pátek 10. dubna 2020

jakože velikonoční...


Velikonoce já pořád nemusím a o důvodech jsem tady na blogu kdysi už psala a patrně několikrát, kdo máte chuť, můžete si přečíst znovu, nechce se mi to asi vůbec rozebírat dál. 
Prostě jedu pořád proti proudu. 
Velikonoce mám od dětství spojené s bolestivými pruhy na nohách a se strašením od mé slovenské babičky. Každý rok mi znovu a znovu od útlého dětství vyprávěla hrůznou storku, jak o Velikonocích zemřelo mladé "dievča", které po oblevě z pumpy dostalo zánět mozkových blan. 
Musím říct, že jako malé dítě jsem se Velikonoc strašně bála a bylo to pro mě velké trauma.
Něco nás prostě poznamená. Dnes už se nebojím, jen se mi je nechce slavit.
Když byly naše děti malé, překonala jsem se a velikonoční dekorace a zdobení či malování vajíček a pomlázka, malování na okna, chození s pomlázkou se u nás řešilo a já jsem se snažila, aby to bylo pro děti důležité téma a abych na ně svou nechuť nepřenesla. 
Teď na Velikonoce zdobím a dekoruji jen v případě, že se má sejít rodina a hlavně děti. 
Ano, vím, že je to především křesťanský svátek zrození a světské vítání jara, ale to už jsem přivítala před několika týdny nákupem prvních kytek. 
Nicméně dárky, aby beránek nepokakal, jsem dávala vždy našim dětem a i vnoučatům.
Letos vzhledem ke karanténě, kterou všichni v rodině dodržujeme beze zbytku, setkání nehrozí, a tak rozhodně dekorovat nebudu. 
Tak letos velikonoční připomínka jen na blogu.
Kraslice v úvodu mi věnovala kdysi moje sestra. Jinak žádné nemám a používám je, když už nutně musím velikonoční výzdobu akceptovat. Děkuji za ně. 
Kraslice se mi ale moc líbí a některá považuji za malá umělecká díla.
V úterý nám přistáli ve schránce dva roztomilí velikonoční zajíčci. 
Měli jsme velkou radost a děkujeme za ně ještě jednou.




Tyhle keramické slepičky mám jen čirou náhodou a mají svůj vlastní příběh, jehož název Příliš mnoho slepiček již napovídá, že tohle jste možná o mně ani vědět nechtěli. 
Ale se ségrou jsme se tomu smály ještě několik dlouhých měsíců a při vzpomínce na ten divný večer se směju ještě teď. A protože leží nikdy nepoužité v šuplíku už několik let a vytáhla jsem je teď kvůli focení, tak ti je, Jiřinko, pokud máš zájem, věnuji do tvé slepičí a kohoutové sbírky. 
Doufám, že se budeme brzy moci setkat.
A teď se vlastně teprve dostávám k meritu věci, tak odpusťte ten dlouhý úvod.
Jak jsem již řekla, dárky k Velikonocům nakupuju. 
Už pro to pořekadlo: aby nás nepokakal beránek, to musí být něco na sebe.
Dodržuji to každý rok a letos jsou to veselé ponožky z Dedoles, ponožky Lenochod, Chameleon, Hokej a Knihovna. 
Každá ponožka je jiná, tedy myslím v páru je každá jiná. 
Nechtěla jsem je narušit rozbalením a fotky nejdou z eshopu kopírovat, tak se na ně v případě zájmu musíte podívat sami.
Do velikonoční tašky ještě přijde notes s nálepkami, který jsem už tady představovala a samozřejmě sladkosti s tématem Velikonoc, které nakoupil můj muž. 
U nás sladkosti už tradičně od dětství našich dětí, kdy se poctivě dělily o jeden pytlík bonbónů, nefrčí. Sladkosti jsou podle rodinné tradice za odměnu a bylo to přijato i další generací.
A dnes se veze malá velikonoční nadílka pro všechna naše vnoučata do Prahy.
Ale můj zvláštní přístup mi nebrání, abych nepopřála příjemné Velikonoce vám všem.

10 komentářů:

  1. Marti, Tvůj článek o tom, proč nemáš Velikonoce ráda si pamatuji. A po pravdě ani se Ti nedivím. Pamatuji se jak mi je kdysi znechutil kluk od sousedů, který mi našupal pomlázkou z bužírky. Strašně to bolelo, klepaly se mi bolestí ruce až jsem vajíčka pro něho upustila.
    Letos jsem žádné sladkosti pro děti nekoupila, doma pekly a zdobily s mamkou perníčky. Mám pro ně uháčkované zajíčky a dostanou je až se budeme moct sejít.
    Včera mě chytla záda, dělala jsem hrdinku a šla se i kousek projít. No, jak jsem stará, tak jsem blbá. Dnes se plížím v pyžamu po bytě a jsem ráda, že dojdu na WC a do koupelny.Proto Vám přeji hezké a zdravé dny. Růža

    OdpovědětVymazat
  2. Marti, taky jsem vlastně nikdy Velikonoce neměla ráda, i bez těch hrůzných historek a šlinců po těle.
    Zlepšilo se to. Rodina, přátelé, koncerty, výlety, jaro - letos tedy dost jiné...
    Dárečky si připravila skvělé, moc se mi líbí ta pohlednice, co si dostala.
    Měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
  3. Mne sice nikdo nestrašil, ale i tak moc velikonoce nemusím. Pro nesmírnou spotřebu alkoholu a tím pádem pro určitou nedžentlmentnost koledníků.Když mi tu usnuli u stolu a já se jich nemohla dvě hodiny zbavit rozhodně nebylo nic příjemného. O modřinách a jelitech od bužírkových pomlázek nemluvě.

    OdpovědětVymazat
  4. Mně nikdy nikdo na Velikonoce nevyrobil jelita, takže je mám ráda, zvlášť od té doby, co znamenají jisté čtyři dny volna. Letos ještě hezky vyšly do dubna, kdy už bývá (a je) krásně. Akorát ten virus nám to trochu zhatil. Nadílku jsem koupila svým dvěma chlapům sladkou, za to mne asi pokaká beránek, protože nic nového na sebe nemám
    Velikonoční přání s vnoučaty je moc pěkné
    Hezký prodloužený víkend

    OdpovědětVymazat
  5. Já jsem na tom s Velikonoci jako ty.Jaro mám ráda a zdobím ,ale ne velikonočně.Sice mám pár krásných vajíček a taky nabarvím.Jinak mi dcera koupila krásné tričko a muže asi posr beránek.Hlavně ať jsme všichni zdraví.Přeji krásný večer Martina

    OdpovědětVymazat
  6. Já jsem zapomenula pochválit ty tvý dva krásný zajíčky a ponožky nemají chybu.Martina

    OdpovědětVymazat
  7. Marti, za sebe musím napsat, že mám Velikonoce ráda, mazanec, beránek, barvená vajíčka i ta pomlázka proběhla, když jsem si dávala pod punčocháče polštář. Letošní velikonoce jsou opravdu jiné, až moc poklidné. Fotka vnoučátek je skvělá, určitě z ní máš velkou radost. A tak ti přeji hezké Velikonoce. Iva ♥

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj holky, děkuji za všechny milé komentáře. Překvapilo mě, kolik z vás Velikonoce taky nemusí. Tak mějme pěknou a zdravou sobotu.

    OdpovědětVymazat
  9. Marti, mám podobnou zkušenost s pomlázkou jako Ty.Také jsem docela trpěla, a pak léčila modřiny. Velikonoce sice mám ráda jako svátky jara, ale to velikonoční pondělí už bych mít nemusela. Nejvíc mě mrzelo, když přišli koledníci a nechtěli vajíčka nebo nějaké pohoštění, ale přímo si řekli o peníze a řekli si nejméně o 50 Kč. A Pak když jich přišla parta deseti, tak už jsem přestala těmto koledníkům otevírat. To už prostě není ten starý krásný zvyk. Také mi vadilo to, že sice mnozí koledníci vykoledovali vajíčka a různé dobroty a pak se to válelo všude po zemi , protože si toho neváží.. To také nesnáším, když se s jídlem takto zachází. Tak že teď už chystám koledu jen pro rodinu a letos asi ani mladí na koledu nepřijedou...Tak my si svátky užijeme v klidu a pohodě buď u televize nebo vyrazíme na procházku k lesu nebo k rybníkům.. Přeji Ti krásné a klidné svátky a opatruj se.

    OdpovědětVymazat
  10. Martičko, ptala jsem se svých kohoutů a slepiček a rádi rozšíří své řady a hřady o tyto kousky!!!Tak jako Růženka se plížím s hekáním po bytě, jak jsem se zmiňovala, někdo si na Velikonoce pořídil kachnu a já housera! Kdysi, za mlada, mě občas přišli vyšlehat známí, ale moc to neprožívali a následky to nemělo.Beru to jako svátky jara a vždy se snažím mít doma kytku a zelené proutky.Kdysi jsme měla i velikonoční ubrus.
    Nejhezčí výzdobu jsem léta měla kraslice od dcery, která udělala černá vajíčka polepená bílou krajkou, taky růžovou, bylo to elegantní.
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.