bude jiná kapitola?!?

A jedeme na výlet. No, na výlet. 
Výlet je, když máte čas na nějaké pamětihodnosti či jiné krásy.

Tady na to nebude čas.

O knize Došel nám čas jsem už tady psala několikrát a někdo z vás i knihu s autogramem získal ve hře, kterou jsme na blogu hráli.

Když mi Bára hlásila před půl rokem termín besedy, jen jsem mávla rukou. 
To je daleko.

Ale pojedeš se mnou?

No jo, považovala jsem to trochu za oběť, ale co by člověk pro dobrou kamarádku neudělal. 

Jet tak daleko a poslouchat tu samou kapitolu jako už tolikrát.

Několikrát doma a na první besedě vloni se spisovatelkou v Mělníku.

Ježíš, Baru, proboha vyber jinou kapitolu!!!

Ve středu jsme spolu snídaly. 

Po měsíci.

Termín našich společných snídaní, a vždycky nejsou fair trade, se značně prodloužil od té doby, co Bára změnila práci.

Kouzelné bylo, že jsme po měsíci, kdy jsme se neviděly a velmi málo telefonovaly, jsme semlely kde co, ale nejdůležitějšího tématu nastávajících dvou týdnů jsme se nedotkly ani okrajově.

Při loučení mezi vrátky se ptám, kdy se zase uvidíme a pak si hned odpovídám, no jo, ona je vlastně ta beseda teď někdy, ne?

Ježíši, hlavně kvůli tomu jsem přijela! Zapomněla jsem.

Počítáš s tím, jo?

No, jo, počítám a navíc jsme se dohodli s novým redaktorem, že o spisovatelce napíšu článek, tak už ani nemám na výběr. 
A hlavně bych ji v tom nenechala.

Jestli někdo z vás bydlí u Kolína, přijďte do knihovny za námi.

Bude sranda.

Mějte hezkou neděli. 
Já jdu dnes zase za hasiči stejně jako včera, páč závody pokračují.

P.S. Jo, kniha se překvapivě dobře prodává. Proč překvapivě?

 Je tady u nás velmi malý trh a české knihy se moc dobře neprodávají až na pár výjimek. 
Uspět mezi literaturou z celého světa není jednoduché, takže šesté místo v prodejnosti, nevím u kterého nakladatelství, je velký úspěch. 
Baru, už to tak vypadá. Jsi spisovatelka!