pondělí 25. listopadu 2019

revize aneb jak to mám já

K napsání dnešního článku mě inspirovaly vaše komentáře k mojí zmínce včera v příspěvku k posílání oblečení či jiných kousků do dalšího kola.
Já třídím skříně několikrát do roka už spoustu let a vždy ještě krásné oblečení rozdávám známým a slušné dávám do kontejneru. To krásné bych tam nedala po té, co jsem se dozvěděla, že některé kontejnery rádoby humanitární, nevím, jaká je to barva a už to ani vědět nepotřebuji, využívají sekáče a vydělávají na tom. 
V tom necítím smysl a ani mě to nějak neuspokojuje, to už není charita. 
Takže do kontejnerů dávám ještě pěkné věci, ale takové, o kterých vím, že ty už nebude nikdo prodávat a dostanou se jen k těm potřebným.
Revizi skříní, teda u nás spíš šaten, provádím vždy po určité době, když vím, že jsme něco nevytáhli rok.
Letos je to trochu jiné, proto jsem začala hledat smysluplný odbyt. Po nehodě, což už je víc než dva roky, jsem pořád doufala, že se začnu pohybovat ještě tak, abych si udržela linii a mohla i třeba chodit v podpatcích. Postupně jsem pochopila, že zlepšení po úrazu jen tak nepřijde, jestli vůbec někdy a konečně jsem se rozhoupala přestat lpět na svých krásných věcech, které leží a visí ladem. Začala jsem lodičkami, kterých jsem vzhledem ke svému minulému zaměstnání měla spoustu, na fotce je jich tak třetina, a většina vypadala jako nová. Rozdala jsem je kamarádce. 
A asi před půl rokem jsem sáhla i do svého oblečení, které čítalo více než patnáct velmi zachovalých sak, několik společenských šatů, sukní, džín apod. Ale nabízela jsem celkem pomalu mezi známými a postupně jsem se některých věcí zbavovala. 
Některých s těžkým srdcem a dala jsem zákaz všem, aby snad v tom mém oblečení přišli k nám domů 😁😅.
Asi před měsícem jsme se s mým mužem rozhodli, taky ztloustl a do spoustu věcí nevejde, že to vezmeme velmi radikálně. Krásných věcí však bylo hodně a všechno se nerozdalo. A protože byly opravdu ještě krásné, nechtěla jsem, aby zbytek dal někdo do kontejneru.
Začala jsem hledat tedy odbyt nejdříve přes azylák, se kterým jsem pracovně ve spojení. Ty na to nemají ovšem prostor a chtějí nanejvýš dětské oblečení a byl mi doporučen červený kříž. 
V červeném kříži krásné věci dokonce ani nedávají do tzv. sociálního šatníku pro lidi v nouzi, ale naše věci poputují do charitativního obchůdku, kde se prodají a výtěžek putuje na Fond solidarity. 
Pokud máte zájem vědět, jak to funguje v červeném kříži, psala jsem o tom včera a vyšlo tady
A zájem je prý pořád, tak budeme mít konečně, kam to dávat a ještě pomůžeme.
A máme z toho dobrý pocit. Dokonce jsme do charitativního obchůdku byli pozváni, ať tam nakoupíme. Neznalá věci jsem hned odmítla, že přece nebudu brát věci potřebným, když je k nim sama nosím. 
Na to mi bylo právě vysvětleno, že tohle není sociální záležitost, pomoc v nouzi, ale nákupem naopak pomůžeme. Už se tam chystáme. A třeba tam i zaplníme nějakou tu díru v našich šatnících, i když samozřejmě oblečení v poslední době nakupujeme, páč nemáme v čem chodit...
Tak měla jsem potřebu vysvětlit dnes, proč já do kontejnerů oblečení skoro nedávám.
Mějte pěkný vstup do nového týdne.

20 komentářů:

  1. Marti, věřím, že se Ti těžko zbavovalo pěkných kousků oblečení. Je moc dobře, že našly uplatnění v charitativním obchodě a tím pomůžeš i potřebným.
    My využíváme kontejnery na oblečení, protože zase tak krásné kousky nemáme a navíc je kontejner kousek od našeho domu.
    Měj krásný den.Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, já jsem pracovně potřebovala hodně věcí, abych nechodila ve stejném a hlavně klasiku. Proto toho mám tolik ještě pěkného. Měj pěkný den.

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. Já jsem boty většinou stačila rozdat a nechala jsem si jen dvoje lodičky z nostalgie, jedny jsou od Jimmy Choo, které jsem dostala jako dárek k vánocům do sbírky. A nikdy se v nich moc dobře nechodilo, protože mají obrovské podpatky a člověk si připadal jako na chůdách. Když mi něco upadlo na zem, nebyla jsem schopná se k tomu sklonit, páč bych upadla :-)

      Vymazat
  3. Marti, tak my jsme dávali věci - vyprané oblečení a čisté boty - do kontejneru, až mi kolegyně z úřadu řekla, jak to chodí! a tak to nosím na charitu. Tvůj postup zvážím, protože jsem nakoupila loni a krátce před tím vše nové, byla jsem tlustá, teď mám o 22 kg méně, palndalo to na mně! a musela jsem buď sáhnout do starých zásob nebo koupit pár kousků nově...tak ty velké kousky půjdou švagrové a něco daruji. Mám spoustu bund a nějaký ten kabát...dva spacáky a pod. daruji bezdomovcům!
    Teplo a klid do C. Jiřiána z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, je to dobrý pocit, když člověk pomůže, vlastně obdarovává i sám sebe. Měj pěkné dny.

      Vymazat
  4. Marti já své oblečení třídím, tak 2x ročně. Oblečení slušné dávám do kontejnéru a do obchodů Domova Sue Ryder dávám lepší věci. V těchto obchodech berou i porcelán, knihy, obrazy atd. a tak, když si potřebuji vyvolnit byt, dávám i tyto věci.
    Hezký večer Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivy, to je stejné jako charitativní obchůdek červeného kříže. Tam jsou taky knihy, hračky, porcelán. Měj pěkné dny.

      Vymazat
  5. Já dávám věci většinou do kontejneru. V podstatě už mám šatník hodně zúžený proti tomu, kdy jsem chodila do zaměstnání.
    Hezký večer!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  6. Marti ... ja ti tak závidím tvoju povahu ... vedieť sa zbaviť vecí, ktoré sa ti páčia a už ich nenosíš ... to ja také opatrujem ... a aj keď som z nich "trochu vyrástla" stále si myslím, že určite schudnem a budem ich môcť nosiť ... ale roky idú a oni stále visia v skrini a zavadzajú. Maximálne ich odložím do pivnice ... Ale verím, že ma to raz chytí a v skriniach urobím poriadny prievan ... :) Lodičky som tiež veľmi milovala, robili mi pekné, štíhle nohy ... teraz - artróza v kolenách, kŕčové žily, už iba nohavice, mokasíny, nanajvýš elegantné topánočky na klinovej podrážke ... achjo ... pozdravuje L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Laury, já jsem se to naučila ještě z doby, kdy byly doma všechny tři děti. Musela jsem čistit, páč by nás to zahltilo. Měj pěkné úterý.

      Vymazat
  7. Marti, do kontejneru dávám oblečení, které nemám komu darovat, jinak ostatní se snažím rozdat třeba v rodině. :o) A velmi výjimečně skončí v popelnici, to už jsou kousky, které by nikdo ani nenosil (třeba sražený svetr, atd. .o))
    Přeji Ti prima týden. D.

    OdpovědětVymazat
  8. Marti, já kdybych mohla , tak beru od tebe ty červený lodičky a před nima vyfocené bez špičky.Já jsem nosila jedině za mlada na jehlách.Ale před 35 lety jsem se jich musela vzdát kvůli vyhřezlím ploténkám.Připomněla jsi mi, když jsem si u Bati kupovala krásné italské boty.Dnes už jenom vzpomínám. Hezký večer Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, buď v klidu, skoro všechny, co jsou na fotce, jsou už pryč. Ty červené nejdřív :-) Měj pěkný den.

      Vymazat
  9. Marti, připomněla jsi mi jeden rest, který se chystám zlikvidovat. A tím je právě probírka šatníku. Letos na ni ještě nedošlo. Teď se momentálně snažím smysluplně zbavit některých knížek, ke kterým už se určitě nevrátíme, a nějakých dalších vyřazených po předělání obýváku. Oblečení dávám buď do kontejneru charity Broumov nebo do těch od Poexu. Některé věci "udávám" přes FB, kde jsem si našla pražské swapovací skupiny, kde si lidi vyměňují přebytky (dneska si od mne nějaká slečna odnesla dvě knihy a přinesla mi marmeládu z bílého rybízu...). Nerada vyhazuji věci, o kterých si myslím, že by mohly ještě někomu sloužit, takže je to trochu boj mezi tím a snahou nezakrámovat si byt...
    Hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, já bych taky nic nevyhodila, co by mohlo ještě posloužit. Měj pěkný den.

      Vymazat
  10. Marti, je to prostě nutnost, i když k tomu není tak smutný důvod, jako tvůj úraz. Když dcera odletělo na dlouho do USA, vyřadilo toho opravdu hodně, módní, krásně věci, s těmi se mi do kontejneru nechtělo... Našla jsem tehdy Diakonii Broumov, dokonce si pro to přijeli a pytle putovali rovnou do dětského domova...
    Měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, i u nás občas dělá Diakonie sbírky, ale já jsem potřebovala odbyt hned, než si to opět rozmyslím, protože tentokrát jsem toho rozdala opravdu hodně. Měj pěkný den.

      Vymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.