sobota 12. září 2020

Sára


aneb hračky si laskavě vyberu sama, jo?
Já vím, mám vůči našemu miminu trochu rest, co se týká zapisování zážitků. No, rozhodně nemám rest v péči či hraní si s ní. To by mi ani nedovolila. Určitě bych si našla čas i na psaní, ale jelikož teď píšu pořád pro naše nově narozené noviny, nemám už v mozku prostor na psaní něčeho jiného. 
Ale na něco si tady snad z posledních týdnů vzpomenu, něco mi snad v paměti utkvělo, i když zážitky jsou u nás permanentně a nevím, kdo vymyslel, že kočka spí 20 hodin denně. Kde by se to vzalo? Když Sára přes den konečně usne, chodíme po špičkách, abychom ji nevzbudili.
Sáře byly 6. září tři měsíce. Je to pořád malý drobeček, ale chytrá jak opice a každý den nás překvapí, čemu všemu rozumí. Za chvíli budeme muset něco jen šeptat.
Jakmile se mě můj muž zeptá, mám ji vzít ven? (tedy na zahradu musí pod dozorem), než stačím odpovědět, Sára už stojí u dveří a čeká. Zdá se nám to naprosto nepochopitelné, ale je to neuvěřitelně inteligentní zvíře.
Máme za sebou první návštěvu veterináře a první očkování. Cesta v proutěné přenosce byl teda děs. Plakala celou cestu a já s ní. Neustále přes mřížku ke mně natahovala packu a hladila mě po obličeji s otázkou v očích: co se děje? Proč jsem zavřená? Ježíš marjá, doufám, že nebudeme dlouho čekat. Přicházíme do čekárny a tam je velký vlčák. No to jsem teda zvědavá. Sedáme si a Sára přes proutí uvidí to velké zvíře, které ještě nikdy neviděla. Dívá se na psa a ani nedutá. Nereaguje ani na kluka s jinou kočkou, který chce vidět Sářin obličej. Má to jako televizi a hlavu neotočí. 
Sáře jsme hračky nakoupili hned na začátku, ale samozřejmě, že ji zajímaly jen chvíli, jako to mají i malé děti. Takže to dělám jako s dětmi, starší hračky jsou uklidila, ale ne dobře. Dnes je vidím roztahané po celém obýváku. 
Před pár dny vidím, jak si přitáhla v puse plyšového papouška, kterého si vybrala nahoře v pokoji, kde mají hračky vnoučata a už ho neopustila. Věčně jej mačká, kouše, chová a přenáší v puse sem tam. Teď si tedy oblíbila i šedou myšku, kterou jsem objednala s jídlem pro ni. No, tedy na začátku dělala, že ji vůbec ale vůbec myš naprosto nezajímá a její pohled byl výmluvný. 
Na co jsi mi to dala? Co s tím?
Myška se tedy válí do druhého dne v přízemí naprosto bez povšimnutí. Odpoledne ji objevím nahoře na koberci, už ji přijala a tahá ji nahoru a dolů. Prostě musela na to přijít sama.







Přes den už celkem usne sama, tzn. že ji nemusím uspávat. Píše se mnou na počítači, vaří se mnou a aby pořádně viděla, co dělám, vyskočí si na jídelní stůl. Ani nemusím psát, že na toaletu chodíme samozřejmě spolu a já nesmím zavřít dveře. Ovšem večer čeká, až si s ní půjdu lehnout. Někdy čeká v přízemí, a když zavelím, půjdeme spinkat, už letí přede mnou do patra do ložnice. Anebo si lehne mezi dveře a čeká, až si půjdu lehnout. Kvůli ní, protože je utahaná, chodím tedy spát docela brzo a Sára takto spí celou noc.
Ale abyste si nemysleli, že zažíváme jen samé radosti.
Už jsme ji samozřejmě nechali několikrát na pár hodin doma samotnou. Zpočátku to byl takový vyděšený uzlíček, ale teď už nečeká, až přijdeme. Ví, že se vrátíme. Ovšem minulý týden jsme zažili celkem horor. Chtěli jsme na výstavu a já Sáře říkám, protože ona už tuší, že se něco děje a chodí za mnou jak pejsek při líčení, oblékání, neboj, nic se neděje, za chvíli přijdu. Nic se neděje, říkám, když ji na zahradě děsí všechny neznámé zvuky, například sbíječka našeho souseda a ono to fakt funguje, uklidní se. A když tuhle zázračnou větu nestačím říct, kouká mi do očí jako, co ty na to? mám se bát? a čeká, až to vyslovím. 
Takže pokračuju, říkám za chvíli přijdu. Hraje si v tělocvičně s papouškem a já pomalu otvírám dveře ven, ale i malá škvírečka stačí a ta malá šelma je venku. A je jasné, že je to schválnost. 
To víš, že jo, vy zas někam jdete a já tu jako budu sama?! 
Ani omylem. 
Abych to zkrátila, naháněli jsme ji oba půl hodiny po celé zahradě, vylezla i na třešeň, ze které ji musel můj muž sundávat. Já už jsem zoufale říkala, já nikam nejdu. Bylo vidět, že je to hra. 
Počkala vždycky, až se přiblížím, a pak jako blesk přeběhla na druhou stranu zahrady.
No nakonec jsme odjeli a strom je obalený sítí, aby na něj nemohla.
Koukám, že jsem se teda hodně rozepsala. Tak mějte pěknou sobotu. My jdeme dnes do divadla do Prahy a poprvé to mimino opustíme na delší dobu. To zas bude horor odejít.
A tak si tady žijem.

P.S. Autorem fotek je ten, kdo stačí vzít rychle foťák a občas se fotí bez správného nastavení, bo není čas.

tady okupuje návštěvu

17 komentářů:

  1. Jedna malá kočička a tolik se toho o ní dá napsat :-).
    Tak ať se únik za kulturou podaří v pohodě.
    Hezký divadelní zážitek!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  2. Martino, opravdu se o koťátko dobře staráte. U vás se má skvěle. Přeji pohodový výlet do divadla. Doufám, že bude recenze.
    Klidný víkend. M.

    OdpovědětVymazat
  3. Marti,no to máte doma pěknou rošťandu :) tohle by můj muž dávno vzdal a ze stromu by mi s ní ani nepomohl :)Hezký víkend !

    OdpovědětVymazat
  4. Nádherné kočičí miminko, které má oči fakt jako korálky. Chytrost domácích mazlíčků je někdy opravdu až zarážející. U nás je to jorkšírka, která nás překvapuje neustále. Zdravím ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
  5. Krásné povídání o kočičím miminku. Naše Micka taky ráda šplhá po stromě, ale musí slézt sama.
    Měj krásnou neděli a posílám Sárince pohlazení.

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj,
    články se Sárou miluji, je fakt nádherná. Všechny fotky si prohlížím, zatímco mě z knihovny kontroluje Frankie, který je Sáře povahou dost podobný. Jinak u nás doma jsou nejoblíbenější hračky víčko od plechovky (Shakespeare), houbička na makeup (Frankie) a plastové pásky od balíků (Lízinka). Mám i nějaké myšky, ale ty tolik nefungují. Těším se na další články! Měj se krásně:-)
    Hanka z ciculka

    OdpovědětVymazat
  7. No, švanda je u vás... Pokud tedy nemáte být zrovna někde na čas...
    Marti, mě hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
  8. Nádherná kočička. O zážitky postaráno ;)

    OdpovědětVymazat
  9. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  10. Marti moc se omlouvám za ty dva smazané komentáře, ale psala jsem je na mobilu a vždy z toho vylezl dokonalý nesmysl. Sárinka je úžasná a je vidět, že i nesmírně milovaná kočička. Přeji vám všem mnoho společných radostí a moc pěkné slunečné dny. Ještě má být hezky a teplo a tak si se Sárinkou určitě budete užívat pobytu ve vaší krásné zahradě.,
    í

    OdpovědětVymazat
  11. Marti, kočičí miminko je nádherné, máte o zábavu postaráno. A je vidět, že z kočičky bude pěkná rošťačka, ale moc milá.
    Přeji hezké dny. D.

    OdpovědětVymazat
  12. Marti, posílám Sárince pohlazení.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všem moc děkuji za hezké komentáře, na které nestíhám odpovídat. Ano, je krásná, roztomilá, hodná a někdy teda dračice a hlavně hodně chytrá. Mějte pěkný den.

      Vymazat