšenou teplotu neměla ani nepamatuji. Takže chápu, že v této době to každý bere jinak. Já bych to řešila stejně jako ty, určitě to přejde a bude vše v pořádku. (Ale díky Mírovi vím, že vše samo vždy nepřejde.)
    Tak buď opatrná a opatruj se. D.
    Pa D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, snažím se být opatrná a optimistická. Měj zdravou sobotu.

      Vymazat
  4. Marti, hlavní je, abys byl zdravotně v pořádku. Určitě je potřeba být opatrný a ani teplotu nepodceňovat, protože na nákupy se musí a člověk neví, koho mohl potkat a jak se to projeví. Obraz jsi namalovala moc pěkný a kobercem sis udělala radost a to je důležité. Přeji Krásný a zdravý víkend.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Omlouvám se, píšu na mobilu a zbaštilo mi to -a - byla a má být opatrná...

      Vymazat
    2. Jaruško, já právě vůbec na nákupy nechodím, byla jsem jen před týdnem v té drogerii. Na nákupy jezdí můj muž. Měj pěkný víkend.

      Vymazat
  5. Marti, je možné, že byla nějaká změna tlaku, protože mě bolela hlava jako střep. Na teploty také netrpím, u mě už je 37°C horečka. Paralen a aktivní ležing je to nejlepší, co jsi v dané chvíli mohla udělat. Takže držím palce, abys byla v pořádku. :-)
    Koberec má zajímavý vzor a obrázek s rozkvetlými sakurami je moc hezký.
    Opatruj se a měj hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, tak to máme stejně. Zvýšená teplota je pro mě už horečka, cítím se stejně. No na změnu tlaku to nevypadá, páč zlepšení necítím, ale ani zhoršení. Měj pěknou sobotu.

      Vymazat
  6. Marti, píšu než usnu.Mně je divně už několik dní.Jsem strašně unavená, bolí mě nohy a pořád bych spala.Asi ke to únava jarní.Doufám v to a přeji ti ať je líp.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, já na jarní únavu netrpím a tohle určitě není ono. I já ti přeji, ať je ti líp.

      Vymazat
  7. Marti, jsme fakt moc ráda, že ať to bylo, co chtělo, máš to za sebou bez ztráty kytičky! Ale člověk se lekne, chápu!
    Koberec z Bonami vypadá moc hezky a už i maluješ - houby zle !
    Přeji hezký den a moc zdravím, H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, no za sebou to asi moc nemám, páč žádné výrazné zlepšení se nekoná. Ale hurá nemám teplotu. Měj pěkný víkend.

      Vymazat
  8. Za normální situace bych přešla věčnou bolest v krku, návaly horka a zimy, bolest kloubů, bohužel to vnímám nějak víc než běžně. Citlivě se do sebe zakusuji, to ty to hodnotíš jako borec. Odpočívej a když je chuť na baštu, je to na dobré cestě :-)
    Koberec je barevný, obraz je barevný a tvé myšlenky také, tak hlavně se z toho nep... a vydržet. Příjemný víkend a zdraví, hodně zdraví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blondýnko, přesně, za normálních okolností bych se takovou prkotinou vůbec nezabývala. Děkuji a měj pěkný víkend.

      Vymazat
  9. Čtu to zpětně, takže k nemoci už jsem se vyjádřila. Tady teprve zjišťuji, jak to všechno začalo. Mimochodem obraz je nádherný. Já už bych taky měla vzít zase do ruce štětce. Aspoň nějaké akvarelu udělat...
    Hodně zdravicka! S.

    OdpovědětVymazat
  10. Marti, doufám, že už je ti dobře a přeju hezkou neděli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, je to nějak furt stejné, ale pozitivní je, že to není horší. Měj pěkný den.

      Vymazat