středa 12. září 2018

další zakázané územi


K tématu, o kterém chci dnes psát a o kterém přemýšlím skoro týden, jsem se tady už trochu vyjadřovala a vím, že je to dost kontroverzní téma.
Další zakázané území pro děti. Hotely zakazují vstup dětem a hrozí jim pokuty.  Vím, že nějaké pokuty už i padly, protože diskriminace kvůli věku je přinejmenším na hraně zákona.
Vyjímání dětí z dospělého života je pro mě naprosto nepřijatelné, i když mě samotné vzhledem k věku se to vlastně už netýká. Naše tři děti s námi chodily naprosto všude, kam to šlo. Do divadla, do galerií, na výstavy, do muzeí a dokázaly přijmout pravidla chování daného prostředí naprosto bez problémů právě proto, že jej poznávaly od malinka.
Dcera cestuje s dětmi po celém světě a děti to velmi obohacuje, to je bezesporu. Nejen, že jim to přináší rozhled bez ohledu na to, co si z cest zapamatují, ale umějí se v dospělém světě pohybovat. Vědí, jak se chovat v letadle, v hotelu, prostě všude. Pakliže se bude zvyšovat počet zakázaných území, děti se jen těžko budou učit, jak správně se chovat v určitém prostředí, protože vychováváme příkladem. Hotely uvádí jako důvod, že jejich hosté chtějí mít klid a nechtějí slyšet jekot dětí např. při wellness pobytu. Byli jsme s mužem na hodně pobytech v hotelech, ale nějak si vůbec nevzpomínám na ječící a rozjívené děti. Byli jsme na různých místech a nechce se mi věřit, že zrovna nás by to nepotkalo a na děti si pamatuji. Ale nepamatuji si na obtížné a zlobivé děti, ba právě naopak. 
A když o tom přemýšlím, nemyslím si, že drahé hotely, kam si chodí odpočinout manažeři, budou standardně vyhledávat rodiny s malými dětmi. 
Nemyslím si, že vyjímání dětí z našeho života, ať už vlastních či cizích, je správné. Rozhled není možné získat ze stále stejného prostředí, rozhled a rozvoj malého človíčka je o změně, o rozmanitosti, o setkávání s různými lidmi. Takto nenásilnou formou získávají zkušenosti tolik potřebné pro život. 
V poslední době mi připadá, že se ze všeho dělá věda a dopředu se vyhledávají a řeší problémy, které ještě nenastaly a ani nemusí nastat. 
A děti jako by byly jiný živočišný druh. 
Dospělí zapomínají, že sami kdysi dětmi byli.

18 komentářů:

  1. Marti, krásně jsi to napsala a já s Tebou souhlasím. Vždyť děti do našeho života patří a tím, že mají možnost pohybovat se v různých prostředích se vlastně učí. V dospělosti pak nemusí navštěvovat kurzy společenského chování.
    Už několik let máme za domem dětské hřiště a tak od jara do podzimu je tu hodně živo. Děti výskají, křičí. Rádi s mužem ten cvrkot na hřišti pozorujeme. A chodí sem i větší, školní děti. Každý den ráno se tu zastaví skupinka děvčat, nevím kolik jim je, tak 11-12 let. Hodí aktovky na lavičku a hurá na kolotoč nebo na houpačku. Provětrají i mobily. Krátce před osmou jako když střelí do vrabců, šupajdí ke škole. A během dopoledne pak přijdou maminky s těmi malými. Asi jsem odbočila od tématu, ale jen jsem chtěla vyjádřit, jak děti do našich životů patří. Do životů lidí bohatých i chudých. Mám pocit, že si majitelé hotelů snaží usnadnit práci. A souhlasím s Tebou, do pětihvězdičkových hotelů rodiny s dětmi asi nepojedou.
    Marti,přeji Ti krásnou středu, dnes má být poslední hodně teplý den, tak si ho užijme. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, děkuju za tvůj krásný komentář a podle mě jsi vůbec neodbočila od tématu, ba právě naopak. Doplnila jsi moji myšlenku a můj názor. I já ti přeji hezký den. Já jsem chytila nějakou virózu, vůbec nevím kde, a tak se s tím morduju už od pondělí. Já nebývám nemocná ani v zimě, nechápu.

      Vymazat
    2. To je mi líto, že ti není dobře. Možná k tomu přispěly i změny počasí. Přeji Ti brzké uzdravení. Růža

      Vymazat
  2. Abych pravdu řekla, tak ani nevím, že takový zákaz existuje. Nenapadlo mne, že by vůbec mohl. Máš pravdu v tom, že rodiny s dětmi až tolik hotely ,,vyšší úrovně" nevyhledávají.
    Jak jinak se dítě naučí pohybovat se v určitém prostředí. Kroutím tady hlavou....
    Hezký den mariánského léta :-)
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  3. Tohle je opravdu téma k velikému zamyšlení. A má samozřejmě dvě strany. Souhlasím s tebou, že se děti právě konfrontací s danou situací, prostředím a lidmi učí. Takže ta prostředí k tomu potřebují. Ale.... Opravdu, je tu velké ALE. A tím jsou rodiče. Tvoje dcera ví, jak se má kde chovat a k tomu vede i své děti. Jsou ale rodiče, kteří dětem nechají naprostou volnost a omezovat je v jejich projevu je pro ně nemyslitelné. A zde narážíme na kámen úrazu. Často pak vidíme to, že se koncertu komorní hudby účastní rodiče s potomkem předškolního nebo batolecího věku, dítě během koncertu běhá v uličce, cinká klíčemi a vejská si. Venku je to fajn, ale na koncertu? Zažila jsem to už 2x a opravdu, nic moc. A má zkušenost z letadla, kdy na sedadle za mnou, při 5 hodinovém letu seděli německy mluvící rodiče s cca 3 letým dítětem, které celou dobu stálo matce na klíně, drželo se mého sedadla, se kterým stále cloumalo, nejednou mne zatahalo za vlasy s tím, že mi je i vytrhlo, nespočetně krát mi na ramena dopadl kousek jídla nebo hračka, o tom, že celou dobu mi téměř do ucha křičelo, o tom snad už ani psát nemusím..... A rodiče nic, žádné omezení, protože děti se přeci ve svém vývoji a rozletu omezovat nesmí.
    A to je přesně ta situace, kdy se nedivím, že někdo řekne stop, sem děti nesmí. Ono to není ani tolik o dětech jako o rodičích. A o přehnané volnosti bez jakýchkoliv mantinelů. Dřív by nikoho ani nenapadlo, vstup do hotelu a nebo nějaké části letadla rodinám s dětmi zakazovat. Ale přináší to doba. To, že někteří rodiče už děti neumí učit slušnosti a ohleduplnosti k ostatním. A bohužel, odnesou to nakonec i ti, kteří základy slušného chování stále ještě ctí.
    Marti, měj se fajn. Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Péti, naprosto s tebou souhlasím, že je to věc výchovy rodičů. Já jsem ale nic takového nezažila ani v letadle. A nevychované děti byly vždy. Pamatuji si, když jsem s našimi dětmi chodila do divadla, vždy se tam našel nějaký nevychovaný rušivý element a naše děti kroutily hlavou, že ruší pohádku. A je to už třicet let. Jak říkám, bylo to vždy, jen je toho možná teď víc anebo je větší informovanost a je to o výchově. Přesto si myslím, že tyto situace, které si popsala nepřevládají a domnívám se, pokud by takové dramatické situace nastávaly běžně, budu o nich určitě číst. Ale o žádných případech, kdy děti narušovaly chod hotelu jsem nečetla a domnívám se, že pokud by takové byly, určitě bych se o nich psalo už proto, aby ospravedlnily zákazy některých hoteliérů. Život je pestrý a patří tam i to negativní, možná právě proto, aby to ukázalo dětem, jako těm našim v divadle, jak se určitě nechovat. Měj pěkné dny.

      Vymazat
    2. Ještě jsem si vzpomněla, že jsem něco podobného zažila v dálkovém autobuse, ale s dospělým. Neustále mi zezadu kopal do sedačky, až jsem se musela slušně ohradit. Takové chování není jen doména dětí :-)

      Vymazat
    3. Je to tak, ono je to opravdu hlavně o těch dospělých. Když mají soudnost, jde všechno. I s dětmi. Naše děti jsou už dospěláci. A taky jsme je, kam to šlo, brali s sebou. Jen se prostě uměly, stejně jako tvoje vnoučata chovat.
      A když pak člověk narazí na nějakého, s prominutím, blbce, nedá se nic dělat. Máš pravdu v tom, že i tohle ty naše děti posouvá dál. Vidí ty rozdíly, to jak to vypadat nemá. A to je fajn :)
      Samozřejmě, že máme zkušeností víc těch pozitivních, vždyť všude okolo nás děti jsou. Jen na ty negativní člověk jen tak rychle nezapomene :D Mám dětské hřiště i pod okny práce, a že to tu byl o prázdninách cvrkot :) A nenapadlo by mě jim to mít za zlé. Tak to má být... vyběhat se, dělat venku blbinky, užít si kamarády. A i křik k tomu patří. My jsme jiní nebyli :) Ale je fajn, když člověk vidí, že jsou rozumní rodiče, kteří dětem umí a chtějí vysvětlit, že jsou místa a situace, kde se to běhání a hraní prostě nehodí.

      Vymazat
  4. Ahoj Marti,takato tazka tema. Podla mna to nie je zakaz vstupu s detmi, ale "hotely bez deti". Este nebola jedna cesta v lietadle, kde by nepreplakalo aspon jedno dieta celu cestu, ale to vies, potom sa pripoja dalsie. O nemeckom dietati, ktore nebude sediet priputane, lebo NEBUDE a spustilo hysteriu a vrieskalo ako keby ho stvrtili, ani nehovorim. A otec kludne si sedel a jeho matka s nim zapasila. Modlim sa, aby predo mnou alebo za mnou nesedelo nejake nevychovane dieta. Zle znasam lietadlo a toto mi neprida. Ale sedelo vedla mna uz dieta a bolo velmi zlate a hrali sme sa celu cestu, ale to je vynimka. Co su schopne robit deti teraz v jedalni pri jedle, naozaj to nechapem. Inak na dovolenku uz chodia ludia s mesacnymi babatkami, ktere preplacu cely vecer, naozaj Marti, nic z toho sa ti nestalo ? Bola som uz v hotely kde bola jedalen pre ludi bez deti a bazen bez deti. Ale ja som vtedy nebola bez dietata :-), ale uplne ich chapem. Cele leto som bola v praci, citim ze by som potrebovala nejaku kludnu dovolenku. Ja by som privitala ked idem bez deti, tak byt naozaj bez deti.
    Vyznieva to tak, ze nemam rada deti, mam ich rada, ale nemam rada rodicov co sa o svoje deti nestaraju, ved su na dovolenke, tak co by som im nedovolila obratit hotel hore nohami. Krasny den - Zita

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Zitko, já nepopírám špatné zkušenosti ostatních, nicméně zákazy nic nevyřeší. A nejedná se o hotely bez dětí, takové u nás nejsou, protože to zákon neumožňuje. Přečti si článek, v příspěvku je odkaz. Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Marti, nevím, jestli se po mém psaní budeš cítit lépe, ale přeji Ti to. Já jsem v tomto případě rozpolcená osobnost zřejmě proto, že jsem speciální učitelka a vím, že každé dítě se dá vychovat k tomu, aby vědělo, co smí a nesmí. A za to, že mně letos v letadle malý chlapeček kopal zezadu do sedačky, mohou rodiče. A toto je zřejmě také jeden z důvodů, proč se najednou lidé chtějí stranit cizích dětí. Já tyto typy také nemusím a přitom s naším chlapečkem můžeme všude, protože se umí chovat tak, jak vyžaduje prostředí, protože ho zná. Ale jinak je to kluk se vším všudy. Takže asi to nebude o dětech, ale o jejich vychovatelích.
    A fakt Ti přeju, ať je Ti lepší.
    Marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marcelko, díky za tvůj komentář. Jo a zdá se mi, že je mi líp, ale chytil to můj muž. A jen si potvrdila můj názor větou, že chlapeček se umí chovat, protože prostředí zná :-) A o tom byl vlastně celý můj příspěvek. Měj hezký večer.

      Vymazat
  7. Ja len stručne ... Tiež som nevedela, že také obmedzenia existujú ... dávno nemáme malé deti a dávno sme ani v žiadnom hoteli neboli ... Ale je to poriadny podraz, diskriminácia mladých rodín a ich ratolestí. Marti, maj pekné dni ... L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Laury, no oni ještě neexistují, jen to někteří hoteliéři zkoušejí a dostávají pokuty. Měj se krásně.

      Vymazat
  8. Je to složité téma, nerada bych, aby to vyznělo, že chci děti vydělovat se společnosti, tak to určitě nemyslím. Nicméně půjdu proti proudu...
    Já bych existenci hotelů bez dětí umonžnila. Ono zůstane dost hotelů, které klientelu s dětmi uvítají a hotel jí přizpůsobí. A budou nastaveny podmínky, které se dají čekat. Děti prostě jsou živější hosté a jejich neustálé tišení a okřikování není úplně příjemné ani pro ně ani pro rodiče. Na druhou stranu jsou lidé, kteří chtějí mít svůj klid, hodit si po obědě šlofíka, nevyhýbat se v hotelovém bazénu dětem, co se vzájemně potápí - a jsou třeba ochotní si za to připlatit. Tak proč jim to neumožnit... Myslím, že své místo na trhu by si našly obě skupiny zařízení. Babyfriendly hotely s dětskými hernami, hřišti, židličkami a dalšími vymoženostmi jsou (a je to dobře), tak proč by nemohlo být pár hotelů, které budou naopak "adults friendly", pokud jde o klid? Uchýlili by se tam ti, komu děti a jejich projev (který je přece jen jiný než projev dospělých) vadí natolik, že buď neustále kverulují nebo jim to otrávi celou dovolenou (byť jsou zticha a nijak to neventilují).
    Nakonec existují třeba speciální fitka jen pro ženy - sama do jednoho chodím a jsem spokojená. Přitom je to vlastně taky diskriminační :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, každý máme na věc jiný názor a to je v pořádku. Já si však neumím představit, že bych třeba jela s dětmi někam na výlet a někde bychom se chtěli třeba stavit na oběd v nějakém hezkém hotelu a tam by byla cedule dětem vstup zakázán...Chci jen s dětmi obědvat, nepotřebuju ani židličku a ani hernu. Postačí mi dospělý svět.

      Vymazat
  9. Mám potíže s vkládáním komentářů, tak je stručně. I naše děti s námi chodily všude, souhlasím s tím, že je potřeba vystavovat je různým situacím a tím je také vychovávat.
    Petra mi mluví z duše! Kult ditěte je momentálně ns vzestupu ( jsem bývalý pedagog) a už několik dovolených jsme si užili v hotelech pro dospělé. Podotýkám, že nejsme špičkoví manažeři, ale potřebujeme si odpočinout...
    Marti, přeji hezký večer! Helena

    OdpovědětVymazat