zaklínadlo dnešní doby

Je jako paní Columbová. Nikdy to nikdo neviděl, nikdo to neumí popsat, přesto každý ví, že existuje a každý pozná, když to potká. Charisma je prý vzácné, nedá se koupit, ba ani vystudovat v Plzni. Buď ho dostanete do vínku anebo vám prostě chybí, protože před vámi ve frontě byl někdo, komu bylo naděleno za tři.
Já bych chtěla někdy vědět, co to přesně je. Nesčetněkrát za život jsem slyšela, že jsem velmi charismatická. Na pár vteřin vás to potěší, ale pak začnete přemýšlet, že je to vlastně velmi zavazující, ostatně jako každá pochvala. Když nevím, co to je a ani jak to vypadá, co když to ztratím. Nevím, jak si jej udržet a nedej bože ještě rozvíjet. A vlastně ani na to nemůže být člověk pyšný, páč to nezískal svojí zásluhou a nemá na tomto vlastnictví pražádnou zásluhu. Je to stejné jako s krásou. Taky nemá být člověk proč pyšný. Nijak se o to nezasloužil.
Charisma se skloňuje v posledních letech ve všech pádech, je víc než vzdělání a otvírá dveře i srdce. Kdybych měla posuzovat podle svého okolí, tak je ho všude dost. Já mám kolem sebe hodně charismatických lidí, ale lidi miluju bez ohledu na to, jestli ho mají či nikoliv. Charisma podle mě rozhodně neurčuje, zda jste dobrý člověk. Charismatický může být i lump, tak proč je tolik důležité? Myslela jsem si původně, než jsem začala pátrat, že je to nové slovo, ale naopak. Tento výraz je pravděpodobně převzat z bible, kde se hojně vyskytuje. Pochází z řeckého slova a znamená dar milosti. Má veskrze pozitivní význam, a tak se i používá.
Uznávám, že někde je charisma velmi zapotřebí a spoustu povolání se bez něj neobejde. Ale někde by přece bylo na škodu. K čemu je vám charismatický řezník, když bude mít na pultě hnusnou flákotu. Na druhou stranu charismatická pokladní v marketu, a takové jsou, vám úsměvem zpříjemní den.
Charisma je kouzlo osobnosti, které však nemusí působit šmahem na všechny stejně. Někoho uchvátí a někdo jej ani nevidí. Možná by se mi bez charisma žilo líp. Já jsem totiž nikdy nebyla uprostřed v žádné společnosti, buď mě lidé milovali anebo nenáviděli. Když je člověk mladý a nevyzrálý, vadí mu to a chce, aby ho milovali všichni. Časem pochopí, že nikdy vás prostě nebudou milovat všichni, ať děláte, co děláte a dostanete se do fáze, kde jste měli být už dávno. Je vám to zkrátka jedno. Potřebujete, aby vás milovali lidi, kteří vás znají a ostatní je naprosto podružné.
Jo a charisma má podle mě i naše Justýnka.
Já vím, už zase filosofuju.
Mám teď zřejmě takové období, jako za studenských let.