sobota 25. dubna 2020

malé každodenní radosti 3


aneb Blogeři radostí proti Covidu od Vendy.
Pokračuji ve výzvě, i když tentokrát mám trochu jiné myšlenky. 
Ve středu jsem stihla ještě napsat a odeslat další článek do novin, ale od té doby mi není dobře. 
Už tedy nemám zvýšenou teplotu jako ve čtvrtek, z čehož mám radost, ale furt to není ono. Hlava pobolívá i tělo a na večer se mi špatně dýchá, ale jak jsem psala, rozhodla jsem se, že se z toho prostě dostanu. Jen jak to tak vypadá o něco později, než jsem věřila.
Včera jsem vyšla na chvíli na zahradu. Pár pampelišek na naší dva týdny neposekané zahradě bylo teda už i ve středu a bývá každý rok, ale včera jsem si připadala trochu jako na louce. Což tedy na naší trochu divoké zahradě není až tak nic zvláštního, ale tolik pampelišek u nás ještě nebylo. 
Ta žlutá krása mi udělala radost a sekání trávy se zatím odkládá.





Další maličkost, která mě včera potěšila, jsou frézie do vázy. 
Tedy to, že můj muž nezapomněl při výjezdu do Mělníka pro nový kohoutek, který na zahradě nebezpečně ukapával, koupit něco do vázy na potěšení. 
Já jsem neměla tentokrát myšlenky připomínat mu, ať něco koupí, páč tulipány, světe div se po třech týdnech uvadly. 
Navíc frézie jsme už dlouho neměli, tak to byla radost dvojnásobná.


A poslední malá radost. Od malička to mám tak, že když mi něco bylo, co mě přinutilo ležet, měla jsem vždy k údivu ostatních, někdy mi ani nevěřili, že mi není dobře, chuť na něco výrazného. 
Na zákusky, chlebíčky apod.
Ježíš, kde ti teď koupím nějaké zákusky?!
No já bych ani nebalené nechtěla. V Lidlu jsme kdysi koupili indiánky v krabici pro nějakou návštěvu. Ani jsem si raději nečetla tenkrát to chemické složení. 
Tak prosím tě, kdyby se ti tam chtělo, tak ty bych chtěla. No, není to přesně ono, ale za dané situace člověk snižuje ze svých nároků a potěší ho něco, co by jindy žádnou radost nepřineslo.



Tak jsou moje včerejší malé radosti. Dnes si nesplním svoji plánovanou radost reportáž z prvních letošních farmářských trhů. 
Cítím se na výjezd slabá a navíc by bylo ode mě krajně nezodpovědné někam jet mezi lidi, když nevím, co mi je. 
Dnes se chystám na výlet do kuchyně konečně vystřídat mého muže při vaření a snad to dám. 
Chci dělat svoji fejkovou čínu, ta je rychlá. 
A pravděpodobně se budu dnes zase válet a Justýna se mnou. Opět na mých zádech. Je vidět, že cítí, že mi něco je. Za jiných okolností, když si při téhle naší symbióze odskočím na toaletu, tak se naštve, že jsem se pohnula a někam uteče. A upřimně bych to i přivítala, protože tíha našeho jezevce není zrovna malá. Ona ale tentokrát čeká, až se vrátím, jako by věděla, že se na "lůžko" vrátit musím, počká, až se uložím a hup, už je zase na mě. 
No jo, moje léčitelka mě prostě nechce celé dny opustit.
Tak mějte pěkný a hlavně zdravý den. 
Po ránu mám nejvíc energie, tak napíšu na blog, později mi energie ubývá a už nic neudělám.
Možná, i když je ještě brzy, začnu připravovat tu čínu.

14 komentářů:

  1. Marti, už od probuzení na Tebe myslím, jak Ti je. Kočky asi vycítí nemoc. Justýnka je teď Tvoje léčitelka. Je zvláštní jaké chutě máme, když nám není dobře. V dětství jsem trpěla na angíny a vždycky jsem měla hroznou chuť na zavináče. A jak jsem si pak na něm pochutnala.
    I u nás už kvetou pampelišky a před pár dny jsem pozorovala sousedy jak trhají za domem jejich květy. Asi na pampeliškový med. Oběma je už přes 8O a pán byl v listopadu na operaci kolene. Ještě se musí při chůzi opírat o berlu a tu odhodil do trávy, aby mohl trhat pampelišky. Oba jsou ještě velmi čilí.
    Přeji klidnou sobotu a Justýnce doktorce posílám pohlazení.

    OdpovědětVymazat
  2. Preji brzke uzdraveni. A prochazku alespon na zahradu. J.

    OdpovědětVymazat
  3. Když jsem byla malá, tak když jsem onemocněla, spásou pro mne byla kyselá okurka :-).
    Jo,jo říká se, že kočky nemoc na člověku vycítí.
    My máme teď zatravněnou terasu plnou sedmikrásek, ale pampelišky tam budou co nevidět. Zahrada ta rozkvétá vším možným. Já mám ráda když je plná kopretin a zvonečků-jenže těch tam už bývá nějak málo.
    Klidný víkend a hlavně ať Ti je už co nejdříve dobře.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  4. Marti, tak se drž a ať to zvládneš a brzy se uzdravíš. Pampelišky máme na zahradě také, dnes se posečou, ale chtěla bych jít fotit na louku, jenže nevím kdy. Dnes máme zase program na celý den,téměř. .o) Jé a indiánkem jsi mi udělala chutě, občas si ho také dám.
    Měj klidnou sobotu. D.

    OdpovědětVymazat
  5. Milá Marti, vybudila jsi mě ke komentu… Doba je taková, že člověka napadají při potížích různé věci. Se Ti nedivím, ale držím pěsti, aby to byla jen virózka anebo co alergie?? nechtěla bys raději tu? :) Já jsem alergik celoživotní a teď s rouškou, nooo je to mazec. Tak nás nestraš, odpočívej, pohlaď Justýnku a pa Lenka kočka

    OdpovědětVymazat
  6. Marti, přeji brzké uzdravení. A nějaký další dobrý zákusek k léčení. M.

    OdpovědětVymazat
  7. Prajem skoré uzdravenie v príjemnej spoločnosti :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Marti, ony ty virózy nějaký den trvají a čím jsme my holky starší, existuje nějaká přímá úměra. Tak nezbývá, než dál držet palce, aby ses z toho dostala.
    Justýnku pohlaď, vzpomněla jsem si na naší Saxanu, která se mnou promarodila každý neduh. A když jsem musela opustit lože, vyčkala. A pak si mě opět hezky "našlapala" a udělala si pohodlí.
    Pa a opatruj se.

    OdpovědětVymazat
  9. Marti, Justýnka je fajn.Ještě jsme kolem baráku trávu taky nesekali a je posetá pampeliškama a sedmikráskama.Já teda sladký skoro vůbec nejím.Dneska jsem chtěla taky udělat čínu a nakonec jsem se vařila s knedlo,bůček a zelí.Hlavně Marti ať ti je už dobře.Já jsem ještě pořád unavená a odpoledne už nejsem schopná ničeho.Přeji odpočinkový večer.Martina

    OdpovědětVymazat
  10. No teda, koukám, ze par dni u našich s pomalým internetem a tady se dějí věci! Vůbec nevím, ze churavis! :( Doufam, ze už Ti bude jen lépe. Radosti mas moc pěkné. Já ostuda ještě tento článek ani nestihla zpracovat.
    Přeju hodně zdraví a síly! Sabi

    OdpovědětVymazat
  11. Chuť na něco výrazného mám celý život, jako dítě i jako dospělá, ta potřeba je poměrně zvláštní i nutkavá. Jsem ráda, že nás je víc, kteří si potřebují tělesnou nesnáz vykompenzovat, skvělý je čtvrt kilový pravý větrník s karamelovou polevou :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Marti, tak já doufala, že už ti je dobře!
    Odpočívej, ať si brzo fit. Máš kolem sebe hezky - myslím pampelišky i frézie!
    Včera jsem dělala dortík pro Terku, škoda, že se to nedá poslat...
    Přeji hezkou a hlavně zdravou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj holky, všem moc děkuji za milé komentáře. Jo větrník bych si dala a i Helenčin dort :-) Mějte pěknou a zdravou neděli.

      Vymazat
  13. Marti, i já držím palce, ať se z toho brzo vyhrabeš. Teď je to dvojnásob nepříjemné. Frézie jsem chtěl domů taky, ale když jsem se naposled vyhrabala ze svého HO do Lidlu, tak už je neměli :(.
    Měj se co nejlíp a hlavně se rychle uzdrav

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.