středa 13. listopadu 2019

plyšový


Hledala jsem úplně něco jiného a narazila jsem na tyhle plyšové sešity, deníky či památníky, jak kdo chce. Pro děti praktický dárek a zároveň i vhodný k hlazení. Nebyl moc na výběr z designů, vlastně jsem získala dojem, že to má být jen holčičí. Já nemám moc ráda rozdělování na holčičí a klučičí.
Už vidím ty smutné oči pod stromečkem, když plyšový deník kluci nedostanou.
Takže dnes možná tip na dárek.
Nakoupila jsem nakonec tady, což je teda divné, páč tady prodávají zámky na dveře. Plyšáky měli i jinde, ale byly s jiným designem, který se mi už tak nelíbil a byly taky podstatně dražší.
Ještě k tomu nakoupím nějaké propisky, možná čtyřbarevné, protože dostat deník bez potřeby na psaní je blbost.
Už slyším: babi, já potřebuji nějakou propisku.
To by byl problém, u nás věčně nic nepíše.
Deníky jsem nechtěla vyndávat z obalu, tak se špatně fotilo.


 Včera kromě deníků dorazilo ještě překvapení do schránky. Krásný pohled z Islandu, který nepřekvapil. Vždy nám děti posílají ze světa pozdravy anebo je někdy přinesou už napsané, protože je zapomněly poslat.



Ovšem na tento pohled, když mi jej můj muž podával, jsem reagovala nepatřičně. Panebože, co je to za příšerné fotky! Nekritizuj fotky, dole máš ty mrňavá prasátka, a raději si ho otoč.
Tak to bylo opravdu překvapení, i když byl na druhé straně popsán příběh, který jsem už znala od čtvrtka. 
Bára volá a ozve se v telefonu: pozdrav z výletu z Plzně.
Panebože, jaký výlet? Já myslela, že škubete husy.
No právě. Škubačka začala stávkovat, tak Zdeněk řekl, že ty prsty vymění, že má náhradní. 
Ovšem zapomněl je spočítat.
Nikde v okolí je neměli, tak jedeme až do Plzně, protože je potřebujeme hned.
Po tomto telefonátu vznikl nápad poslat mi pohled.
Jo, bylo to milé překvapení i z těmi nekvalitními fotkami z mobilu.




Ještě bych měla vysvětlit, proč Bára nemohla do Koněpruských jeskyň. Jezdí tam kvůli psaní nové knihy a už tam byla tolikrát, že se jí všichni průvodci bojí. Mluví jim totiž do exkurze a už toho ví víc než oni.

8 komentářů:

  1. Marti, koukám, kde jsou Ti vaši malí cestovatelé. Krásný pohled.
    Netušila jsem, že existují škubačky na husy, je vidět, že jsem holka z města.
    V Koněpruských jeskyních jsme kdysi byli, jsou krásné. Jsem zvědavá na novou knihu Tvé kamarádky.
    Dnes u nás chumelí a já si vzpomněla na vaše ježečky, hlavně na toho nejmenšího. Jestli stihl nabrat potřebnou váhu nebo jestli bude zimovat u Dušků.
    Měj krásný den. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, já jsem to netušila do loňska taky, no nemáme farmu :-) A i já, i když jsem teď na vesnici, jsem holka z města. O ježečcích napíšu, až to nějak dopadne. Péče pořád pokračuje a už máme i kontakt v případě nutnosti na záchrannou stanici. Respektujeme varování, že ježka doma mít nemáš, páč ho ochočíš. Jsou sice roztomilí moc, ale patří do přírody ne k lidem. Měj pěkný den.

      Vymazat
  2. Dneska už je skoro rarita, když do schránky dorazí něco jiného než reklamních letáky (tedy mně chodí obálky s čajovými přebaly, ale v tom budu asi grochu rarita ;-))a ty máš dneska rovnou pohledy dva. Určitě potěšily.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, u nás v rodině se tradice pohledů hlavně z cest dodržuje pořád. Měj pěkný pátek.

      Vymazat
  3. Marti, ta tvoje Bára je úžasná.Chtěla jsem objednat vnučce taky ten chlupatý sešit, ale jen objednat jeden by se nevyplatilo.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, tentokrát překvapila i mě a to se fakt už nestává. Měj pěkný den.

      Vymazat
  4. Marti, chválím chlupaté dárky, mávám dětem na úžasný ostrov a Bára - na prostě nezklame!
    Měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, děti už jsou doma, pohled dorazil pozdě jako vždy. Měj pohodový pátek.

      Vymazat