mozek mrtvého delfína

Původně v první chvíli jsem si myslela, že to jen nepodařený vtip. Ale článek včera ráno uveřejnily "moje noviny", tedy ne moje noviny, já žádné chválabohu nevlastním, tedy noviny, do kterých píšu, tak jsem neměla důvod pochybovat.
Asi jste již všichni tuhle informaci, že rodiče musí úředně dokládat, že jsou školy zavřené, někde četli. Během dne to už rozebírala všechna média a řešilo se to i v senátu. Kupodivu i v senátu to považovali za byrokracii, šikanu apod.
No prostě je to článek, který mě přinutil se zdravě rozčílit. Myslím na naši Terezu, která je také OSVČ a než s ní odpoledne mluvím, komentuje článek přímo na facebooku, kde jsem ho sdílela: hahaha dnes mi to přišlo taky, že jsem nedoložila potvrzení o uzavření školy.
Tak přemýšlím, co je sakra víc než vládní nařízení, které školy uzavřelo?! 
Přece ředitelé škol o ničem nerozhodovali, tak jak mohou vydávat nějaké potvrzení proboha?!
Vlastně mě to nemělo ani překvapit, o zkušenostech se sociální správou jsem už tady psala několikrát a určitě hodně z nás nějakou negativní zkušenost má. 
Asi teď urazím některé dobré státní úředníky, ale tohle už mi fakt přijde moc. Jen nepoužívat vlastní rozum, před sebe si dát zákony, a odbouchnout od sebe vlastní zodpovědnost, a bez ohledu na to jaká je situace, bez ohledu na to, jak absurdní to je jet pořád ve stejných kolejích za všech okolností. Někteří krachují, jsou na tom bídně, a když požádají o finanční pomoc, kterou vláda veřejně zaručila, čekají měsíc na odpověď a po měsíci jim přijde, že nedoložili, zda je škola dítěte, o které pečují v nouzovém stavu doma, skutečně zavřená (vlastní zkušenost naší dcery). U nás to teda není drama, ale když si představím rodiny bez finančních prostředků, je to zoufalé. A rady typu, měli jste si udělat finanční rezervu na horší časy, jsou teď teda naprosto k ničemu. Někdo ani nemá tolik prostředků, aby si snad mohl dělat nějakou rezervu. 
Taky jsme ji neměli, tři děti na školách a vše jsme cpali do vzdělání, do kultury a výletů a to já považuji za důležité pro rozvoj každého člověka, takže na rezervu rozhodně nezbývalo, i když jsme v některé době vydělávali celkem dost.
A zdůvodnění ministerstva, proč je nutné doložit úřední potvrzení, už mi rozum fakt nebere. Prý proto, že je to jediný důkaz, že dítě opravdu existuje a chodí do školy. Proboha, jedná se přece o OSVČ, jen těžko se dá předpokládat, že někdo bude chtít podvádět a žádat o příspěvek, aniž má vůbec děti.
Už tak je to s žádostí celkem složité. Pokud nemáte elektronický podpis, musíte se žádostí na poštu. Pak vám přijde za měsíc odpověď, co vám chybí a nikoho nenapadne, že třeba je v současné době dost těžké kontaktovat školy za tímto účelem.
No já v tom vidím jediné. Kdo neumírá hlady, tak se na tuhle anabázi prostě vyprdne. A o to možná právě jde. Já bych to na svoji povahu pravděpodobně udělala. Já jsem se chtěla v úterý vyprdnout v Mladé Boleslavi i na ty testy. 
V autě jsem to teda řekla úplně jinak.
Tohle mi přijde stejná kravina, jako když nedávno proběhlo tiskem, ale moc se to nerozbíralo a už to ani článkem nedoložím, že školní inspekce chce kontrolovat, jak se provádí on line výuka. Co se ještě musí stát, aby lidé používali vlastní mozek v nestandardní situaci? Někdy, někdo vždycky, prostě musí člověk vzít zodpovědnost na sebe, pokud je na nějakém takovém postu a neházet to na druhé. Já jsem měla v některých chvílích v životě tak velkou zodpovědnost, že jsem se s tím chvíli i trápila, protože jsem věděla, že jsem v tom sama. 
Tady ale přece za úředníky už rozhodla vláda a v nouzovém stavu není nic, jak bývalo a nejsou dodržovány ani jiné zákony.
Ježíši, já jsem se rozepsala. No nic končím. Jen jsem si myslela, že i toto na blogu musí být.
Jak se všichni pereme či nepereme s nastalou situací, která je nestandardní a žádný mustr na ni neexistuje. A promiňte mi, ovce budou ovce vždy za každých okolností.
Ten příměr v názvu používám sama na sebe často a po ránu bez kafe mozek mrtvého delfína mám. 
Ale já si to v té chvíli mohu dovolit.