sobota 25. června 2022

intuice

Tak dnes od noci leje, dnes bych ze zahrady nic nenafotila. Ale z deště mám radost.
Předevčírem jsem narazila na test a občas si nějaký test udělám. Týkal se intuice a to mě zajímalo. Mám silnou intuici, ale ne vždy ji poslechnu. Naposledy jsem ji neposlechla a jsem poznamenaná dodnes, ale kdo by v tomto případě poslechl. Nechtělo se mi tenkrát vůbec vyjít z domu, bylo to prvního února, spoustu sněhu a náledí. Nechtělo se mi nikam, natož jet do Prahy a mohla jsem to zrušit. 
Ale říkala jsem si, proboha všichni jezdí do práce, tak proč bys neměla jít ty ven. Ještě mi můj muž ráno volal, ať dám pozor a nespadnu. Vyšla jsem a za nedlouho se to stalo. Na chodníku mě srazilo auto zezadu, takže jsem do poslední chvíle netušila naprosto nic, kdyby to bylo zepředu, měla bych pravděpodobně nějakou šanci reagovat. Podle policie jsem letěla vzduchem okolo 17 metrů na druhou stranu silnice.
Nechci se o tom rozepisovat, něco málo, pokud budete mít chuť, si můžete přečíst tady tak trochu vyzobaná slunečnice: zážitek, který chci zapomenout (vyzobanaslunecnice.blogspot.com), tenkrát jsem nevěděla, že problémy budu mít už furt, protože to, že mám kromě jiného prasklou lebku a hodně, jako když nakrojíš jablko z poloviny, se zjistilo až po dvou měsících a bylo pozdě. Ale když vás odváží rychlá, nemocnici si nevyberete, i když víte díky předchozímu povolání, že to není dobrá volba.
Ale o tom psát fakt nechci, netrápím se, beru to, že je to život, jen mě občas mrzí, že nemůžu skákat přes švihadlo, tančit, chodit na procházky jako před nehodou. Ale mohu psát a díky mému muži, který mi pomáhá, jezdit za reportážemi a dělat novinařinu a malovat, takže to není až takové drama...
Má to být jen úvod k té intuici, test vám sem dávám, kdo máte chuť, můžete si vyzkoušet. Příběhů silných spojených s intuicí, kterou jsem neposlechla, mám víc. Buď jsem si něco rozmluvila racionálně já anebo někdo v okolí, i můj muž.
Tak a to je konec, psala jsem o tomto na blogu několikrát, kdo mě čtete delší dobu, víte. 
Ke vzpomínce, a já nejsem vzpomínací typ, nevzpomínám, mě přivedl jen tenhle test.
Ale má se to tak, že někdy intuici poslechnu a někdy ne.
Chtěla jsem poprosit, abyste se prosím nevyjadřovali k mojí nehodě. Já se k tomu nevracím a hodně mi vadí, když se mě na to někdo ptá furt dokola a lituje mě, když vidí, jak chodím. Já se nelituju. Je tolik krásných a dobrých věcí, které život přináší. Asi mám na tohle dobrou povahu, jsem založením optimista, který se každý den směje... A ještě mám k sobě úžasného parťáka, který se směje se mnou. Oba máme rádi černý humor, tak se smějeme každý den a většinou sami sobě...
Pokud máte chuť, napište mi, jak to máte s intuicí vy. Máte nějaké příběhy spojené s neuposlechnutím? Nebo naopak, když jste poslechli, zabránili jste něčemu většímu?
Ráda si to přečtu.
Mějte pohodovou sobotu. 

 Jak jste na tom s intuicí? - iDNES.cz

6 komentářů:

  1. Testík jsem si udělala a měla bych mít dost dobrou intuici. Myslím, že docela hodněkrát se stane, že u určité skutečnosti konstatuj- já jsem to říkala, nebo jsem si myslela :-).
    Klidnou sobotu u vás, Marti !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  2. Ráda si test udělám, ale myslím, že jsem na tom stejně jako ty :o)
    Marti, zdravím! Helena

    OdpovědětVymazat
  3. Marti, udělala jsem si test a výsledek je - mám silnou intuici. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  4. Marti, test si udělám a s intuicí to mám podobně, jako všechny. Občas ji poslechnu a vyplatí se to a občas ji neposlechnu a je to jak, kdy. Takhle narychlo si ale na žádný příběh nevzpomenu.
    Měj krásnou neděli. D.

    OdpovědětVymazat
  5. Mně vyšlo, že moc intuici nemám, což odpovídá i mému přesvědčení.

    OdpovědětVymazat
  6. Test mi vyšel dost dobře., Je pravda, že jsem citlivá osoba a působí na mě i místa se zajímavým magnetismem, jako je například Kamenná hvězda, kde cítím jakousi sílu a energii. Dokonce jsme jednou z legrace na zahradě pomocí kovových virgulí hledali položení plynovodu a mně se rozjely přímo směrem kudy plynovod vede. Manželovi a kamarádce ne, ale sousedovi také ukázaly stejný směr jako mně. Ovšem jakmile jsem se dotkla manželových rukou, tak virgule reagovaly a začaly se natáčet do správného směru. Měli jsme z toho docela legraci, ale podobně mi reagovaly u tety ve Stříbrné Lhotě proutky, když skoro všichni věděli, kde je pramen, jen manžel a já ne, protože jsme přijeli později. Chtěli, abych to vyzkoušela. Najednou se mi začaly proutky otáčet a nemohla jsem je udržet. Jen že nejsem proutkař a nemohla bych přesně určit jak hluboko pramen je, jako to určil zkušený proutkař přede mnou. Někdy jsou zajímavé věci mezi nebem a zemí o kterých nemáme ani tušení.Měj se hezky Marti.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.