úterý 12. listopadu 2019

za hranou!!!

Jako by šel svět pozpátku... Tohle není návrat ke kořenům, jak by si snad někdo mohl myslet, ale cesta do období temna. Ne nebojte, nebudu se tady vyjadřovat k naší politice, to mi teda rozhodně stačí naše rozhořčené domácí debaty. Svoboda je pro mě nejvíc a to si možná teď uvědomuju při připomínce oslav listopadu ještě víc.
V tomto kontextu se zdá článek o ověřování panenství dívek Turkmenistánu naprosto šílený a zvrácený. Tedy ne ten článek, ale ten nápad. Proboha je 21. století a toto je návrat do středověku. To už se mi tedy zdálo i vloni, kdy tato země zakázala dovoz bikin a kraťasů. A vypadá to, že se země bývalého bloku SSSR předhánějí v absurdnostech v omezování svobody. 
Bělorusko zase zvažuje registr ztraceného panenství a práskat budou gynekologové.
No však si určitě někteří vzpomenete, že u nás před třiceti pro změnu byly komise na schvalování či neschvalování potratů, naprosto ponižující ceremoniál, kdy lidé, kteří s námi neměli nic společného, nechodili v našich botách, rozhodovali o našich životech. Ne, sama jsem to nezažila, znám to jen z vyprávění, i když taky mám vzpomínky o nesvobodě, ale to už jsem tady psala, myslím, několikrát.
Jak budou kontrolovat a případně trestat ztrátu panenství, si fakt neumím představit. Jak se zjistí, že dívka ztratila panenství ne při sexu, ale třeba u sportu. To je přece dávno známé.
Já bych fakt neměla číst po ránu žádné zprávy asi 😅, ale nemůžu si pomoct, jsem tak prostě nastavená, že mě pořád zajímá, co se děje okolo mě. A taková témata o absurdnosti světa nevyhledávám, najdou si mě vždy sama.
Pokud jsem byla na křižovatce života, a to několikrát, a při nabídce lukrativnějšího pracovního místa, než jsem měla, jsem si dala tenkrát na misky vah právě svobodu a zvítězila práce o hodně méně placená, ale svobodná. A mám to tak dodnes. Dokonce i dnes odmítám psát články, což se stalo nedávno, kdy mám pocit nesvobody a připadám si jak pod kuratelou. Já vím, na volné noze je to podstatně lehčí, ale nesvoboda a nesmyslné příkazy byl taky důvod odchodu z mého posledního zaměstnání.
Ano, nejsem spokojená s tím, co se u nás dnes děje, protože by se mohlo lehce stát, že svobodu opět ztratíme. Ale přece jen je to rozdíl, můžeme se svobodně vyjadřovat a nesouhlasit, takže kdo dnes říká, že se za těch třicet let nic nezměnilo, či snad dokonce, že jsme na tom hůř, dávno zapomněl. 
Já teda ne.´
A lidé jsou nepoučitelní. Přece represe, strach a zákazy nic dobrého nepřinesou. I v době prohibice se víc chlastalo, protože to muselo být potají.
A aby nebylo moje dnešní zamyšlení, nebo co to je, jen smutné, tak něco krásného a úžasného z Kazachstánu. Tento hezký a prý velmi skromný člověk, přiznám se, že i na mě takhle při zpěvu působil, má pravděpodobně největší hlasový rozsah na světě.
Je to úžasné, tak si poslechněte, ať máte hezký den.

P.S. Jestli najdete v mém příspěvku nějaké písmenko navíc, může za to Justýna!, páč mi leze do klávesnice, chce mi být co nejblíž. Musím tedy končit, už mě nebaví mazat, co jsem nepsala.

14 komentářů:

  1. Článek jsem si přečetla a je to šílené, kam se některé země vrací. Buďme rádi, že žijeme v naší malé zemičce uprostřed Evropy a jsme svobodní. A doufejme, že to tak i zůstane.
    Děkuji za nádhernou píseň.
    Měj pěkný den. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, já si tu píseň teď pouštím často. Měj pohodový den.

      Vymazat
  2. Tak ono mi připadá víc věcí, hlavně požadavků EU jako pomalý návrat ke koněspřežkám, záhumenkům, petrolejkám a svíčkám a černým hodinkám... jak říká moje dcera, Svět se v pr*el obrací. Já si interupční komisi zažila, naštěstí to bylo bezprostředně v době po Černobylu, a to vůbec nikdo nic nezjišťoval, na nic se neptal, jen doktor v komisi řekl že to je riziko, a to bylo všechno. Během pěti minut jsem zase šla. Takový měli tenkrát strach co všechno Černobyl kde napáchal, že nebylo v zájmu propagandy o žádném nebezpečí ze strany radioaktivity, aby se začalo rodit najednou větší procento postižených dětí a povolovali přerušení jak na běžícím pásu a bez řečí. Když jsem to říkala kamarádce která to absolvovala kdysi dávno, tak kulila oči, protože jí tam grilovali hodinu. Podotýkám, že já už měla dvě děti, a to třetí už nebylo v plánu a i problémy s páteří se začaly víc projevovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, ano je spoustu věcí dost absurdních. Díky za tvoji zkušenost, kterou jsi nám tady popsala. Měj pěkný den.

      Vymazat
  3. Těžko říci, co asi např.Turkmenistán vede k takovým absurdním rozhodnutím. Jsou to ale země s jinou mentalitou. I když přeci jenom jsme už 21.století.
    Ta píseň je nádherná !!!!!!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, ano je to jiná kultura, ale i tak je to návrat do středověku. Měj pěkný den.

      Vymazat
  4. Turkmenistán je klasická despocie, o které si nedělám iluze, ale tohle je takový úlet, že mne to stejně překvapilo.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, ano, je to země, kde člověk očekává něco, co nemůže pochopit, ale tohle je přece jen dost úchylné. Měj pěknou středu.

      Vymazat
  5. Marti, písnička překrásná a to co se děje v celém světě nechápu.Já už v mích letech moc negativních zpráv radši nečtu, moc si to beru a stačí mi přečíst titulek a mám celý den v pr.Přeji dobrou noc Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, to já čtu pořád, jen se vyhýbám článkům o dětech a zvířatech, o týrání nemůžu číst. Měj pěkný den.

      Vymazat
  6. No nazdar ... v dnešnej dobe je to poriadny zásah do súkromia. A keď si uvedomíme, že vo svete je takýchto absurdít oveľa, oveľa viac ... Je to šokujúce ... Marti, pozdravujem ... aj Justínku hladkám ... Filip vo štvrtok odišiel von a už sa nevrátil ... je mi za ním celkom smutno, chýba nám ... Snáď sa ešte vráti ... :( L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Laury, ježíš, to je mi líto. Dej vědět, jestli se vrátí. Je to kocour a ty se toulají víc než kočky. Držím palce.

      Vymazat
  7. Marti, snažím se takové věci nečíst. Mé rozčilování stejně ničemu nepomůže, ale souhlasím s každým tvých slovem. Kam to lidstvo spěje...
    Přeji ti hezký den a jen příjemné čtení! Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, to já čtu, nemůžu číst jen o týrání dětí a zvířat, to okamžitě přeskakuju. Já se nijak nerozčiluju, to by nebylo nic platné, jen se někdy k tomu potřebuji vyjádřit. Měj krásný den.

      Vymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.