klášter podruhé

Zmínila jsem se o reportáži, kterou píšu o domově seniorů v bývalém klášteře a už tady bylo malé nahlédnutí do kláštera. Ale rozhodla jsem se dát i celou reportáž, protože si myslím, že život v klášteře je natolik zajímavý, že možná stojí za to se o něm zmínit i na blogu. Fotografie je možné shlédnout u článku tady.

Mějte pohodový vstup do nového týdne.

P.S. Jaruško, k tvému komentáři u včerejšího článku. Zámek Hořín se prodává už dva roky, proto tam ani nebyl hořínský festival, byla tady i zmínka na blogu. Vloni už to vypadalo, že se prodá, ale pak z toho sešlo. Jo, a včerejší článek byl zveřejněn před pár dny pouze na facebooku ve skupině pana Lojky Mělník historie a současnost, jen tam bylo možné si jej přečíst.

Senlife dobré místo k životu aneb když domov znamená doma

Marta Dušková

Areál Domova pro seniory Senlife se nachází v prostorách augustiniánského kláštera ze 13. století v Mělníku na Pšovce. Po rekonstrukci hlavní budovy byla zrekonstruována a v červenci slavnostně otevřena budova bývalého barokního pivovaru. Budova se postupně zabydluje a slouží jako byty pro seniory.

Od července je novou ředitelkou domova Barbora Drástová. Na otázku, jak se žije v domově, odpovídá: „V hlavní budově jsou pokoje, které již jsou zabydlené a slouží klientům, kteří potřebují větší péči. V nově zrekonstruovaném pivovaru je samostatné bydlení formou apartmánů, klienti mají vlastní klíč a čip do hlavní budovy, kde je kavárna. Jsme však s nimi v neustálém kontaktu, víme, kdo potřebuje třeba více pomoci, chodí tam sestřičky a pečovatelky jen se třeba zeptat, zda klienti něco nepotřebují. Klienti mají možnost se zúčastňovat aktivit na hlavní budově, aktivizační pracovnice chodí i za nimi do vedlejší budovy, sami úplně být nemohou, určitou podporu potřebují, ale jinak jsou soběstační. Snažíme se tady vybudovat komunitu, aby lidé u nás nebyli sami, ale v rámci možností žili plnohodnotným životem. V budově je vlastní jídelna, kam se jídlo vozí v gastro vozíku, kde se udržuje jídlo teplé, ale mohou si ve svých kuchyňkách i vařit sami“.

Ředitelka Barbora Drástová zná všechny klienty a při setkání všechny oslovuje jménem, což je obdivuhodné vzhledem k nemalému počtu obyvatel. Sice po převzetí funkce má jako ředitelka času míň, agenda za celý domov dá zabrat, ale snaží se rychle seznamovat s každým novým klientem. S každým se na chodbách zdraví s úsměvem a nezapomene na vlídné slovo a klienti jí oplácí stejnou přízní.

Domov je dobré místo k životu. Z krásných prostor dýchá historie a všude je vidět velký zájem o člověka. Neustálý úsměv, pohoda a nebývalá ochota ke všemu dění od ředitelky až po recepci. Domov není jen místo k bydlení, ale nabízí spoustu volnočasových aktivit a aktivizace od pečení, cvičení, tréninky paměti či dámský klub probíhá v podstatě denně.

Novou volnočasovou aktivitou je hlasová výchova a dala podnět ke vzniku sboru, který je obzvlášť oblíbený u klientek. Mini sbor vede muzikálové zpěvačka Tereza Sokolíková, která zpívá a hraje v Hudebním divadle Karlín. Pravidelná setkávání zahajuje práce s hlasem, rozezpívání a pak si všichni připraví notové party a zpívají třeba píseň Stánky Jana Nedvěda či písně Marty Kubišové.

Barbora Drástová doplňuje: „Také se nám rozrostl náš zoo koutek o králíčky Ušáci z Mělníka. S králíčky pracujeme jak u aktivních klientů, tak u imobilních, těch odkázaných na lůžko. Chodí k nám rovněž Srdce pro canis, dvě canisterapeutky, které pracují i se smyslovou terapií (ochutnávání jídla) a s fyzickým cvičením klientů. Jde tedy o rozšířenou canisterapii, kterou jen tak někde nemají. Dámy mají s sebou občas mimo pejsků i kocoura Heryho, který je jinak zvyklý pracovat s těžce postiženými dětmi, takže má velkou zkušenost. A nesmím zapomenout, že pravidelně k nám chodí farář M. Erdinger, příští návštěvu plánuje i s kytarou“.

V plánu je ještě spoustu dalších aktivit. Plánují rozšířit práci s rodinami. Nejsou zde návštěvní hodiny, takže návštěva může přijít kdykoliv i večer. Návštěvám slouží kavárna a pobytová chodba, zahrada, dvůr, v létě se mohli zájemci zúčastnit i promítání v letním kině, v srpnu se uskutečnila celkem čtyři promítání. Došlo i na společné sázení sazeniček. Co největší zapojení rodiny do různých aktivit považuje Barbora Drástová za velmi důležité a byla by ráda, kdyby tady prostě trávili čas.

„Právě sháníme dobrovolníky, kteří by s našimi klienty chtěli trávit čas. Je jedno, jestli s nimi budou na pokoji si chvíli povídat nebo v kavárně, půjdou s nimi se projít na procházku na zahradu, přečtou si spolu noviny. Rádi bychom, aby to byl někdo, kdo by to dělal rád a třeba na hodinu nebo jen půl. Zájemce si bude moci vybrat klienta, se kterým si padne do oka. Klidně by se mohli i zúčastnit různých aktivit, třeba když někdo rád tvoří apod. A může to být něco jednoduchého, třeba si jen dát s klientem v kavárně kafe. Odměnou můžeme nabídnout dobrou kávu, zákusek či oběd. A ještě mám jednu vizi. Kdyby se náhodou našel někdo, kdo by zde učil angličtinu. To bych byla ráda. Stačilo by třeba jen pět lekcí základů angličtiny. Pár klientů bylo zvyklých se neustále vzdělávat a zaměstnávat mozek, tak by to pro ně byla radost a nový zážitek. Kdokoliv by chtěl se zúčastnit, vše rádi uvítáme“, prozrazuje další nápady ředitelka domova.

Pokud by se našli zájemci o dobrovolnictví, mohou se ozvat ředitelce Barboře Drástové na telefon 733 158 181 nebo na email barbora.drastova@senlife.cz.

Podrobné informace k Domovu seniorů Senlife jsou zveřejněny na www.senlife.cz. Informace k zrekonstruovanému pivovaru jsou v článku V bývalém augustiniánském klášteře byl slavnostně otevřen bytový dům pro seniory (kanalem.com).