čtvrtek 3. ledna 2019

prý pohádky jsou švindl...

Už nesmyslnost samotného názvu mě přinutila článek si přečíst. Nejdřív jsem si myslela, že tuhle snůšku blábolů napsal někdo rychle z nedostatku jiného tématu ke konci roku. 
Ale on je to rozhovor pro magazín Ona dnes psychiatra Radkina Honzáka. Pohádky jsou pohádky a nemohou být tedy švindl. A ani mě neoslní, když to tvrdí nějaký vzdělaný psychiatr. Přiznávám, že nemám žádnou úctu k autoritám obecně a už vůbec ne k těm, které vydávají rádoby moudré soudy, které můj selský rozum odmítá na základě letitých zkušeností a nejen mých.
Nechápu na základě čeho se dá přijít na to, že některé pohádky, a mluvím o klasických pohádkách, mohou děti nabádat k nepřístojnostem. Nevím o tom, že by snad probíhal nějaký výzkum či analýza dopadu pohádek na vývoj osobnosti.
Ale začnu u sebe. Pohádky mě v dětství nijak nepoznamenaly a ani mě nesvedly na scestí. Je to přece pohádka a dítě o ní nijak jinak nepřemýšlí. Jediné pohádky, které jsem neměla moc ráda a které ve mně vyvolávaly smutek, byly Andersenovy. 
Pohádky nepoznamenaly ani naše tři děti, i když přiznávám, že Červenou Karkulku jsem ve vyprávění trošku upravovala a upravuji ji i vnoučatům.
Právě tuhle pohádku psychiatr rozebírá a hlavně rozebírá pohádku Šíleně smutná princezna, která prý ukazuje dětem citové vydírání a učí je, jak něčeho tímto vydíráním dosáhnout. Pohádku jsem viděla v době, kdy mi bylo deset let a jediný dopad na mě měla, že jsem se šíleně zamilovala do Neckáře a pořád jsem si zpívala písničky z pohádky. 
Později jsem se na pohádku dívala s našimi dětmi a ani tenkrát jsem neviděla ten údajně negativní dopad na děti a citové vydírání mě fakt nenapadlo, i když jinak jsem celkem všímavá.
Psychiatr dává příklad citového vydírání zřejmě ovlivněného pohádkami do souvislosti se situací, která se mu přihodila v knihkupectví. Kritizuje, že matka nereagovala na dvouletého chlapečka, který se svíjel na zemi a dožadoval se uspokojení svého přání. Matka ho nechala být a podle psychiatra ho měla odtáhnout pryč anebo vzít do náruče.
Já tuto situaci vnímám jako naprosto klasickou ve dvou letech a myslím, že většina z nás to aspoň jednou zažila. A zkuste vzít vztekající se dítě, které se prohýbá jako luk a v té chvíli má velkou sílu, do náruče... 
Tenhle vzdor přece patří k věku, kdy si dítě začíná uvědomovat svoji osobnost. A přece chceme, aby z něj osobnost vyrostla. Jediné s čím souhlasím, je dát dítěti na zadek, ale to pravděpodobně maminka už udělala.
Dávat tuhle situaci do souvislosti s klasickými pohádkami je naprostý nesmysl. 
Jistě, netvrdím, že některé pohádky, obzvlášť ty současné, nemohou mít špatný vliv na dítě, ale od toho jsou rodiče, aby posoudili vhodnost či nevhodnost příběhu.
Ale Šíleně smutnou princeznu bych tam rozhodně nezařadila. Mám samozřejmě i špatné vlastnosti, ostatně jako každý člověk, ale citové vydírání k nim nepatří a rozhodně jsem je nedostala do vínku díky pohádkám.
Mám pocit, že současný svět, tedy lidé v něm, se čím dál víc, promiňte, zabývají píčovinami a rozebírají naprosté nesmysly. Ano, tohle rozhodně zvyšuje popularitu. 
Dosud jsem Vás, pane doktore, neznala. A klidně bych se bez toho obešla dál.
Přitom je tolik důležitějších věcí, kterými by se měl člověk zabývat. 
A domnívám se, že protagonista rozhovoru nemá moc zkušeností s výchovou dětí, pokud vůbec nějaké.
Odpusťte mi dnešní dlouhou úvahu. Já musela. 
Někdy stačí naprosto nesmyslný název a já už jedu.

25 komentářů:

  1. Marti, já zahlédla také tento titulek a raději jsem článek ani nečetla, jak vidím z tvé reakce, dobře jsem udělala. V poslední době se roztrhl pytel s kritiky pohádek, to jsem zaznamenala, jeden chytřejší než druhý, či třetí a další. Je mi z nich nanic. Vůbec si neuvědomují, že náhled na pohádku má dítě naprosto jiný než dospělý a dítě naprosto přesně vyjádří co se mu na pohádce líbilo či nikoli. Když si vzpomenu, jak jsem nesnášela v televizi "studiovky" pohádky, jak se na ně nechtěli dívat ani naši kluci, tak jsem naprosto zděšená z toho, jak Česká televize neustále sahá například do těchto archivů a cpou to na obrazovky i dnes. Proč, proboha? Nehledě na to, že narvat do programu týden či 14 dní před vánoci každý večer pohádku, o svátcích od rána do večera pohádky, tak to už v programovém oddělení někomu opravdu hráblo :o)). Ale na to existuje jednoduchá rad - vypnout tlačítkem...
    No a pan doktor, jak píšeš, asi moc zkušeností s dětmi nemá. Také jsem zažila vztekání a nejvíce se osvědčilo buď si nevšímat nebo zatáhnout do koupelny a pocákat malého vzteklouna studenou vodou.
    Tak jsme si obě ulevily :o).
    Marti měj se hezky.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, vidím, že to vidíš naprosto stejně jako já, takže ani nemám už k tomu co říct. Přiznávám, že na pohádky v televizi jsem se nekoukala, protože buď to byly pohádky, které otrocky znám anebo to byly nové pohádky, které mě nebaví. Nemají pro mě šťávu a odsoudil to i náš odborník v rodině, naše divadelní režisérka s názorem, že pohádky už neumíme a jsou nudné. Měj se krásně.

      Vymazat
  2. Marti, to je dnes strašná móda. Každý kritizuje díla někoho jiného a vnucuje nám svůj názor. Na českých knižních i filmových pohádkách jsme vyrostli. Pro děti v televizi tenkrát mnoho na výběr nebylo. A nijak tím poznamenaná nejsem. Myslím si, že jsem slušný pracovitý člověk, který si svého dosáhne vlastním přičiněním a ne citivým vydíráním. Takové řeči, co má pan doktor, by mne akorát rozčílily.... Takže, ať si myslí co chce, já mám názor jiný :)
    Marti, měj prima dny, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Péti, přesně tak. Nevím, kde dnes berou lidé tu jistotu, že mají patent na rozum a vědí vše nejlíp, bez ohledu na to, jaké mají sami zkušenosti. Měj se krásně.

      Vymazat
  3. Souhlasím s Tebou. Pohádka je pohádka. Ty naše klasické rozhodně nikterak dítěti uškodit nemohou. Trochu negativně vnímám některé zahraniční - uřvané a spíš zlé. Ale Šíleně smutná princezna ? Tak to je k pousmání.
    Sice je to od tématu, ale souhlasím s Alenkou, že letos nás tedy televize zahltila pohádkami nepředstavitelně. Víc jim uškodila, nežli prospěla.
    Měj se hezky!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, jak jsem již psala Alence v komentáři, pohádky jsem nesledovala, tak ani nevím, že jich bylo hodně. Měj se krásně.

      Vymazat
  4. Také mám pocit, že se teď všechno moc rozebírá a to se týká i pohádek. Nedávno jsem viděla rozhovor Světlany Witowské s Pavlem Kořínkem, historikem komiksů. Ti zase rozebírali kreslené pohádky. Jako dítě jsem pohádky milovala a četla. Nejoblíbenější byly Za pohádkou kolem světa s kouzelnými ilustracemi. Pohádky mám všechny schované. Jedinou pohádkovou knihou, kterou jsem nemusela, byly Praštěné pohádky Ludvíka Aškenazyho. Miluji i staré filmové pohádky. No a nemám pocit, že by mně pohádky negativně ovlivnily. Nechme dětem pohádkový svět, svět, kde dobro vítězí nad zlem a nehledejme v něm něco jiného.
    Marti, také mi někdy stačí slovo, aby mě pořádně vytočilo a já se rozčílím. Říkám, že jsem lehce nasírací.;-)
    Přeji hezký den bez srážky s blbcem. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, to není nasírací, to je jen, že ti svět není lhostejný :-) Měj se pěkně.

      Vymazat
  5. Četla jsem. Určitě ty původní pohádky jsou krásné, vyrostlo na nich spoustu dětí. Někdy, pro obveselení, je muž upravoval a dcery to tak milovaly. Později se těch dědových dožadoval vnuk a byl smutný, když jsem je tak neuměla vyprávět. Ale pravdou je, že na některé v televizi se fakt koukat nedá.

    OdpovědětVymazat
  6. Marti, přečetla jsem si tvůj článek i komentáře děvčat.Se všema souhlasím a dnes už jsem nasraná ,musím si ulevit, po třetí. Na zprávy nečučím, na internetu nečtu, stačí mi s čím se setkávám v životě.Dnes se mi nechtělo jet nakoupit s mužem do Lidlu,ale abych ho v tom nenechala samotnými, protože nákupy taky nesnáší,jela jsem.U nás krásně sněží a tak jsem si vzala kožíšek a jela.Když jsem šla vybrat cibuli, stály tam dvě důchodkyně a jedna si mě prohlížela a asi si myslela, že jsem hluchá.Říká tý druhý:Hele ta má kožich a druhá jí na to:Nojo to je určitě pražanda s chalupy,kdo by si tady mohl dovolit kožich.Jo, holky kdyby věděly,že mám doma ještě jeden a oba jsou starý 20let.A po obědě další nasrání a to ověřená zpráva z katastru nemovitostí,tu objevil můj muž.Chráněná památka Českého ráje, Dlaskův statek, byl prodán radníma manželce jednoho zastupitele a nikdo z opozice neprotestoval a je ticho po pěšině. Tak to mě dorazilo.Je vidět, jak se bojí o koryta .Měj hezký zbytek dne a prosííím, až budeš vařit zase něco mňam, napiš recept.😏Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martino, s tím statkem a prodejem si děláš legraci?
      To je krádež za bílého dne!
      Jinak - na pohádkách jsme vyrostli ( Němcová aj.), myslím, že nás to neovlivnilo špatně, a taky jsem si všimla, že do všehjo mluví lidi, co nemají děti a podle toho to vypadá! Merklová a ten Juncker a další! Přeci jen lidi/rodiče uvažují jinak.
      Ohledně sprchy dítěte studenou vodou - taky jsem to jednou zkusila na malou neteř a jak se holka vzpamatovala a dlouho jsem byla jediná, koho poslechla na první výzvu.
      Na každého ale platí něco jiného. Jiřina z N.

      Vymazat
    2. Martinko, tomu se říká den blbec anebo jak já říkám, den na tři šampaňa. Tak ať je zítra líp.

      Vymazat
  7. Ako deti sme vyrastali na rozprávkach Pavla Dobšinského ... máme doma všetky tri hrubé knihy jeho diela. Viem, že sa mne aj sestre veľmi páčili a čítavali sme si ich pred spaním. Nedávno som sa kdesi dočítala, že v rozprávkach Dobšinského sú hororové scény, ktoré v žiadnom prípade nepatria do detských uší ... Ano, uznávam že autor vedel zlo opísať veľmi farbisto, ale myslím si, že je to všetko o výchove, čo si dieťa z takejto rozprávky zoberie. Skrátka rozprávka je preto rozprávkou, lebo na jej konci vždy víťazí dobro nad zlom.
    Mne to pripadá, že sú jedinci, ktorí sa chcú silou mocou zviditeľniť a vypúšťajú z úst svoje myšlienky, ktoré sú mnoho krát bludom, kravinou. A snažia sa svoje názory vtĺkať do hláv ľudí ... Ako dobre, že máme svoj názor a skúsenosti ... L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Laury, máš pravda, ale bohužel tyhle bláboly si myslím, že spoustu lidí bez vlastního názoru ovlivní. Měj se krásně.

      Vymazat
  8. Tak tohle by mě ni ve snu nenapadlo, ale možná ji vydí psycholog po svém, rozebírá ji psychologicky. Já tuto pohádku mám ráda a vždy jsem ji měla ráda. Pokaždé v ní najdu něco nového a naposledy jsem studovala její černý šifón přes bílé šaty. Asi jsem měla být švadlenou :-D Tedy jestli to o mě něco vypovídá.
    Ještě, že časopisy nečtu, protože jsem už dávno zjistila, že se dost často píše o ho... (padron).
    Mějte se krásně a pozdravujte Justýnku.
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, to nebyl psycholog, ale psychiatr a ještě ne dětskej, takže o dětech toho ví pramálo, jinak by z něj toto nemohlo vypadnout. Já z časopisů čtu jen Reflex, ostatní mám z netu. A vzhledem k tomu, že píšu, zajímám se i o to, co bylo napsáno. Hezké dny a hladím Terezu.

      Vymazat
    2. Tereza je pohlazen. Zrovna se mi usádlil na klíně 😀🐈

      Vymazat
  9. Já zas jednou trochu proti proudu - pan Honzák má právo na svůj názor na pohádky (i na výchovu dětí) stejně jako my. Akorát my nejsme populární, tak holt ten náš nevyjde v Ona dnes :-). Vždyť nás nikdo nenutí (naštěstí) se podle něj řídit. V novinách přece nemusí vycházet jen názory, se kterými souzníme ... Stejně jako nás nikdo nenutí se dívat na pohádky, které televize zařadila do programu. Zachovejme si nadhled a pohodu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, dovolím si s tebou nesouhlasit.Ano, pokud by jsi napsala tohle ty, pak se zachovám tak, jak říkáš a pravděpodobně ani nebudu reagovat a názor ti vyvracet. Ale pokud takový názor vyjde veřejně a z úst známé osoby, pak je myslím zapotřebí reagovat, protože, co si budeme povídat, asi to ovlivní spoustu lidí. Já tady samozřejmě svou reakcí nepomůžu a nic neovlivním, ale předpokládám, že někdo bude reagovat veřejně. Měj pěkný den.

      Vymazat
    2. Máš Stáni pravdu, že každý máme právo na svůj názor, to souhlasím. Jen mi v poslední době připadá, že rozhovory, které se zveřejňují na internetu, v časopicech, se točí jenom kolem kritiky, zesměšňování a vše se slovně drtí napadrť, vše je špatné, k ničemu. Takový veliký negativismus kolem dokola :o). A spousta lidí to přebírá, jenom se nasírá (to se jinak nedá nazvat) a zvyšuje to jejich zlobu na vše. Mnohokrát články raději ani nedočtu...

      Vymazat
    3. Álo, s tím negativismem máš pravdu - taky ho nemám ráda. Myslím, že tím člověk otravuje zbytečně život sobě i druhým.

      Vymazat
  10. Marti, doktora Honzáka znám, četla jsem dokonce jednu jeho knihu a to co píšeš mě celkem zaráží, protože jsem doposud měla za to, že to je odborník, který umí aplikovat poznatky se zdravým selským rozumem.
    Šíleně smutná princezna ve mě vyvolala to samé, co v tobě. Roky jsem milovala Neckáře :o)
    Měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, konečně někdo, kdo byl taky zamilovaný do Neckáře hahaha :-) Obávám se, že tohle není poznatek ze života a taky mě to hodně překvapilo. Měj se krásně.

      Vymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.