sobota 4. ledna 2020

rovnou řež...

Já vím, že správně je, dvakrát měř a jednou řež, ale u nás se s měřením moc nepáráme.
Už před vánoci jsme začali vybírat novou lednici. Respektive já jsem vybírala a jediné moje kritérium vedle těch obvyklých byla černá barva.
Třináct let jsme měli nerez a tu už jsem nechtěla.
Takže vybrala jsem několik lednic a můj muž posuzoval, on má jiné nároky - vychytávky, barva je mu jedno. Den před Silvestrem jsme měli vybráno a už téměř hozeno do košíku. Ano, trvalo nám to dlouho a po vánoční výprodeje nehrály žádnou roli, ceny byly stejné jako před měsícem. 
O nové lednici mluvíme už možná půl roku, přehřívá se, netěsní, sníh v mrazáku. Mamka se do telefonu děsí, že novou pořád nemáme a straší mě známým, kterému vyhořel od lednice byt.
Můj muž odjíždí na nákup a já s nákupem čekám. Často si to rozmyslí.
Přijíždí z nákupu dost pozdě: já jsem ještě koukal pro jistotu na lednice. Objevil jsem v krámu jednu úžasnou, mají ji poslední v akci, a pokud ji koupíme na splátky, ale zítra je poslední den, dostaneme ještě slevu 20% a ta lednice vyjde o šest tisíc levněji, než se běžně prodává.
Tak proč si ji už nekoupil?
No já myslel, že se na ni pojedeš se mnou podívat... Proč? 
Na netu jsem ji taky viděla jen na obrázku.
Je černá po stranách a ze předu tmavě šedá nerez.
Na Silvestra můj muž jede cíl lednice. Zařízeno, přivezou nám ji v pátek. 
Jo, ale je o trochu vyšší, ale vejde se, neboj...
Musím vysvětlit. Na vánoční svátky jsme se zrovna s celou rodinou bavili o záhadě našeho domu. 
V celém domě jsem hodně vysoké stropy. Jedinou výjimkou je kuchyně, kde dosáhnu na špičkách na strop i já. Všechny navazující místnosti jako koupelna, technická místnost a špajz mají stropy vysoké, jen ta kuchyň je prostě záhada. Napadlo nás, že jsou tam možná ukrytí mrtví řemeslníci, protože jinak to nemá logiku. Sice je nad kuchyní terasa, ale ta je i nad ostatními přilehlými místnostmi.
Silvestr můj muž tráví s metrem a já to slyším až do obýváku, kde se válíme s Justýnou.
Panebože, neděs mě, co furt měříš?! Ona se ta lednice nevejde, viď?!
Ale asi vejde, zbývají tři centimetry. Akorát nevím, kudy ji sem dostaneme, vchod do kuchyně je do oblouku, tam se nevytočíme. Téma posledního dne v roce a i dalších tří dnů je jasné: lednice.
Nejdřív jsem zoufalá, smlouva je podepsána, pak se směju v té beznaději. 
No co už?!
Už se vidím, jak chodím z kuchyně do obýváku do lednice a je to docela daleko.
Na Nový rok můj muž říká, musím si uříznout desku.
Jakou desku proboha?! No vysokou a širokou jako je ta lednice. Pár dalších hodin chodí po kuchyni a dalších místnostech s tou deskou a zkouší ji dostat bez úhony do kuchyně. Nakonec je tady plán.
Nejdříve se musí postavit lednice do technické místnosti, tam se vybalit, protože do kuchyně se prostě i s obalem nepostaví. Pán s lednicí se ničemu nediví. Nakonec nejde projet s lednicí ani tak, tak se musí odklidit ještě jídelní stůl. Můj muž to tušil, tak pan dovozce dostane na pivo předem. 
Nechce nic, ale můj muž mu říká: berte, vy nevíte, co vás čeká...
Panebože, s tebou je to tak vždycky. 
Jako v Paříži, kdy jsem si k narozeninám koupila krásnou starožitnou komodu, o které si řek´po přeměření, že se do auta vejde a po zaplacení si ji přeměřoval trochu bledý ještě tisíckrát. 
A nevešla se? Vešla, sice zbyl v autě prostor pár milimetrů na každé straně, ale vešla.
Bohudík, že lednice není v Paříži.
A to mi minule vyčítal, že jsem si špatně změřila a objednala blbý řemínek k hodinkám...
No nic, lednice je na místě, je nádherná a já byla pochválena za barvu, která vůbec neční do prostoru, jak se obával, ale naopak krásně splynula.
Včera několik hodin seděli oba s Justýnou na židlích před lednicí a čekali do noci, až ji budou moci zapojit.
Ježíši, no snad už se budeme, hergot, bavit o něčem jiném. Už mi nebude můj muž neustále hlásit z tabletu, jo ten prostor kolem lednice stačí, nebude to problém, jo a tady ji prodávají za 17 tisíc...
Můj muž už nebude na potkání vyprávět historku pro zasmání, jak jsem měřila pásek na hodinky krejčovským metrem.

P.S. Fotky jsou hrozné, nebavilo mě to. Ale kdo proboha fotí lednici?! Pro ilustraci to snad stačí.
A nejvíc se člověk zasměje svojí vlastní blbosti a my jsme se teda zasmáli. Zpočátku trochu v křeči, ale pak jsem si řekla, že o život nejde. 
Jen jsem říkala svému muži, ty vůbec nevíš, co ve mně máš. Ukaž mi ženskou, která by se smála a nenadávala...


20 komentářů:

  1. Děkuji za hezčí den.Jsme podobní blázni.Též muži říkám,že jiná by ho zabila.Krásný den.JP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za krásný komentář. Ano, jiná by ho zabila. Hezkou neděli.

      Vymazat
  2. Marti, věříš, že jsem černou lednici ještě neviděla? Naši mladí mají nerez. My máme bílou klasiku a teď přemýšlím, jak dlouho ji máme, jestli by také nepotřebovala vyměnit, protože mrazák dost namrzá.
    Hlavně, že máte lednici doma a že se vešla. Představuji si Tvého muže a Justýnku, jak sedí před lednicí, měla jsi je vyfotit. Tak ať vám lednice dobře a dlouho slouží.
    Mějte krásnou sobotu. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, naše Tereza má černou americkou lednici, dvoudvéřovou. Do té jsem se zamilovala, ale ta se nám nevejde. Ne na výšku, ale na šířku. Jo měla jsem je vyfotit :-) Měj pěknou neděli.

      Vymazat
  3. Marti, konec dobrý, všechno dobré a už je z toho jen historka pro zasmání (ale věřím, že nervy to byly). My máme lednici neleštěný nerez a jsem s ní spokojená (a doufám, že ještě dlouho budu).
    Hezký víkend

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, nervy to sice byly, ale stejně jsme se smáli hned :-) No my jsme ten neleštěný rez měli 13 let, vydržela dlouho. Měj pěknou neděli.

      Vymazat
  4. Marti, je vidět, že změřeno bylo dobře. :o) Hezké PFko na lednici.
    Měj fajn víkend a užívej novou lednici, nás asi také letos čeká. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, no změřeno bylo dobře, ale až po...:-) Jo každý rok máme podobné PF, to fotí naše Tereza s dětmi. Každý rok si nechávám Lolu a Alana na lednici po celý nový rok. Měj pěknou neděli.

      Vymazat
  5. Život píše příběhy. Nám odešla lednice přesně v momentě, kdy jsme odjížděli na malou dovolenou do Znojma a chvála bohu jsme na to přišla ještě včas!,
    ( psala jsem na blogu ) a museli jsme okamžitě někam dát obsah.Sousedka nám půjčila starý mrazák a po návratu ze Znojma jsme naklusali koupit novou lednici. Já vždy bílou. Ale ráda bych koupila SMÄG, klidně i v barvě.
    Manžel kouká, aby to studilo, tvar madel a barva ho nezajímají.
    Pěkná historka, milá Marti.
    Někdy ti povím, jak jsme stěhovali přes balkon sedačku. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, nám úplně neodešla, a kdybychom na ni měli nervy, pravděpodobně by ještě chvíli posloužila, ale mrazák už jsme řešili několik dní v týdnu, jak se namrazoval. Těším se, až budeš vyprávět. Měj pěknou neděli.

      Vymazat
  6. Taky nás výměna lednice brzy nemine. Jen u nás je to jinak. Manžel o tom ještě neví(spíš nechce vědět) a až to bude vědět, tak to nechá na mně :-).
    Hezký sobotní večer, Marti!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, no já technické věci nechávám na svém muži. Já řeším jen designové hledisko :-) Měj pěknou neděli.

      Vymazat
  7. Marti, tak vidíš, že máš božího muže.Změřil a vyšlo.Lednička krásná jenom mi je taky divný, že v kuchyni máte nejnižší strop.Ne aby vás napadlo bourat, aby na vás nakonec nevypadly kostlivci.Hahaha.Já se raději nechci o naší lednici zmiňovat, aby nekyksla.Ale u nás když se něco podělá, tak rovnou třikrát.Nevím, jestli se to někde jinde děje taky, ale u nás je to pravidlo.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, proč to říkáš?! Já jsem tohle schválně nevypustila, páč u nás je vždy všechno třikrát, někdy i série třikrát x dva. Ale lednice ještě fungovala, navíc myčku máme dva roky, pračka je taky nová... Tak snad se už nic nepodělá. A můj muž mě fakt pořád baví. Včera mi řekl, že měl teda sevřenou prdel a připadal si jako Pat a Mat. Neměl ses na ně mezi svátky koukat! Koukal a říkal mi, že má z nich nervy :-) Tak si to užil v reálu hahahaha. Měj pěknou neděli.

      Vymazat
  8. Tady stačí prosté: gratuluji a děkuji - zasmála jsem se, udělali jste mi hezké ráno!
    Marti, pohodovou neděli přeji, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, jsme rádi, že jsi se zasmála. Měj krásnou neděli.

      Vymazat
  9. Život nám všem přináší občas divoké chvilky, ale s odstupem času to většinou bývá docela úsměvné, co vše se může stávat. Když vše dopadne dobře, tak jako u vás Marti, člověk si oddychne. Vy máte sice nízkou kuchyni, ale vejde se ti tam vysoká lednice, já mám kuchyň stejnou do výšky jako ostatní místnosti, ale malou a vysoká lednice s mrazákem by tam byla jak pěst na oko a nikam nešla zakomponovat. Takže mám malou lednici, vedle ní malý mrazák, to vše zakončené kuchyňskou deskou. Můj muž už si k ní občas kleká, když potřebuje navštívit nejspodnější prostor :o))))).
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, my máme kuchyň celkem velkou až na ten strop :-) Měj pěkný nový týden.

      Vymazat
  10. Hlavně, že se nakonec zadařilo. Nákup lednice je asi vždycky trochu napínavý. Aspoň u nás to tak vždy bylo. Ony se ty potvory po nějaké periodě po... a nové mají vždy malinko jiné rozměry. My museli "ubourat" (vlastně tak nějak oškrabat) 2 cm zdi, aby tam vešla. Takže lednicím zdar a hezké dny.
    P.S. do dneška mě černá lednice nenapadla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věruško, taky jsem v nejhorším případě uvažovala o rytí do stropu, jen jsem si říkala, panebože, co na mě asi vyskočí. No černé jsou většinou ty velké americké, ale dnes najdeš lednice různých barev i červené. Měj pěkné dny.

      Vymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.